Ve Spojených arabských emirátech (SAE) našli tělo izraelsko-moldavského rabína, který se od čtvrtka pohřešoval, oznámil Jeruzalém s odkazem na místní úřady. Ty měly od začátku podezření na únos, píše agentura AP. Podle úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jde o antisemitský incident a vraždu. Židovský stát už varoval občany před cestami do Emirátů.

Od čtvrtka pohřešovaný občan Izraele a Moldavska Cvi Kogan působil v Emirátech jako zástupce významné ortodoxní skupiny Chabad. Jeho zmizení vyšetřovala izraelská tajná služba Mosad s podezřením na „teroristický incident“, uvedl server BBC News.

Místní úřady v Emirátech v týdnu potvrdily pátrací operaci. „Stát Izrael bude všemi prostředky usilovat, aby se domohl spravedlnosti vůči zločincům odpovědným za jeho smrt,“ stojí v nedělním prohlášení úřadu izraelského premiéra.

„Nelidský“ čin

Prezident Jicchak Herzog řekl, že truchlí „se zármutkem a rozhořčením“ nad vraždou rabína. „Tento odporný antisemitský útok je připomínkou nelidskosti nepřátel židovského národa,“ napsal na síti X. „Neodradí nás od dalšího růstu vzkvétající komunity ve Spojených arabských emirátech nebo kdekoli jinde – zvláště s pomocí chabadských vyslanců po celém světě,“ zdůraznila hlava státu podle serveru Times of Israel.

Herzog věří, že Emiráty udělají vše pro to, aby vrahy postavily před soud. Izraelské úřady už nicméně podle BBC varovaly občany, aby do Emirátů cestovali pouze z „nezbytných důvodů“, a to kvůli „teroristické činnosti“, jež představuje „reálné riziko pro Izraelce“, kteří sem cestují nebo zde pobývají.

Normalizace vztahů narušená Gazou

Emiráty navázaly formální vztahy s Izraelem na základě takzvaných abrahámovských dohod, které zprostředkovaly v roce 2020 Spojené státy vedené tehdejším prezidentem Donaldem Trumpa. Spekulovalo se i o dohodě Jeruzaléma se Saúdskou Arábií, ta však trvala na vzniku palestinského státu.

Za posilováním regionální spolupráce se židovským státem stála hlavně společná hrozba; šíitský Írán a obavy sunnitů z rostoucího vlivu Teheránu na Blízkém východě, ale také z možného vývoje nukleárních zbraní. Trump jadernou smlouvu s Íránem vypověděl a administrativě Joea Bidena se nepodařilo vyjednat novou.

Dohody posílily vzájemný obchod a cestovní ruch, přechodně však zastínily osud Palestinců spoléhajících na podporu arabských států v regionu.

Opětovné ochlazení izraelsko-arabských vztahů odstartovala před rokem izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, kterou židovský stát reagoval na brutální útoku teroristů z Hamásu. Izraelská vojenská operace si podle místních úřadů ovládaných Hamásem vyžádala už desetitisíce životů a kritika Jeruzaléma spolu s výzvami k příměří sílí i na Západě, včetně USA, jež jsou považovány za klíčového spojence Jeruzaléma.

Emiráty odsoudily útok Hamásu jako „vážnou eskalaci“ a udržovaly vztahy se židovským státem i během války v Gaze. Důrazně ale odsoudily izraelské počínání v palestinské enklávě, které podle nich porušuje lidská práva. Vedení země opakovaně vyzvalo k okamžitému příměří, ochraně civilistů a zajištění humanitární pomoci lidem v Gaze.

Požadavek na palestinský stát

V září pak Emiráty zdůraznily, že nepodpoří Izrael v jeho poválečném plánu pro Gazu, pokud současně nevznikne stát Palestina. Netanjahuova vize, kterou zveřejnil v květnu, měla přinést Palestincům prosperitu. Zahrnovala investice do přístavů, solární energie, výroby elektromobilů a přínosů z nově objevených plynových polí v Gaze, uvedla al-Džazíra.

Plán sestával ze tří fází, tedy od „data vítězství“ nad Hamásem až do roku 2035, a Palestinci si ho měli řídit pod dohledem Izraele a koalice arabských států, včetně Emirátů, Saúdské Arábie, Egypta, Bahrajnu, Jordánska a Maroka.

„Až bude vytvořena palestinská vláda, která splní naděje a aspirace bratrského palestinského lidu a bude se vyznačovat integritou, kompetencí a nezávislostí, SAE budou plně připraveny poskytnout této vládě všechny formy podpory,“ zdůraznila diplomacie SAE.

Podíl.