Současnou viceprezidentkou a demokratickou kandidátkou na prezidentku je Kamala Harrisová, která se narodila 20. října 1964 v Oaklandu v Kalifornii. Prvorozená dcera indické matky, vědkyně zabývající se výzkumem rakoviny, a otce z Jamajky, profesora ekonomie, se o veřejné dění zajímala odmala. Vliv na ni měli i její indičtí prarodiče – děda, vlivný státní úředník zaměřující se na přesídlování uprchlíků, a babička, jež jezdila do venkovských oblastí učit ženy o možnostech, jak zabránit početí. První protest Harrisová uspořádala ve třinácti letech, kdy spolu se sestrou demonstrovaly proti nařízení, že si děti nesmí hrát na trávníku u jejich budovy.
Harrisová vystudovala ekonomii, politologii a práva. Profesní dráhu zahájila jako zástupkyně prokurátora v Alamedě v rodném Oaklandu, v roce 2004 byla zvolena okresní prokurátorkou pro San Francisco. Následně se ujala pozice generální prokurátorky nejlidnatějšího státu USA Kalifornie, od roku 2016 působila také jako senátorka za Kalifornii. O tři roky později usilovala v primárkách o post kandidátky demokratů na prezidentku, souboj ale brzy vzdala. Joe Biden, který volby v roce 2020 vyhrál, si ji ale vybral za svou viceprezidentku. Harrisová funkci zastává od ledna 2021.
Zdroj: ČTK / AP / George Nikitin
Nejčastějšími tématy, které prostupovaly kariérou Harrisové i její předvolební kampaní, byly tresty za sexuální zločiny, prevence dětské prostituce nebo reprodukční práva. Harrisová je hlasitou odpůrkyní zrušení univerzálního přístupu k interrupcím. O takový krok naopak usilovala Republikánská strana – nakonec úspěšně, když Trumpem nominovaní nejvyšší soudci v roce 2022 federální právo na potrat zrušili.
Kritici Harrisové vyčítají nejasný postoj k trestu smrti a neúspěšné řešení migrační krize, jejíž agendu dostala na starosti jako viceprezidentka.
Harrisová za svou kariéru dosáhla několika prvenství. Dcera imigrantů se stala první černoškou a první ženou, která byla zvolená za generální prokurátorku státu Kalifornie. Do dějin se zapsala také jako první viceprezidentka v historii USA, navíc první žena v takové funkci s černošskými a asijskými kořeny.
SOUČASNOST
Letos v létě se postavila do boje o Bílý dům proti Donaldu Trumpovi poté, co Biden po rostoucím tlaku straníků v souvislosti se svým vysokým věkem kandidaturu stáhl. Kritika začala sílit poté, co předvedl velmi špatný výkon v červnové televizní debatě s Trumpem.
Zdroj: Reuters
Pokud v listopadu vyhraje, stane se první ženou, první černoškou a první zástupkyní Američanů s asijskými kořeny v historii úřadu. “Můžete být první, ale ujistěte se, že nebudete poslední,“ cituje její moto list Washington Post.
Harrisová si jako svého kandidáta na viceprezidenta vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. Předtím byl dvanáct let členem Sněmovny reprezentantů. Působil také v armádě a jako učitel na státní škole.
Harrisová je deset let vdaná za amerického právníka Douglase Emhoffa, stala se tak nevlastní matkou jeho dvou dětí.
Donald Trump
ZAČÁTKY
Republikán Donald Trump se narodil 14. června 1946 v New Yorku do rodiny realitního magnáta. Matka pocházela ze Skotska. Jeho otec Fred se zaměřoval na výstavbu obytných budov a odmala svým dětem zakládal bankovní účty, kam jim průběžně chodily peníze. První milion měl proto Trump na svém vlastním kontě už v osmi letech. Další jmění získal poté, co mu otec přenechal v roce 1971 rodinnou firmu The Trump Organization.
Zdroj: ČTK / AP / Ron Frehm
KARIÉRA
Trump s bakalářským titulem z ekonomiky změnil zaměření firmy z rezidenčních budov na luxusní nemovitosti, stavěl kasina a hotely. Vlastnil také několik soutěží krásy. Nejvíce se ale vryl do paměti jako moderátor pořadu The Apprentice, kde soutěžící usilovali o uzavření kontraktu s jeho firmou. Za své podnikání vyhlásil u různých projektů celkem šestkrát bankrot. Časopis Forbes Trumpovo jmění aktuálně odhaduje na 2,3 milionu dolarů (53 milionů korun). Loni vypadl z žebříčku čtyř stovek nejbohatších Američanů, který Forbes sestavuje. V roce 2022 shledal soud jeho firmu vinnou z daňového podvodu. Trump sám souzen nebyl, podle vyšetřovatelů ale o krácení daní dobře věděl.
Zdroj: Reuters
První nominaci pro prezidentské volby v roce 2016 proměnil s heslem Make America Great Again ve vítězství. Trumpova vláda se například vyznačovala tvrdým postojem vůči Číně, za jeho prezidentství začala obchodní válka s Pekingem. Prosadil také výrazné snížení daní, odstoupil od několika obchodních i klimatických dohod a zakázal muslimům z několika zemí vstup do země. Velké kritice čelil za vstřícný postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, popírání klimatických změn nebo za své počínání během pandemie koronaviru.
Do dějin se 45. prezident USA zapsal také jako první hlava státu, která dvakrát čelila ústavní žalobě, takzvanému impeachmentu. Poprvé v prosinci 2019 za možné zneužití pravomocí a obstrukce vůči Kongresu v souvislosti s údajným nátlakem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Kyjev vyšetřoval Huntera Bidena, syna Joea Bidena. Podruhé po prohraných volbách, kdy byl vinen z podněcování ke vzpouře v souvislosti s útokem jeho příznivců na Kapitol. “Pokud nebudete bojovat jako o život, nezůstane vám žádná země,“ cituje stanice BBC z jeho proslovu, který vyústil v útok na Kongres. Senát v obou případech Trumpa podržel a zprostil ho viny.
SOUČASNOST
Trump na amerického prezidenta kandiduje již potřetí.
Letos v květnu ho porota shledala vinným v případu souvisejícím s platbami pro pornoherečku Stephanii Cliffordovou, známou také jako Stormy Daniels. Trump trvá na své nevině, proces označuje za zmanipulovaný a soudce za zkorumpovaného. Bývalý prezident čelí obžalobě ještě v dalších třech případech.
Zdroj: Reuters
V červenci přežil pokus o atentát.
Jako kandidáta na viceprezidenta si vybral republikánského senátora za stát Ohio J. D. Vance. Ten se dostal do povědomí veřejnosti jako autor knihy Hillbilly Elegy (Americká elegie), která se stala bestsellerem. V minulosti platil za Trumpova hlasitého kritika, později svůj postoj ale změnil.
Trump má ze třech manželství celkem pět dětí. S česko-americkou podnikatelkou Ivanou Trumpovou, která se narodila ve Zlíně, má syny Donalda a Erica a dceru Ivanku, všichni tři taktéž působí jako podnikatelé. Z manželství s americkou herečkou Marlou Maplesovou vzešla dcera Tiffany, která se živí jako modelka. Se současnou ženou Melanií Trumpovou, kterou si vzal v roce 2005, vychovává nyní osmnáctiletého syna Barrona.
Jméno nového amerického prezidenta nemusí být v případě těsných rozdílů, které se v souboji Harrisová versus Trump očekávají, známé ještě několik dní po uzavření volebních místností. V roce 2020 byl Biden oficiálně prohlášen za vítěze až 7. listopadu, tedy více než tři dny po volbách.
Sedmička klíčových států na mapě USA
Zdroj: Aktuálně.cz
Volební mapa USA se tradičně dělí do tří kategorií. Základ tvoří státy ryze nebo převážně demokratické, státy ryze či převážně republikánské a takzvané swing states neboli klíčové státy – těch je letos celkem sedm a právě ony rozhodnou o novém šéfovi Bílého domu. V klíčových státech totiž bývají šance obou stran vyrovnané a letos si tu kandidáti rozdělí dohromady 93 hlasů. Jde o Arizonu, Nevadu, Georgii, Severní Karolínu, Michigan, Wisconsin a Pensylvánii.
Šance na vítězství obou kandidátů jsou tu tento rok velmi těsné, často se pohybují v rámci statistické chyby. Podle některých analytiků by tak listopadové hlasování mohlo být vůbec nejtěsnější od roku 1876, kdy republikán Rutherford Hayes vyhrál pouze o jednoho volitele, poraženým byl demokrat Samuel Tilden.
Vývoj podpory Harrisové a Trumpa v celostátních průzkumech od odstoupení Joea Bidena z voleb 21. července
Jak funguje americký volební systém
V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen “pověřují” k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.
Celkem 538 volitelů reprezentuje 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 54, Texas 40, ale Vermont nebo Aljaška jen 3. Do Bílého domu se dostane kandidát, který získá minimálně 270 volitelů.
Volitelé při přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem “vítěz bere vše“, v němž jsou kandidátovi, který ve státě získá od občanů nejvíce hlasů, přiděleny všechny hlasy sboru volitelů. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu – oněch alespoň 270 volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při duelu mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
Nebraska a Maine využívají systém obvodů, kdy každý obvod hlasuje zvlášť a má své volitele. Zástupci těchto států tedy ve sboru volitelů mohou následně hlasovat pro republikána i demokrata. Přesto není toto dělení obvyklé a došlo k němu v případě obou států pouze dvakrát: Nebraska rozdělila hlasy volitelů v letech 2008 a 2020, Maine v letech 2016 a 2020.
Klíčová témata voleb a postoj kandidátů
Migrace
Domácí ekonomika
Potraty
Obchodní vztahy s Čínou
Zahraniční politika
Zdravotnictví
Kriminalita
Držení zbraní
Trump, nebo Harrisová? Volební kalkulačka napoví, který kandidát je vám bližší
Než oba letošní prezidenští kandidáti vstoupili do politiky, Trump se věnoval hlavně svému podnikání a Harrisová právům. Projděte si ve fotogalerii střípky z jejich mládí i dospělého života a politické kariéry.
V Bílém domě s Babišem i podpora od miliardáře Muska
Přátelství s Obamou i vítání Američanů propuštěných z Ruska