Aktual.: 30.11.2024 09:24
Brusel – Eurokomisař udělá pro svou zemi nejvíc, když ji reprezentuje co nejlépe. V rozhovoru s ČTK to řekla končící místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová, která byla eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost. Mezi své největší úspěchy za deset let, které ve funkci strávila, řadí dotlačení šéfů digitálních platforem k ochraně jednotlivců, prosazení zákona na ochranu médií a posílení práv spotřebitelů.
„Po deseti letech intenzivní práce je těžké vypíchnout jen něco. Zůstala jsem nohama na zemi, to je taky úspěch. Pořád jsem i v těch vysokých patrech evropské politiky měla na paměti běžné občany, kterým má Evropská unie sloužit, a ne komplikovat život,“ uvedla Jourová. „Vůbec nebylo snadné vybojovat úřad evropského prokurátora EPPO, který chrání peníze z rozpočtu EU před zneužíváním, prosadit zákon na ochranu médií taky znamenalo mít výdrž a posílila jsem i práva spotřebitelů a prosadila ochranu soukromých dat v digitálním prostoru,“ zmínila některé z věcí, které považuje za úspěch.
Novým českým zástupcem v Evropské komisi se od 1. prosince stane bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Bude mít na starosti portfolio mezinárodního partnerství.
Jedním z „jejích“ témat, kterému by se podle Jourové měla věnovat i příští Evropská komise, je ochrana dětí v on-line prostředí. „Jak zařídit, abychom je uchránili před závislostmi na sociálních sítích, před kyberšikanou nebo návody na sebepoškozování, jak zastavit nárůst jejich depresí a úzkostí,“ vyjmenovala Jourová. „V tomto mandátu se pro děti mnoho nestihlo a vidíme, že je to alarmující téma. Nová komise ho bude muset bryskně řešit,“ dodala.
Druhým zásadním tématem je podle eurokomisařky zhoršující se situace novinářů, která je vidět prakticky po celé Evropě. „Kvůli tomu jsem přišla s historicky první legislativou, která posiluje pozici médií v evropském prostoru. Neřeší ale jejich financování, a to vidím jako neodkladný úkol pro mého nástupce. Silná média jsou nepostradatelná pro silnou demokracii,“ dodala.
Jak uvedla Jourová už dříve, skončit po deseti letech v Evropské komisi bude velká změna. Chtěla by působit zejména v akademické sféře, na Karlově univerzitě a být v kontaktu s mladými lidmi, své bližší plány chce ale upřesnit až v prosinci. Téma, na které chce nadále upozorňovat, je problém nenávistných útoků vůči ženám ve veřejném prostoru.
„Jedním z předpokladů, že se postavení žen v politice a veřejném životě zlepší a nenávist, které musejí často čelit, sníží, je, že současný stav nepřijmeme jako něco normálního. Musíme o tom mluvit,“ uvedla Jourová, která letos v Bruselu uspořádala konferenci Ženy ve veřejném životě. Na ní promluvila například šéfka EK Ursula von der Leyenová, ale i filipínská novinářka a nositelka Nobelovy ceny za mír Maria Ressaová, která popsala, že dostává i 90 nenávistných vzkazů každou hodinu. „I já čelím řadě urážek a naučila jsem se s tím žít. To ale neznamená, že bych si myslela, že to je součást mojí práce, kterou musím přijmout,“ dodala odcházející eurokomisařka.
Celkem za deset let, tedy za dva mandáty v Evropské komisi, absolvovala Jourová přibližně 3000 oficiálních jednání, téměř 1500 mediálních rozhovorů, skoro 350 tiskových konferencí a kolem 700 projevů a vystoupení. V letech 2014 až 2019 byla eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví, v následujících pěti letech pak místopředsedkyní EK pro hodnoty a transparentnost.
Pokud jde o jednotlivá témata, kterým se nejvíce věnovala, bylo to zejména řešení problémů s dvojí kvalitou potravin. Jourová navrhla balíček na posílení pravidel ochrany spotřebitele v rámci celého jednotného evropského trhu. Jeho důležitou součástí bylo řešení prodeje výrobků s rozlišnou kvalitou nabízených pod stejným názvem a značkou v různých státech EU. To se zařadilo mezi nekalé obchodní praktiky, které mohou úřady pro ochranu spotřebitelů sankcionovat.
Důležitý pro ni byl i boj proti diskriminaci a násilí všech forem. Zasazovala se o spravedlivější postavení žen na trhu práce, a to díky směrnici o transparentnosti odměňování a směrnici o ženách ve správních radách. Navrhla i nové právní předpisy v boji proti násilí na ženách a proti domácímu násilí. Tyto předpisy poprvé kriminalizují genderově podmíněné násilí na internetu, včetně nesouhlasného sdílení intimních snímků a deepfakes vytvořených umělou inteligencí (AI).
Posledních pět let se Jourová věnovala i hodnotám EU, jako jsou demokracie, právní stát a lidská práva. „Je velmi složité jednoduše vysvětlit, proč potřebujeme plně funkční princip právního státu jak na úrovni členských států, tak i na úrovni EU jako celku. Pro mě znamená právní stát hlavně rovnost před zákonem a omezení moci. Neomezená moc vede k totalitě. Pro ty, co říkají ‚v Evropě to je již minulost‘, odpovídám: nedělejte si iluze, autoritářské tendence se vždy vrátí, a správněji řečeno se už vracejí,“ uvedla k tomuto tématu místopředsedkyně EK, která se zasadila o každoroční hodnocení stavu právního státu v jednotlivých zemích EU.
„Neexistuje mnoho témat, která by pro mě byla více emotivní a více alarmující než nárůst antisemitismu v Evropě. Židé na svých domech mají opět namalované Davidovy hvězdy. Židovští studenti jsou opět terčem útoků na evropských univerzitách. Židé opět utíkají z Evropy, protože se tu necítí v bezpečí,“ zmínila Jourová další téma, kterému se věnovala. „Je to špatný signál, když nás opouštějí, pokaždé v historii to byl špatný signál. Udělala jsem maximum pro to, abych všechny vyzvala k činům,“ dodala.
Velkým tématem jejího mandátu v komisi byla i svoboda médií. V této souvislosti navrhla první legislativu na ochranu plurality médií v EU, podporu nezávislosti veřejnoprávních médií a zákaz zásahů do redakční nezávislosti médií. Přišla také se „zákonem Daphne“ na ochranu novinářů proti šikanózním žalobám, nazvaném podle maltské novinářky Daphne Caruanové Galiziové zavražděné v roce 2017. „Potřebujeme, aby novináři dělali svobodně svou práci. Zároveň musím trvat na tom, aby média samotná dělala víc pro to, aby si udržela a zvýšila důvěru lidí, aby byla profesionální a také aby dodržovala etické standardy a transparentnost vlastnictví,“ uvedla.
S médii souvisel i boj proti dezinformacím. Jourová se snažila vystupovat proti cenzuře všeho druhu, a naopak usilovala o větší informovanost občanů, aby mohli dělat informovanější rozhodnutí oproštěná od manipulací a dezinformací. Prosadila rovněž Kodex chování proti nelegálním nenávistným projevům on-line, který podepsaly firmy jako Facebook, Microsoft, Twitter, YouTube či Instagram. Platformy nyní rychleji posuzují a odstraňují nelegální obsah, 89 procent označeného obsahu je vyhodnoceno do 24 hodin. To je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2016.
Jourová se zabývala také umělou inteligencí a dalšími novými technologiemi. „Umělá inteligence musí zůstat poslušným sluhou lidí a nesmí převzít vůdčí pozici. To se snáze řekne, než udělá. Kromě práce na legislativě, která reguluje digitální svět a umělou inteligenci, jsem také musela vyjednávat s nejvyššími představiteli globálních digitálních společností. Moje žádost byla vždy stejná: udělejte víc pro to, abyste poskytovali služby, které neubližují uživatelům,“ uvedla Jourová.
Česká zástupkyně v EK podporovala i sankce proti Rusku, vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině i hledání legálního způsobu, jak využívat zmrazená ruská aktiva, respektive výnosy z nich na podporu Ukrajiny. „Jsem pyšná, když vidím, jak jsme se jako Evropané dokázali spojit a společně razantně odsoudili zlo, které ohrožuje naše spojence a nás samotné. To je to, co Putin před invazí podcenil,“ prohlásila. „Byla jsem prvním politikem, který veřejně řekl, že Kreml je zdrojem a plátcem masivních dezinformačních kampaní, které zahltily náš informační prostor. Reakce byla rychlá: moje jméno se objevilo na ruských sankčních listech. Odznak cti, tak to vnímám já,“ dodala.
Vykonávat práci eurokomisařky bylo podle ní fascinující cestou a obrovským závazkem. „Dělala jsem, co jsem mohla a vždy jsem se snažila dělat věci užitečné s cílem nepokazit nic důležitého. Měla jsem za sebou ten nejlepší profesionální tým,“ řekla Jourová. „Na svých cestách jsem používala tři velké Čechy k otevírání dveří a srdcí: Václava Havla, Madeleine Albrightovou a Karla Schwarzenberga. Bylo to praktické, ale zároveň zavazující. Jak jsem již řekla, byla to fascinující cesta, ale teď jsem ráda, že se vracím domů,“ uzavřela.
