Írán začne v pátek jednat s Velkou Británií, Francií, Německem a Evropskou unií o obnovení jaderné dohody z roku 2015, sdělily íránské diplomatické zdroje japonskému zpravodajskému webu Kjódó News. Zmíněná trojice evropských zemí spolu s USA vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad plánem Teheránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.
Uzavřením jaderné dohody se šesti hlavními mocnostmi – Británií, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a Spojenými státy – Írán souhlasil s omezením svých jaderných aktivit výměnou za zrušení ekonomických sankcí.
Rozhovory, které se mají konat ve švýcarské Ženevě, podle zdrojů souvisí s lednovým návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Právě Trump totiž od klíčové dohody odstoupil během své první vlády v roce 2018 s tím, že je příliš mírná. Následné sankce tvrdě dopadly na íránskou ekonomiku a Teherán začal zvyšovat zásoby uranu obohaceného na 60 procent čistoty a omezil inspekce.
Nová jednání mezi Íránem, třemi evropskými národy a EU, která vystupuje jako prostředník, budou prvními jadernými rozhovory od červencového nástupu reformního prezidenta Masúda Pezeškjána. Za původní nukleární smlouvu orodoval před lety jiný umírněný prezident islámské republiky – Hasan Rouhání.
Diskuse o jádru i restrikcích
Podle zdrojů Kjódó News se v souvislosti s jednáním očekává diskuse o íránském jaderném programu a evropských sankcích vůči íránským aerolinkám a lodním společnostem. Íránský tým v Ženevě povede náměstek ministra zahraničí Madžíd Tacht Ravančí, zkušený jaderný vyjednavač, píše japonský web.
Rozhovorů se nezúčastní Čína a Rusko, které v posledních letech posilují své vztahy s Íránem, ani Spojené státy, jež v současné době procházejí postupným přechodem od Bidenovy k Trumpově administrativě.
Washington, Londýn, Paříž a Berlín v sobotu vyjádřily obavy z plánů Teheránu zprovoznit „nové pokročilé odstředivky“ pro obohacování uranu. Írán tak reagoval na rezoluci, kterou den předtím na návrh uvedených čtyř zemí přijala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a která odsuzuje jaderné aktivity a nedostatečnou spolupráci Teheránu.
„Místo toho, aby (Írán) na rezoluci reagoval spoluprací, hodlá reagovat dalším rozšiřováním svého jaderného programu způsobem, který nemá žádné věrohodné mírové opodstatnění,“ uvedly země prohlášení. „Očekáváme, že se Írán znovu vydá cestou dialogu a spolupráce s agenturou,“ zdůraznily.
Obavy z atomové zbraně
Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.
Západní země dlouhodobě Teherán podezřívají z toho, že má v úmyslu vyrobit atomovou zbraň, což islámská republika popírá. Zároveň ale podle MAAE nespolupracuje, jak by měl, a není tak jasné, zda o svém nukleárním programu zveřejňuje veškeré informace.
Loni v září navíc zakázal pracovat v zemi řadě předních expertů MAAE na obohacování uranu. Minulý týden navštívil Teherán šéf agentury Rafael Grossi ve snaze přesvědčit Pezeškjána, aby s agenturou plně obnovil spolupráci.
S lednovým návratem Trumpa do Oválné pracovny a s tím, jak islámská republika už obohacuje uran vysoko nad hodnoty z původní dohody, však podle agentur zdaleka není jasné, zda Trump podpoří jednání s cílem stanovit Teheránu nové limity.
