Izrael s Českem pojí úzké a pevné vazby. A po masakru ze 7. října 2023, za nímž stojí teroristé z Hamásu, se tohle spojenectví ještě zdůraznilo. Nicméně přátelství jde nyní stranou. Kvůli zbrojní zakázce vyzvalo Česko izraelské ministerstvo obrany k zaplacení prvního penále ve výši 65 milionů korun.
„Výzvu jsme zaslali, její obdržení bylo potvrzeno a čekáme na reakci,“ popsala mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková. Doplňuje tak informace, které zástupci resortu oznámili členům sněmovního branného výboru. „V říjnu jsme odeslali dopis izraelskému ministerstvu obrany s vyčíslením smluvní pokuty za více než 65 milionů,“ řekl poslancům Lubor Koudelka, šéf ministerské sekce vyzbrojování a akvizic.
Jde o aktuální dohru pět let staré české armádní zakázky. Ministerstvo obrany tehdy pod vedením Lubomíra Metnara (ANO) rozhodlo, že na základě mezivládní dohody bez soutěže pořídí ozbrojeným silám osm mobilních radarů za 3,5 miliardy korun. Zakázku v prosinci 2019 podepsal Metnarův náměstek Filip Říha, který po několika týdnech rezignoval po nejasnostech v jiných kontraktech a dnes působí jako obranný poradce české mise při OBSE ve Vídni.
Dodávky izraelských radarů se od počátku zpožďovaly. Potíže nastaly i ve vojskových zkouškách nových technologií, které skončily téměř až rok po původně stanoveném termínu. A to všechno jsou důvody, proč ministerstvo obrany aktivovalo jeden bod z nákupní smlouvy a po Izraeli nyní žádá penále.
„Reakci zatím nemáme. Vždyť se tam teď měnil ministr,“ reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je to jen pár dnů, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli sporům týkajícím se především strategie války v Gaze odvolal Joava Galanta a na jeho místo dosadil šéfdiplomata Jisraele Kace. Jak se tato personální změna projeví v radarové kauze, zatím není jasné.
Nicméně zřejmé je to, že vymáhání peněz po Izraeli je citlivá věc. „Za ministerstvo zahraničí k tomuto tématu nemáme komentář,“ odpověděla mluvčí Mariana Wernerová. Izraelské velvyslanectví v Praze na zaslané dotazy nereagovalo vůbec. Stejně tak Tomáš Pojar, premiérův poradce pro národní bezpečnost. Pojar se přitom v minulosti v kontraktu podle informací médií angažoval, když přímo v Izraeli jednal o urychlení zavedení radarů do výzbroje české armády.
Navíc je i viceprezidentem Česko-izraelské smíšené obchodní komory. „Děkujeme za možnost se vyjádřit, ale tuto záležitost nechceme komentovat,“ řekl výkonný ředitel komory Ondřej Bočkay.
Částkou 65 milionů korun však celá věc nekončí. Česko požaduje více. „Jako kompenzaci za nesprávné vyměření DPH a celních poplatků za dovoz opravených náhradních dílů,“ vysvětlil Koudelka.
Z osmi dodaných radarů dosud čeští vojáci převzali pouze čtyři. Zbytek sice stojí na svých místech, ale nefunguje. „Nesplňují technické parametry a schopnosti uvedené ve smlouvě,“ upřesnil Koudelka. „Izraelské ministerstvo obrany a výrobce systémů Elta nejsou schopni v dohodnutých termínech odstranit problémy, které vyvstaly během implementace radarů,“ doplnil Koudelka. Vypíchl třeba zatékání vody do antény či potíže se stabilizačními nohami modulu.
Mluvčí Cigánková tvrdí, že maximální výše penále může být pět procent z ceny zakázky bez DPH. Česko tedy nakonec může požadovat od Izraele až 150 milionů korun.
Video: Útok Íránu na izraelská města Tel Aviv a Hebron (2. 10. 2024)
Videa ukazují útok Íránu na města Tel Aviv a Hebron v Izraeli | Video: Reuters
