Aktual.: 26.11.2024 19:42
Praha – Řešením problémů českého zdravotnictví zejména s nedostatkem financí je podle poradce ministra financí Martina Šamaje restrukturalizace lůžkové péče v nemocnicích. Podle dalších odborníků není na reformní kroky odvaha, samotná proměna lůžek akutní péče na jednodenní či ambulantní zařízení nestačí. Řekli to na dnešní odborné konferenci Efektivní nemocnice. Ze zhruba 515 miliard korun, které příští rok na zdravotní péči půjdou z veřejného zdravotního pojištění, směřuje do nemocnic asi 280 miliard korun.
„Paradoxem je, že objem akutní lůžkové péče klesá, ale úhrady výrazně rostou,“ uvedl Šamaj. V roce 2022 poskytovalo podle dat Českého statistického úřadu akutní péči 160 nemocnic, které měly 49.254 lůžek. Mezi roky 2010 a 2022 lůžek ubylo o více než 5800. Průměrná ošetřovací doba se za stejnou dobu snížila z 6,6 na 5,5 dne. Náklady na nemocniční péči ale vzrostly na dvojnásobek, když v roce 2020 činily asi 111,8 miliardy korun, zatímco před dvěma lety to bylo již 221,1 miliardy korun.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku listopadu v pořadu České televize Otázky Václava Moravce odhadoval, že zrušením málo naplněných oddělení nemocnic by se mohlo ušetřit až 50 miliard korun ročně. Z peněz zdravotních pojišťoven jde podle něj zhruba 60 procent na platy a deset až 15 procent na provozní výdaje, jako jsou energie nebo voda. Možnost šetřit na neefektivitě nebo prevenci je tak jen asi ze zhruba čtvrtiny výdajů.
„Musíme se zamyslet nad tím, zda potřebujeme tak hustou síť nemocnic,“ uvedl ředitel největší zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek. Pojišťovna se podle něj snažila letos s nemocnicemi jednat o transformaci jejich lůžek, na jinou formu péče se jich převede asi 1200. Poskytovatelé ale podle něj na tyto úvahy moc vstřícně nereagují.
Ředitel největší nemocnice v Česku, pražské Fakultní nemocnice v Motole, Miloslav Ludvík (dříve ČSSD) k tomu dodal, že se často mluví o transformaci nemocnic, přímo s nemocnicemi ale o tom nikdo nediskutuje. „Poprvé po 25 letech budeme mít pro příští rok méně peněz než rok před tím,“ řekl s odkazem na rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění ministerskou úhradovou vyhláškou.
Kvůli stárnutí populace bude podle odborníků potřeba stále více následné a dlouhodobé péče, kterou využívají zejména senioři. Směřovat by se podle Šamaje mělo také k jednodenní medicíně, kde pacient v nemocnici nepřespává, nebo ambulantní péči. Podle bývalé náměstkyně ministra zdravotnictví Heleny Rögnerové, která je v současné době pověřená vedením Institutu klinické a experimentální medicíny, by se měla také optimalizovat síť porodnic, protože se bude rodit méně dětí.
Podle ní ale chybí k reformním krokům politická odvaha. „Tím, že máme příští rok volební rok, tak by bylo ideální, aby se ty reformní kroky objevily ve volebních programech,“ uvedla. Je podle ní ale iluzorní si myslet, že se něco změní jen tím, že se do systému přidají další finanční prostředky. Od roku 2010 se náklady zdravotnictví téměř zdvojnásobily.
Kabátek vidí možnost změn spíš v mezích stávající legislativy. „Každý, kdo se snažil ty reformní kroky realizovat, tak byl po zásluze potrestán,“ uvedl. Zrušeny tak byla například možnost připlatit si za nadstandardní péči nebo regulační poplatky za návštěvu lékaře. „Je třeba okamžitě začít hledat rezervy uvnitř systému,“ dodal.
S tím, že nikdo za posledních deset či 15 let neměl odvahu k větším reformám, souhlasí i poslanec ANO Kamal Farhan. „Neblížíme se ke krachu, ale k nedostatku peněz. Dojdou u většiny pojišťoven za rok, u VZP za dva roky,“ uvedl. Pojišťovny své hospodaření plánují jako schodkové a chtějí čerpat z rezerv, například VZP asi 7,7 miliardy korun.
„Úplně klíčové je, abychom si řekli, zda bude v ČR národní zdravotní služba nebo pojišťovnický systém se vším všudy,“ dodal Kabátek. Národní zdravotní službu podle něj má například Velká Británie, kde se stát rozhodne, kolik peněz do zdravotnictví dá a podle toho pro občany nakupuje péči. Pojišťovnický systém by zase dával více pravomocí a možnosti samostatně rozhodovat zdravotním pojišťovnám.
Předsedkyně zdravotního výboru sněmovny Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) vidí jako zásadní také personální stabilizaci zdravotnictví. „Bez personálu se nepohneme. Je proto zásadní navýšit počty studentů zdravotnických oborů, jak lékařských, tak nelékařských,“ řekla.
