Aktual.: 4.11.2024 15:51
Brusel – Reálně vypadající možnost vítězství Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách ve Spojených státech je pro politiky evropských zemí noční můrou. Pro Evropu, která se vyrovnává se dvěma válkami ve svém sousedství, může mít jeho druhé stěhování do Bílého domu výrazně horší následky než jeho první prezidentství v poměrně klidné době. Trumpova výhra může vzedmout vlnu paniky a prohloubit neshody v čase, kdy se evropské země potýkají s politickou nestabilitou a chybí jim jasný vůdce, napsal dnes bruselský web Politico.
Nikdo v Evropě nevylučuje, že šanci vyhrát prezidentské volby má stejně jako republikánský kandidát Trump i jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Zatímco její výhra by Evropě nepřinesla velkou změnu vztahů proti končícímu období prezidenta Joea Bidena, Trumpův návrat do Bílého domu by byl zásadním otřesem. A to nejen kvůli hrozícímu obchodnímu protekcionismu v podobě zavedení vysokých cel, které bylo tématem transatlantických sporů již během Trumpovy předchozí vlády.
V hlavních městech Evropy sílí shoda na tom, že nyní by nástup vrchního narušitele vzájemných vztahů mohl přinést ještě horší následky. Kromě potenciálního rozpoutání obchodní války by patrně posílil pozici ruského vládce Vladimira Putina, který třetím rokem vede útočnou válku proti Ukrajině.
Evropa i kvůli oslabení vládnoucích mainstreamových stran v klíčových zemích v současnosti postrádá dominantní osobnost, kterou v předchozí Trumpově éře byla německá kancléřka Angela Merkelová, vnímaná jako symbol stability. Její nástupce Olaf Scholz stěží drží vládní koalici pohromadě a francouzský prezident Emmanuel Macron po letošních parlamentních volbách výrazně oslabil. Pokud by Trump naplnil výhrůžky a výrazně omezil americkou pomoc Ukrajině, vyvstane vážná otázka, jak dlouho zvládne Kyjev za podpory vysychajících vojenských zdrojů z Evropy čelit Putinově armádě. Trump tvrdí, že po svém zvolení ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin, což v Evropě berou vážně.
„Pomoc může skončit ze dne na den. Putin toho bude chtít využít a řekne, že si bere Donbas, Krym a s dalším vyčká do příště,“ sdílel obavy jeden z evropských diplomatů.
Obavy vyvolává také možnost, že bude Trump na své druhé období výrazně lépe personálně připraven a dokáže eliminovat činitele americké administrativy, kteří jeho počínání krotili v letech 2016 až 2020.
„Druhé Trumpovo období by bylo jiné. Nyní ví, kdo mu podle něho působil příkoří na mezinárodní i domácí scéně a se svým týmem připravil plány, jak je srazit na kolena,“ soudí expertka na americkou politiku z londýnského think tanku Chatham House Leslie Vinjamuriová.
S tím souvisí i hrozící prohloubení vzájemných neshod mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Vlády v Británii či Francii se s obavami připravují na oslabení americké podpory Ukrajiny a Paříž vyzývá k posílení společné evropské obrany. Naproti tomu například krajně pravicoví či populističtí premiéři Itálie nebo Maďarska by vítězství zastánce podobných hodnot přivítali. Maďarský premiér Viktor Orbán, který navzdory nesouhlasu dalších evropských lídrů letos navštívil Putina v Moskvě, je pravidelným hostem na akcích amerických ultrakonzervativních skupin spojených s Trumpem a vyhlásil, že jeho výhru oslaví šampaňským. Šéfka italské vlády Giorgia Meloniová by pak podle svých stranických kolegů byla ideální prodlouženou rukou staronového prezidenta v Evropě.
Politickou šanci vidí v možném Trumpově úspěchu překvapivě i někteří politici německé vládní koalice. Nemá ale příliš pozitivní nádech: část z nich soudí, že vyhlídka na jeho návrat do Bílého domu bude tak velkou hrozbou pro geopolitickou stabilitu, že může semknout rozhádanou koalici a zvýšit její šance na přežití, píše Politico.
