Budoucí prezident Donald Trump během kampaně opakovaně tvrdil, že válku na Ukrajině ukončí za 24 hodin. Teď začíná vybírat ty, kteří by mu v tom měli pomoci. Za poradce pro národní bezpečnost si již vybral republikánského kongresmana Michaela Waltze a ministrem zahraničí jmenuje podle zdrojů z exprezidentova okolí republikánského senátora z Floridy Marca Rubia. Oba zaujímají k Rusku tvrdý postoj.
Je jisté, že Trump bude k válce na Ukrajině přistupovat jinak než současná administrativa Joea Bidena, která Kyjevu od začátku ruské agrese v únoru 2022 zatím poslala vojenskou pomoc ve výši více než 64 miliard dolarů (v přepočtu přes 1, 5 bilionu korun).
Trump opakovaně sliboval, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským usedne k jednacímu stolu. To vzbuzuje velké obavy. Zdaleka není jisté, zda by Ukrajina nebo Rusko v této chvíli na jednání přistoupily. Trump navíc v minulosti Putina označil za génia a tvrdil, že s ním má velmi dobré vztahy.
Nyní se ale zdá, že Ukrajina má ještě důvod doufat. Waltz i Rubio sice s Trumpem souhlasí, že je potřeba konflikt co nejrychleji ukončit, neznamená to ale, že by se Ukrajina měla vzdát Rusku a obětovat velkou část svého území.
„Amerika může využít ekonomické páky, včetně zrušení pozastavení vývozu zkapalněného zemního plynu a potlačení nezákonného prodeje ropy z Ruska, aby přivedla Putina k jednacímu stolu,“ napsal nedávno Waltz spolu s bývalým stratégem Pentagonu Matthewem Kroenigem pro týdeník The Economist.
„Ne“ by v takovém případě nebyla pro Washington přijatelná odpověď. Pokud by Putin jednat odmítl, mohl by podle nich Bílý dům poskytnout Ukrajině více zbraní s menšími omezeními pro jejich použití. Podle nich navíc podobný návrh představil i Trump. „Tváří v tvář tomuto tlaku Putin pravděpodobně využije příležitosti k ukončení konfliktu,“ dodávají Kroenig a Waltz pro The Economist.
I floridský senátor Rubio by pro Ukrajinu byl lepší zprávou, než se po Trumpově zvolení předpokládalo.
Rubio se v minulosti vyjadřoval velmi ostře vůči Rusku, což odpovídá jeho roli jestřába zahraniční politiky, kterou si osvojil od roku 2010, kdy byl do Senátu poprvé zvolen, připomíná list New York Times.
Na začátku své politické dráhy se Rubio neshodoval s republikány, kteří byli skeptičtější vůči americkým intervencím v zahraničí. V poslední době se ale s Trumpem shodl i v otázkách, jako je ruská válka proti Ukrajině, když řekl, že konflikt se dostal do slepé uličky a „je třeba ho ukončit“.
Loni v prosinci například prosadil spolu s demokratickým senátorem Timem Kainem opatření zakazující americkým prezidentům opustit NATO bez souhlasu Kongresu. Trump přitom během svého prvního mandátu v letech 2016 až 2020 opakovaně hrozil vystoupením z aliance. Rubio by ale pravděpodobně souhlasil s očekávanými Trumpovými plány tlačit na Ukrajinu, aby našla způsob, jak se dohodnout s Ruskem a zůstat mimo NATO. Letos byl také mezi patnácti republikánskými senátory, kteří hlasovali proti navýšení finanční pomoci Kyjevu.
Rubio zaujímá i tvrdý postoj zejména vůči Číně, Íránu, Venezuele a Kubě. Za Trumpova prvního mandátu to byl právě on, kdo tlačil na tvrdé sankce proti Venezuele ve snaze omezit režim prezidenta Nicoláse Madura.
Podle lidí z Trumpova okolí si to zvolený prezident může na poslední chvíli ještě rozmyslet, ale zdá se, že se už pro Rubia rozhodl. Letos ho zvažoval i při výběru kandidáta na svého viceprezidenta. Nakonec si ale vybral senátora J. D. Vance.
Video: Vůbec to nebyla katastrofa, hodnotí zahraniční politiku Trumpa analytik Mikulecký (6. 11. 2024)
Spotlight moment: Vůbec to nebyla katastrofa, hodnotí zahraniční politiku Trumpa analytik Milan Mikulecký | Video: Tým Spotlight
