„V prosinci sbírky nabraly raketové tempo. Konec roku je obvykle nejštědřejším sbírkovým obdobím, skoro třicet procent ročního objemu se vybere v rámci adventních nebo předvánočních sbírek,“ říká ve Spotlight News výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. Přiznává ale, že celkové objemy vybraných prostředků meziročně nerostou, ale stagnují.
„Češi začínají být úspornější. Pořád sice vidíme obrovské sbírkové rekordy, například nedávno vybraných 40 milionů ve StarDance pro Paraple. To jsou ale mediálně podporované, významné sbírky. Nejhůře to dopadá na menší regionální organizace a sbírky mimo velká města,“ vysvětluje Šplíchalová. Dodává přitom, že lidé mají z darování primárně dobrý pocit, nechtějí se proto „spálit“ a upřednostňují dlouhodobě prověřené sbírky s větší podporou a důvěrou.
Jako problém ředitelka Šplíchalová vidí i devalvaci sbírek. „Je jich prostě moc. Cestou na rozhovor jsem v rádiu slyšela o sbírce dárcovských portálů na HitHitu. Crowdfunding bývá vnímán jako ‚příspěvek na dobrou věc‘. Někdy jde o sbírky na podnikatelské projekty, někdy na veřejně prospěšné aktivity a charitu.“ Výkonná ředitelka Fóra dárců proto vysvětluje, že v přesyceném dárcovském prostředí se běžný člověk špatně orientuje a neví, podle čeho si má vybrat.
Ve srovnání se zeměmi střední Evropy si Česko prý stojí velmi dobře. „Máme etablované nadace a nadační fondy, které nám pomáhají držet institucionální podporu a rok od roku darují čím dál více. Skvělá je u nás ale i štědrost individuálních dárců nebo firem,“ přibližuje Šplíchalová. Prostředí u nás se ale přístupem stále liší od zemí západní Evropy.
„Lidé tam zapojení do charit vnímají jako naprosto automatické. Chybí tam takové to žehrání, že ‚my tady suplujeme stát, tohle by přece měl dělat on‘. Štědrost více vnímají jako běžnou součást našich životů,“ popisuje výkonná ředitelka. Odkazuje třeba na Německo a Anglii nebo Francii, která je typická velmi rozvinutou filantropií firem.
