Projevy dlouhodobé nemoci po nákaze covidem se mění. Zatímco dříve pacienti trpěli hlavně dýchacími potížemi či poruchou čichu, dnes dochází víc k postižení svalů a nervů, nadměrné únavě i psychickým potížím. Na postcovidový syndrom neexistuje zaručená léčba. V hradeckém centru ale umí projevy zmírnit, hlavně dávkováním zátěže. Pojišťovny postcovid od roku 2021 vykázaly zhruba u 113 tisíc lidí.
Šestatřicetiletá Šárka prodělala covid-19 poprvé před třemi lety. Měsíc po nemoci byla v pořádku. Pak se jí ale začala motat hlava a objevovat bolesti, které den za dnem zesilovaly. Lékaři ji uklidňovali, ať počká, že to přejde. Jenže léky nezabíraly a bolesti sílily. „Pak se přidaly deprese, úzkosti, pálení nervů po celém těle i porucha čichu a chuti,“ popisuje.
Po měsíci takových stavů zkolabovala a skončila v nemocnici. „Teprve pak lékaři začali můj stav pořádně řešit,“ tvrdí žena. Nasadili jí silnější léky na bolest a antidepresiva. Z nejhorších stavů se dostávala další dva měsíce, ale bolesti a motání hlavy odeznívaly ještě rok.
Šárka se nakazila covidem dohromady třikrát. Bývala proto často v nemocnici a nemohla normálně fungovat. Po druhé nákaze dva roky prakticky nechodila do práce, proto si musela zažádat o invalidní důchod. Poslední covid prodělala před měsícem. Po pár týdnech nastoupily opět bolesti hlavy, motání i pálení celého těla a velká únava.
„Nasadili mi zrovna léky, tak doufám, že už to do takových extrémů nezajde. Ale stejně jsem doma na neschopence, protože bolesti jsou vysilující,“ říká. Dříve přitom byla aktivní, chodila pravidelně běhat. To teď už nezvládne. Při běhu ji začne bolet hlava, je více unavená a už toho tolik nevydrží.
Potíže, které Šárka popisuje, se pojí s dlouhodobými následky covidového onemocnění neboli postcovidem. Problémy mohou trvat měsíce poté, co se pacient zotaví z akutní fáze nemoci. Jakmile problémy přetrvávají déle než tři měsíce, jde už o postcovidový syndrom.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky vykázaly zdravotní pojišťovny postcovid od roku 2021 u zhruba 113 tisíc lidí. Od začátku letošního roku do května dorazilo k lékaři s touto diagnózou necelých 14 tisíc lidí. Pneumologové Centra postcovidové péče Fakultní nemocnice Hradec Králové prokázali postcovidový syndrom u osmi procent pacientů z těch, kteří byli hospitalizováni pro těžký covid a následně propuštěni domů z nemocnice.
Vedoucí lékař hradeckého centra Michal Kopecký upozorňuje na to, že se příznaky postcovidu proměnily. Zatímco dříve se vyznačoval hlavně obtížemi s dýcháním nebo poruchou chuti a čichu, nyní přicházejí pacienti s neurologickými, kognitivními nebo psychickými problémy. Postihuje svaly a nervy, pacienty trápí velká únava, poruchy paměti nebo problémy se soustředěním.
Příznaky postcovidu se změnily v důsledku vývoje viru. „V úvodních vlnách covidu šlo spíše o varianty alfa a delta, které více postihovaly plicní tkáně. Od omikronové éry virus nepostihuje dolní cesty dýchací, ale více horní cesty dýchací. Proto nejsou dýchací problémy tak dominantní a převažují ty neurologicko-muskulární a jiné,“ vysvětluje pneumolog.
V hradeckém centru se starají i o pacienty, kteří s komplikacemi po nákaze bojují už čtyři roky, tedy prakticky od začátku pandemie. „Problém je, že jsme o těchto lidech dříve nevěděli, protože se většinou nedopravili k lékaři nebo jejich potíže samotní lékaři bagatelizovali,“ vysvětluje Kopecký. Od začátku roku 2021 až dosud vyšetřili už přes šest tisíc pacientů.
V současnosti se jim podle Kopeckého noví lidé masivně nehlásí. Spíše si do centra chodí pro radu s léčbou nebo ověření, zda jejich problémy skutečně zapadají do diagnózy postcovidu.
Typická je u pacientů i přetrvávající únava. „Když to některý den s námahou přeženou, vědí, že několik následujících dní až týdnů nebudou schopni fungovat ani při běžných činnostech,“ říká Kopecký.
Nákaza covidem může znamenat dlouhodobější problémy u lidí, kteří už měli předtím zdravotní komplikace. „Hlavně u mladších lidí s neurologickými či revmatologickými problémy je při diagnostice postcovidového syndromu potřeba vyloučit, že nejde o jiné vážné onemocnění. Třeba roztroušenou sklerózu nebo revmatologická onemocnění, která mohou mít autoimunitní charakter. Covidová infekce pak mohla jen spustit sérii kaskád na základě autoimunitní odpovědi,“ popisuje Kopecký.
Zaručená léčba neexistuje, ale osvědčuje se postupné zvyšování zátěže
Lékaři zatím neznají zaručenou a na důkazech založenou metodu pro léčbu postcovidu. Některé postupy se jim ale už podle Kopeckého osvědčily. Prvotní fáze léčby spočívá v úpravě spánkového režimu tak, aby pacienti spali dost a kvalitně. Úspěch zaznamenávají lékaři také s prevencí, tedy postupným zvyšováním zátěže, kterému se říká pacing. Podle Kopeckého funguje nejlépe kombinace pomalé zátěže a dechových cvičení.
„Důležité je, aby se pacienti nepřetěžovali. Musí si dávkovat zátěž, aby se nedostali do propadu, kdy se zhroutí a nejsou schopni fungovat,“ popisuje pneumolog. V takových stavech je i jen kontrola u lékaře vyčerpá na několik dní, a to se týká i velmi mladých pacientů. „Jde často o lidi kolem 25 let, kteří předtím byli funkční, jenže pak dny nevylezou ani z postele, nejsou schopni si ani vyčistit zuby,“ dodává Kopecký.
Důležitou roli sehrává rehabilitace. „Jógové a dechové techniky mohou ovlivnit i mentální složku. Později se doporučují kratší úseky silové zátěže. Celkově se je snažíme zpět vrátit do života,“ dodává. Vedle toho se na psychické příznaky někdy nasazují antidepresiva, ale jde spíš o podpůrnou léčbu, která nefunguje u všech.
Kopecký popisuje, že největší šanci dostat se z postcovidu mají lidé, kteří projevují tendenci ke zlepšení stavu během prvního půl roku. U lidí, u kterých příznaky přetrvávají přes rok, už je prognóza ke zlepšení horší.
Lidé s postcovidovým syndromem často nedosáhnou na dostatečnou pomoc státu. Neexistuje totiž jeho jasná definice. Je proto složitější na něj čerpat sociální dávky nebo invalidní důchod. „Když jsou lidé nemohoucí a neschopní, posoudí se, zda jde o chronický únavový syndrom, kterému se postcovid podobá. Po posouzení mohou získat invalidní důchod. Ale u lidí, kteří nemají tak těžký stupeň, není podpora adekvátní, včetně podmínek zaměstnavatelů s pomocí se postupně navrátit do pracovního života. Proto jsou stejně někteří odkázáni na pomoc druhých,“ vysvětluje lékař.
Předejít vážným komplikacím po covidu může očkování. „Když je člověk dvakrát a víc očkovaný, má mnohem nižší šanci získat postcovidový syndrom,“ říká pneumolog Kopecký.
Očkování či přeočkování u lidí s postcovidovým syndromem plošně nedoporučuje. Je nutné individuálně posoudit. Ke zvážení je u lidí, kteří neměli po očkování problémy a netrpí závažnými poruchami. „Lidem, kteří měli negativní reakci na očkování, nedoporučuju očkování. Imunitní odpověď totiž u nich může být tak velká, že se jim obtíže znovu aktivují, po očkování mají třeba znovu bolesti kloubů a svalů,“ říká Kopecký.
Video: Zlomili mi kostrč i prst. Záchranářka o agresi pacientů: Pátky a soboty jsou za trest (5. 11. 2024)
Spotlight moment: Někdo vám bere věci, jiný vás kope, popisuje obtížnou práci záchranáře sestra roku Ilona Vintrová | Video: Tým Spotlight
