Soud v Hongkongu odsoudil 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let vězení na základě tvrdého bezpečnostního zákona. Spornou legislativu zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících prodemokratických protestů. Jedná se o největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Obviněným hrozilo až doživotí.
Bezpečnostní složky v roce 2021 zatkly celkem 47 aktivistů. Před soudem se ocitli kvůli obvinění v souvislosti s neoficiálními primárkami z roku 2020, jejichž cílem bylo vybrat opoziční kandidáty pro parlamentní volby.
Vláda v Pekingu, který v roce 1997 převzal nad bývalou britskou kolonií Hongkongem kontrolu, primární volby označila za nelegální. Podle hongkongské prokuratury chtěla opozice získat většinu v zákonodárném sboru, vetovat rozpočtové zákony, a tak přinutit vládu k přijetí opozičních požadavků a případně k rezignaci.
Před soudem stanula řada významných hongkongských opozičních předáků jako někdejší vůdce studentských protestů Joshua Wong nebo právník Benny Tai, který si nakonec podle agentury AP nyní vyslechl nejtvrdší trest v délce deseti let. Wongovi soud podle stanice BBC vyměřil přes čtyři roky vězení. Dva obvinění byli už dříve zproštěni obžaloby.
Západní kritika kontroverzního zákona
Zákon o národní bezpečnosti, který pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu, se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest.
Čínské opatření například stanovuje, že lidé podezřelí z porušení zákona mohou být odposloucháváni, pekingské zákony jsou nadřazené těm hongkongským, jsou-li v rozporu, nebo že některé soudní procesy se budou konat za zavřenými dveřmi.
Legislativa rovněž posílila kontrolu nad nevládními organizacemi a médii. Lidem hrozí vězení i za nevhodnou knihu či žert, za pokus o povstání pak stráví zbytek života za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila na jaře agentura AP.
Zastánci legislativy argumentují, že nové normy v sobě vyvažují opatření zajišťující národní bezpečnost i lidská práva a svobody, jelikož zákon se dotkne jen „extrémně malé menšiny“ neloajálních občanů, píše AP.
Západní vlády legislativu kritizují jako nástroj pro stíhání prodemokratických aktivistů a dalších odpůrců režimu. Protest vůči zákonu vyjádřila začátkem března i Evropská unie. Její obavy uvedené v diplomatické nótě se týkaly mimo jiné ustanovení o „vnějším vměšování“ a exteritoriální působnosti zákona.
Povinnost zavést své vlastní bezpečnostní zákony dával Hongkongu jeho zakládající zákon, takzvaná „miniústava“ platná od roku 1997. Předchozí pokus o jejich zavedení selhal v roce 2003, když na protest proti kontroverznímu návrhu vyšly do ulic statisíce lidí.
