O 73 příček si pak pohoršily Karlovy Vary a o 62 Bystřice nad Pernštejnem. I tady za to může hlavně odliv mladých. „Kromě zmíněných měst se to týká především Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Razantně poklesl počet obyvatel v Karviné, Českém Těšíně, Rýmařově a v Bruntále, na Ústecku se to týká Litvínova, Děčína či Varnsdorfu,“ píší výzkumníci. Vodňany ani Humpolec se do vydání článku k propadu v hodnocení nevyjádřily.
Odborníci zaznamenali i posun opačným směrem. Skokanem roku je Kostelec nad Orlicí. „Kostelci v posunu vzhůru pomohla lepší dostupnost kapacity mateřských školek a stejně jako u top měst přistěhování mladých lidí,“ uvádí autoři studie.
Město si ale polepšilo ve všech hodnocených kategoriích. „Jsem rád, že Kostelec nad Orlicí patří mezi města s dobrou kvalitou života. Společně naplňujeme vize s cílem vybudování kvalitního místa pro život s komfortem moderně spravovaného města pro všechny jeho občany,“ říká pro Aktuálně.cz starosta Tomáš Kytlík.
Žebříček, podle kterého jsou obce seřazeny, zohledňuje tři hlavní hlediska – zdraví a životní prostředí, do kterého se počítají například počty dětských lékařů. Následuje materiální zabezpečení a vzdělání, kde se projevuje třeba počet obyvatel v exekuci. Posledním hlediskem jsou vztahy a služby. Zde hraje roli například množství bankomatů v dojezdové vzdálenosti.
Celkem jde o devětadvacet různých aspektů, které podle analytiků odrážejí kvalitu života v obci. Index porovnává celkem 206 obcí s rozšířenou působností včetně Prahy na základě veřejně dostupných dat. Letos ho autoři mírně upravili. Konkrétní pořadí nově uvádí pouze u 20 nejlepších, další umístění je ve skupinách.
Posun o desítky míst nahoru zaznamenal také Vimperk či Česká Třebová. Z velkých měst si polepšila například Ostrava. Z loňského 161. místa se vyhoupla do kategorie měst na 121. až 140. příčce.
„Ostrava již dávno není tím černým a špinavým městem, ale je moderní a zelená. Jsme rádi, že to, že se v Ostravě lidem čím dál lépe žije, nepotvrzují jen naše vlastní průzkumy mezi obyvateli, ale nyní je to vidět i na datech, která jsou zdrojem pro tento žebříček,“ popisuje primátor města Jan Dohnal.
V čele žebříčku jsou letos už posedmé středočeské Říčany, místo si zde drží každý rok od vzniku indexu. Druhá se umístila Praha, třetí skončily Hustopeče.
V první dvacítce se nejčastěji vyskytují města z Jihomoravského kraje, celkem jich je devět. „Je to skvělá zpráva. Na tom úspěchu se podílí obrovská řada lidí, jsou to starostové, kteří se denně starají o rozvoj svých obcí, přes podnikatele, kteří vytvářejí pracovní příležitosti, nebo aktivní občané, kteří vedou spolky, sportovní kluby a oživují komunitní život,“ komentuje to hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.
Pět měst v první dvacítce pak pochází ze středních Čech, dvě z Královéhradeckého a kraje a jednou je zde město z Vysočiny, Jihočeského a Pardubického kraje.
Značný posun zaznamenal například Beroun, který se z loňského 26. místa posunul na deváté. Výrazné zlepšení – z 53. na 13. pozici – je patrné rovněž u jihomoravského Tišnova. „V případě Tišnova se pozitivně projevila dobrá dostupnost do Brna,“ říká jednatel společnosti Obce v datech Jan Havránek.
V poslední dvacítce skončil Havířov, Orlová, Most či Karviná. Poslednímu jmenovanému městu přitom loni připadlo nejhorší umístění. „Jedná se o každoroční evergreen, kdy tato anketa dle našeho názoru o kvalitě života v obcích vypovídá zkresleně. Jsme přesvědčeni, že některé indexy jsou zavádějící a především jednotlivými obcemi neovlivnitelné,“ uvedl tehdy pro Aktuálně.cz k výsledkům tiskový mluvčí města Karviná Lukáš Hudeček.
Podle Havránka z Obce v datech ze srovnání vyplývá, že se u měst ze všech sledovaných kritérií změnila cena bydlení. „Zatímco v předchozím období byla transakční cena nemovitosti (skutečně zaplacené ceny nemovitostí pocházející z katastrálních dat – pozn. red.) 41 184 korun za metr čtvereční, nyní to bylo 48 186 korun,“ upozorňuje.
