Pokud lidé naši vládu znovu zvolí, za pět let budou v Česku stejné mzdy jako v Německu nebo Rakousku, prohlásil v neděli premiér Petr Fiala. Ekonomka a premiérova poradkyně Helena Horská toto vyjádření hájí. Podle ní se to skutečně může stát.
Zatímco v Česku je průměrná mzda okolo 45 tisíc korun, v Německu je více než dvojnásobná. Přesto se podle Fialy – pokud zůstane u moci současná vláda – mohou Češi k Němcům přiblížit. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je i součástí Fialova poradního týmu, premiérovo vyjádření hájí.
„Kdyby rostly mzdy současným tempem a zároveň by posilovala koruna, je teoreticky možné mluvit o výrazném zúžení mzdové mezery,“ říká ekonomka. „Za posledních dvacet let se kupní síla českých domácností v porovnání se zahraničím zmnohonásobila. Z hlediska vnější kupní síly na tom nejsme vůbec špatně, protože se nám zvyšovala mzda rychleji než v západní Evropě. Zvyšování ekonomické úrovně jsme pocítili především při nákupu v zahraničí,“ vysvětluje Horská.
Uznává však, že dohnat Německo během pěti let je spíše nepravděpodobný scénář. „Já bych to v prognóze neměla. Vyžadovalo by to výrazné zvýšení jak kurzu koruny, tak i mezd, což nicméně v prognóze nemáme,“ řekla členka Národní ekonomické rady vlády.
Sociolog Daniel Prokop, který je rovněž členem ekonomické rady, tvrdí, že přiblížit se Německu v takhle krátkém časovém horizontu je nereálné. „K nějakému růstu je primárně potřeba reforma školství středních a vysokých škol, investice do vědy a výzkumu. Dále změna daňového mixu, aby podporoval investice a rozvoj chudších regionů, ne jako dnes, kdy je spíše zatěžuje,“ vysvětluje Prokop.
Interpretace z hlediska vize, ne přesnosti
Vládě podle ekonomky Horské podnikatelé vyčítali, že nemá žádnou pozitivní vizi. Premiérovo vyjádření tak vnímá jako ambiciózní cíl, který si každá společnost má nastavovat, aby určila směr, kterým chce jít. „Myslím si, že je to otázka spíše toho, jak povzbudit blbou náladu. Jeho vyjádření bych interpretovala spíše z hlediska nějaké vize než z hlediska přesnosti. Je to strategický cíl a vize, které chce vláda dosáhnout pomocí deregulací, investic do infrastruktury, nových moderních technologií a debyrokratizace,“ říká Horská.
K tomu, aby se Česko dostalo na úroveň Německa, by se musely za sedm let zvládnout věci, které země dříve zvládala za dvacet let. To se podle Horské dařilo hlavně v letech před covidovou epidemií. „Tehdy jsme poskočili v porovnání s EU asi o deset procentních bodů. To znamená, že to není nereálné. Když k tomu přidáme posílení kurzu, dalo by se to považovat za ambiciózní scénář, který je splnitelný jen za přísně daných podmínek, jako je růst tempa mezd v blízkosti deseti procent,“ vysvětluje Horská.
Svůj nápad v pondělí hájil i premiér Fiala. „Je typické, že každá odvážná pozitivní vize u nás hned narazí na zasmušilé kritiky a nesebevědomé pochybovače. A přitom všichni víme, že Češi si nejsou ochotni říkat o přidání peněz a často mají i strach vůbec přemýšlet o změně práce. Je to jednoduché: když nebudeme mít velké cíle, zůstanou nám tu mzdy jako v Agrofertu,“ napsal na sociální sítí X v narážce na koncern jeho konkurenta Andreje Babiše.
Fiala dále dodal, že Česko bude lákat velké zahraniční investory. Slíbil, že se země stane součástí evropského centra výroby čipů a mezinárodní špičkou v jaderné energetice.
Finální produkt musí být vyroben v Česku
Důvodem, proč mají Němci vyšší mzdy, je podle Horské vyšší přidaná hodnota u jejich výrobků. „Hlavně nevyrábíme výrobky, které bychom byli schopni prodat na trzích za stejnou cenu jako německé. Chybí nám značka, přidaná hodnota a často služba k výrobkům. Vyrábíme třeba ozubená kolečka do švýcarských hodinek. Ale Švýcaři prodají hodinky i s marží a my dostaneme jen malou část marže za ozubená kolečka. Vždycky je to o finální produkci,“ vysvětluje Horská.
K tomu, aby mohl český byznys růst a platy lidí se zvyšovaly, by se stát musel upozadit. „Důležitá je menší byrokracie, aby měl byznys více prostoru. Totálně přehodnotit dotační politiku. Stáhnout dotace, abychom nevytvářeli ekonomiku závislou na dotacích, a dotace opravdu směřovat na dlouhodobé strategické iniciativy, jako jsou věda a výzkum. Podpořit excelenci ve vzdělávání a školství, což je strašně důležitá role státu. Neklást překážky soukromému byznysu,“ vyjmenovává Horská.
Jako důležité vytyčuje i dokončení infrastruktury, a to nejen dálnic nebo rychlostních tratí, ale i rychlostní sítě a internetu. Za poslední důležitou věc považuje zjednodušení najímání expertů a odborníků ze zahraničí.
