Pokračující demonstrace v Gruzii (zdroj: ČT24)
V Gruzii pokračovaly demonstrace proti vládní straně Gruzínský sen, která podle kritiků přivádí zemi do ruské sféry vlivu – pozastavila například rozhovory o vstupu do Evropské unie na příští čtyři roky. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala, že sedmadvacítka by mohla na Tbilisi uvalit sankce kvůli policejnímu násilí na demonstracích.
Odpůrci vlády tak jako v minulých dnech zcela zaplnili prostranství před parlamentem. Jejich řady neřídly ani s nasazením policistů. Hořela například symbolická figura Bidziny Ivanišviliho – oligarchy, který založil Gruzínský sen a fakticky ovládá celou zemi.
Policisté se snažili demonstrující před parlamentem vytěsnit, strhávali při tom i improvizované plakáty s proevropskými hesly. Demonstranti proti policistům stříleli pyrotechniku, bezpečnostní složky zase nasadily vodní děla a slzný plyn.
„Protestuji proti Rusku, především proti tomu, že se snaží okupovat Gruzii tím, že zde získá vládu, která mu vyhovuje a vezme si nás bez jakékoliv pravomoci. Chtějí nás zotročit,“ uvedl obyvatel hlavního města Tbilisi Luka Šiošvili.
„Podporujeme evropskou cestu, svobodu slova a lidská práva. Stojíme za těmito hodnotami a nevzdáme se jich. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom získali zpět naši šanci,“ sdělila další z protestujících Salome Khasošviliová.
Prezidentka Salome Zurabišviliová, jediná z opozičních představitelů ve vysoké oficiální funkci, nehodlá úřad opustit ani po skončení svého mandátu v polovině prosince. Nový parlament, který má zvolit jejího nástupce, podle ní vzešel ze zfalšovaných voleb a je nelegitimní. „Můj mandát potrvá, dokud nebude ustaven legitimně zvolený parlament, který pak legitimně zvolí mého nástupce. Jsem s vámi a zůstanu s vámi i nadále,“ uvedla Zurabišviliová.
Podle vedení země naopak stojí za nepokoji Západ. „Primární odpovědnost za násilné shromáždění mají příslušní evropští politici a byrokraté, stejně jako místní agenti, pátá kolona, zastoupena čtyřmi politickými stranami,“ řekl gruzínský premiér Irakli Kobachidze.
Vláda by měla respektovat vůli Gruzínců, vzkázala Kallasová
Strategické partnerství s Gruzií pozastavili v reakci na násilné potlačení protestů Spojené státy. Také EU hodlá kvůli zhoršování vztahů snižovat další pomoc, tu vojenskou zmrazila už v červenci.
Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vzkázala gruzínské vládě, že sedmadvacítka by na Tbilisi mohla uvalit sankce v souvislosti s policejním násilím na protivládních demonstracích. „Je jasné, že použití násilí proti poklidným protestům není přijatelné a gruzínská vláda by měla respektovat vůli Gruzínců a gruzínskou ústavu,“ řekla v neděli Kallasová během návštěvy Kyjeva. „Jestli jde o Evropskou unii, pak toto má jasné následky pro naše vztahy s Gruzií,“ dodala.
Podle agentury DPA Kallasová mluvila o možnosti sankcí nebo omezení udělování víz. Případné sankce by sedmadvacítka musela schválit jednomyslně. Otázkou je postoj Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán nedávno vyjádřil podporu gruzínskému premiérovi Iraklimu Kobachidzemu z Gruzínského snu, podotýká DPA.
