Aktual.: 21.11.2024 16:54
Haag (Nizozemsko) – Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta a bývalého šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dífa (Ibráhíma Masrího), a to kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Soud o tom informoval v prohlášení, podle něhož zamítl námitky Izraele proti žádosti prokurátora o vydání zatykače, a v oznámení zatykače na Dífa. Ten je ale podle izraelské armády už mrtvý, soud nicméně uvedl, že „dál bude shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.
Hlavní prokurátor ICC Karim Khan požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele a na lídry palestinského teroristického hnutí Hamás v květnu.
Soud dnes vydal příkazy k zatčení obou izraelských politiků za „zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 nejméně do 20. května 2024“, kdy prokuratura o zatykače požádala. Námitky týkající se jurisdikce soudu a zákonnosti těchto žádostí, které v září vznesl Izrael, jsou podle soudu neopodstatněné.
Khan žádosti o vydání zatykačů na izraelské představitele zdůvodnil tím, že podle jeho názoru oba muži nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslná zabití nebo vraždy.
Khan v květnu požádal také o příkaz k zadržení vůdce Hamásu Ismáíla Haníji, šéfa jeho vojenského křídla Muhammada Dífa a šéfa organizace v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Haníja a Sinvár mezitím zemřeli, smrt Dífa ale Hamás oficiálně nepotvrdil.
ICC je nezávislý orgán, který není součástí OSN. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Palestinská autonomie se sídlem v Ramalláhu na Západním břehu se k ICC připojila v roce 2015, Izrael ale tento soud neuznává a tvrdí, že jeho pravomoc se na palestinská území nevztahuje. Senát ICC nicméně v únoru 2021 rozhodl, že ICC válečné zločiny spáchané na palestinských územích soudit může. Jurisdikci ICC neuznávají například ani USA, Čína či Rusko.
Netanjahuovi a Galantovi by mělo hrozit zatčení, pokud navštíví některou z více než 120 zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC, uvedl server The Times of Israel. Mezi signatáři je i Česká republika. Pokud země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás útokem z loňského října, při němž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a na 250 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala mezi Palestinci nejméně 44.056 mrtvých a 104.268 zraněných.
Netanjahuova kancelář označila zatykač ICC za antisemitský a absurdní
Kancelář Netanjahua označila zatykač za antisemitský a absurdní. Izrael podle ní nepodlehne tlaku, nenechá se zastrašit a neustoupí, dokud nesplní své cíle.
„Izrael se znechucením odmítá absurdní a nepravdivé obvinění ze strany ICC,“ uvedla Netanjahuova kancelář v prohlášení a dodala, že Izrael „nepodlehne nátlaku“ a bude nadále bránit své občany.
Římský statut ICC dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci tohoto soudu naopak neuznává například Rusko, Spojené státy nebo Čína.
Zatykače na Netanjahua a Galanta musí být respektovány, uvedl šéf diplomacie EU
Zatykače na Netanjahua a Galanta nejsou politickou záležitostí. Rozhodnutí soudu by tedy mělo být respektováno a také v praxi provedeno. Uvedl to šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, který je v těchto dnech na návštěvě Jordánska.
Evropský blok je rozdělen v pohledu na možnou odpovědnost izraelských představitelů za válečné zločiny, z nichž jsou obviněni. Některé země včetně Česka s postupem soudu nesouhlasí. Naopak státy jako Irsko či Španělsko židovský stát hlasitě kritizují a na úrovni Evropské unie již delší dobu prosazují, aby byla přezkoumána takzvaná asociační dohoda s Izraelem z roku 2000.
Šéf unijní diplomacie v pondělí během zasedání unijních ministrů zahraničí navrhl, aby sedmadvacítka pozastavila pravidelný politický dialog s Izraelem, který upravuje právě asociační dohoda. Přivedly ho k tomu zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Státy se na tom ale neshodly a návrh neodsouhlasily.
Celá řada zemí podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského na zasedání uváděla, že Borrellův návrh není „krokem, který by dával smysl“. Lipavský tehdy uvedl, že se domnívá, že má EU naopak dialog vést a v jeho rámci uplatňovat své postoje k regionálnímu dění.
Izraelští politici kritizují zatykač ICC na premiéra a exministra obrany
Izraelský prezident Jicchak Herzog a bývalí izraelští premiéři Naftali Bennett a Jair Lapid dnes ostře odsoudili, že ICC vydal zatykač na Netanjahua a Galanta. Teroristické hnutí Hamás, proti kterému tam Izrael už přes rok válčí, naopak zatykač uvítalo. Podle izraelského prezidenta je dnešek temným dnem pro spravedlnost a pro lidstvo.
Herzog uvedl, že „nehorázné rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu bylo přijato se zlým úmyslem“ a “ je výsměchem oběti všech, kteří bojují za spravedlnost – od vítězství Spojenců nad nacisty až dodnes“. Rozhodnutí soudu podle něj „upřednostnilo terorismus a zlo před demokracií a svobodou a ze samotného systému spravedlnosti udělalo živý štít pro zločiny Hamásu proti lidskosti“.
Lapid, který je současně lídrem opozice, na síti X napsal, že rozhodnutí haagského soudu odsuzuje a dodal, že „Izrael brání životy proti teroristickým organizacím, které zaútočily, vraždily a znásilňovaly naše občany“. Zatykače označil za „odměnu za terorismus“. Expremiér Bennett označil rozhodnutí soudu za ostudné a rovněž odkázal na teroristický útok ozbrojenců Hamásu ze 7. října loňského roku.
Hamás zatykače ICC uvítal a zároveň soud vyzval, aby „rozšířil rozsah odpovědnosti na všechny zločinné okupační lídry,“ uvedla skupina v prohlášení.
Netanjahu nyní podle serveru The Times of Israel (ToI) v Jeruzalémě jedná s americkým zmocněncem pro Blízký východ Amosem Hochsteinem o možném příměří v Libanonu.
Hlavní prokurátor ICC Karim Khan požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele v květnu. Požádal tehdy také o příkaz k zadržení vůdce Hamásu Ismáíla Haníji, šéfa jeho vojenského křídla Muhammada Dífa a šéfa organizace v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Všichni tři ale mezitím zemřeli při vojenských operacích izraelské armády.
Soud dnes vydal příkazy k zatčení obou politiků za „zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 nejméně do 20. května 2024“, kdy prokuratura o zatykače požádala. Námitky týkající se jurisdikce soudu a zákonnosti těchto žádostí, které v září vznesl Izrael, jsou podle soudu neopodstatněné.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás útokem z loňského 7. října, při němž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a na 250 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala mezi Palestinci více než 44.000 mrtvých a přes 104.000 zraněných.
Netanjahuovi a Galantovi nyní bude hrozit zatykač, pokud navštíví některou z více než 120 zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC, poznamenal zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Mezi signatáři je i Česká republika. Jurisdikci ICC naopak neuznává například Rusko, Spojené státy nebo Čína. Pokud členská země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku.
