V těchto dnech měly vrcholit zkoušky nové houfnice Caesar pro českou armádu. Jenže vojáci ještě nemají k dispozici ani první prototyp. Ministerstvo obrany tvrdí, že v zakázce za 10 miliard nedochází ke zpoždění, prý se jen měnil harmonogram. Armáda tedy bude na zastaralých dělech Dana závislá déle, než plánovala.
Byly nejlevnější. I tak ministerstvo obrany v červnu 2020 vysvětlovalo, proč z jeho interního srovnání vyšly nejlépe francouzské houfnice Caesar a pořídí je tedy vojákům. Ačkoliv jejich cena nakonec z původně oznámených šesti miliard vystoupala na 8,5 miliardy, obrana v roce 2022 přiobjednala dalších deset kusů a finální pořizovací cena za 62 nových houfnic činí 10,3 miliardy korun.
„První děla k provedení vojskových zkoušek k nám budou dodány v roce 2024,“ oznámilo ministerstvo obrany v říjnu 2022. Potvrdilo tak informace z podzimu 2021, kdy se kontrakt podepisoval. Tehdy informovalo, že v roce 2024 proběhnou vojskové zkoušky nového systému a dodávky se uskuteční v letech 2024 až 2026.
Jenže jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, vojskové zkoušky nejenže neskončily. Testy, bez nichž není možné zavedení technologie do výzbroje české armády, ještě ani nezačaly. „Vojskové zkoušky houfnice Caesar jsou naplánovány na léto 2025,“ vypočítává mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Přesto posunutí o více než půl roku nelze podle ní vykládat jako zpomalení miliardového strategického kontraktu. „Kontrakt není ve zpoždění, k určité korekci harmonogramu došlo v souvislosti s rozšířením tohoto kontraktu o deset kusů houfnic,“ tvrdí Cigánková.
To ovšem není jediná nesrovnalost. Podle dřívějšího vyjádření dělostřeleckého pluku české armády měla francouzská společnost Nexter do konce roku 2023 vyrobit první dva prototypy Caesaru na osmikolovém podvozku, v roce 2024 pak na nich měly přímo ve Francii proběhnout kontrolní zkoušky. To už však také neplatí, hotová ještě není ani jedna zbraň, jak teď přiznala obrana. „Dva prototypy jsou ve výrobě a budou k dispozici v březnu 2025,“ popisuje nyní mluvčí Cigánková.
A přestože se původně plánovalo, že české dělostřelectvo bude mít kompletně přezbrojeno do roku 2026, aktuální rozvrh počítá až s rokem 2027. To je komplikace nejen pro samotné vojsko, které tak musí nadále spoléhat na zastaralé houfnice Dana, jejichž konstrukce pochází ze 70. let minulého století, ale také pro NATO.
Česko se totiž se vstupem do aliance zavázalo mít dělostřelectvo s dostřelem čtyřicet kilometrů, aby drželo protivníka v dostatečné vzdálenosti, což děla Dana nedokážou. Navíc mají i jinou ráži než většina spojeneckých dělostřeleckých systémů. I to byly důvody, proč Česko už několik těchto zastaralých houfnic věnovalo ukrajinské armádě bránící se ruské agresi.
Otázkou je, kdy se nová děla Caesar skutečně dostanou k českým vojákům. Jak dokazuje třeba nákup radarů MADR z Izraele, ani vojskové zkoušky nemusí jít podle plánu. V případě radarů se dokonce zpozdily téměř o rok, a Česko proto nyní po Izraeli požaduje desítky milionů korun.
Na podobnou situaci myslí i nákupní smlouva s francouzskou firmou Nexter Systems vyrábějící houfnice Caesar. Tam může případné penále za prodlení dodávek dosáhnout až 814 milionů korun.
Ukrajinské záběry z útoku střelami ATACMS na vojenské cíle v ruské Brjanské oblasti (20. 11. 2024)
Ukrajinská jednotka u Bachmutu pálí na ruské pozice houfnicemi D-30, jejichž dostřel se pohybuje kolem 15 kilometrů. | Video: Reuters
