Aktual.: 27.11.2024 11:58
Praha – Jedním ze zásadních motivů víry v konspirační teorie je snaha porozumět nečekaným a kritickým událostem, jako byla například pandemie covidu. Krize vyžadují po lidech rozhodnutí, komu a čemu věřit. Na pražské konferenci s názvem Covid-19 v paměti české společnosti od Akademie věd ČR (AV ČR) to dnes řekl odborník Miroslav Filip.
Tento proces podle Filipa mnohdy vede k polarizaci společnosti. „Jedna skupina vnímá opatření proti pandemii jako vakcinační totalitu, zatímco druhá obviňuje odpůrce očkování z nezodpovědnosti,“ uvedl expert. Dodal, že neschopnost pochopit pohled oponenta pak vede k neadaptivní socialitě. Ta posiluje rozdělení na dobré a zlé, což může mít destruktivní dopad na společnost, míní.
Filip uvedl, že důležitým faktorem je takzvaná hostilita, tedy mechanismus, kdy člověk tvrdohlavě hájí své přesvědčení, i když se ukáže jako mylné. Tento fenomén se projevil například u těch, kteří odmítali protiepidemická opatření, dokud nebyli osobně zasaženi tragédií, podotkl.
Sociologové Paulína Tabery a Matouš Pilňáček z Centra pro výzkum veřejného mínění popsali, že víra v konspirační teorie úzce souvisí s nedůvěrou k autoritám a institucím. Tato nedůvěra vytváří takzvané epistemické vakuum – prázdný prostor, který zaplňují dezinformace a misinformace, uvedli. Misinformace je informace, která je nepravdivá, ale není vytvořena úmyslně se záměrem způsobit škodu či ke lhaní. Tím se liší od dezinformace.
„Informovanost hraje roli, ale klíčem je posilovat důvěru ve společnosti,“ zdůraznila Tabery. Lidé s nižší důvěrou v instituce a vyšší mírou socio-epistemické nedůvěry jsou náchylnější přijímat alternativní, často zavádějící narativy, řekla.
Psychologové Eva Dubovská a Vladimír Chrz z Psychologického ústavu AV ČR analyzovali ve svém výzkumu konspirační narativy, které vysvětlují události tajnými spiknutími mocných. Tyto příběhy mají dramatický ráz a uspokojují různé lidské potřeby – od pochopení světa přes kompenzaci nejistoty až po hledání příslušnosti ke skupině.
„Lidské poznávání je jako antropologický koncept postaveno na tom, že to podstatné je skryté,“ popsal Chrz. To tvoří základ konspiračního myšlení, které pandemie i válka na Ukrajině výrazně posílily, uvedl. Například během pandemie se objevovaly teorie o laboratorním původu covidu či spiknutí farmaceutických firem, které v sobě spojovaly nedůvěru k institucím a snahu dát smysl složitým událostem.
Odborníci se shodují, že kromě posilování důvěry v instituce je zásadní zlepšit informační gramotnost veřejnosti. Ta by měla být zaměřena nejen na rozpoznávání dezinformací, ale také na pochopení odlišných perspektiv.
