Aktual.: 1.11.2024 10:03
Moskva – Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov plánuje v prosinci cestu na Maltu, kde se chce zúčastnit zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Informoval o tom dnes ruský deník Vedomosti s odvoláním na mluvčí ruské diplomacie Mariju Zacharovovou. Pro Lavrova to podle listu bude první cesta do členské země Evropské unie od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu.
Maltské velvyslanectví v Rusku podle listu uvedlo, že rozhodnutí uspořádat 5. a 6. prosince zasedání rady ministrů zahraničí OBSE se týká všech členských zemí organizace, tedy i Ruska. „Delegace OBSE jsou pravidelně informovány o průběhu příprav. Další praktické podrobnosti, včetně pozvánek, budou všem delegacím OBSE včas zaslány,“ uvedla ambasáda.
Lavrov je – podobně jako například ruský prezident Vladimir Putin – od února 2022 na individuálních sankčních seznamech EU, upozornil dále ruský deník a dodal, že součástí postihů je zmrazení případného majetku vrcholného diplomata v EU. Brusel uvalil na Lavrova sankce kvůli jeho roli ve válce, ale nezakázal mu do cestovat na území unie ve snaze ponechat otevřený komunikační kanál s ruským diplomatem, podotkl server Politico.
Šéf ruské diplomacie podle něj naposledy navštívil členskou zemi Evropské unie v prosinci 2021, tedy pár měsíců před ruskou vojenskou agresí na Ukrajině. Ministr tehdy zamířil do Stockholmu také na zasedání OBSE. V prosinci 2022 pak Polsko, které tehdy této organizaci předsedalo, odmítlo Lavrova pustit do země na zasedání v Lodži. Ruskou delegaci vedl stálý zástupce Ruska při OBSE.
Loni se Lavrov zúčastnil zasedání ministrů zahraničí OBSE v Severní Makedonii. Kvůli jeho přítomnosti do Skopje nedorazili zástupci Ukrajiny, Polska a pobaltských států. Na závěr jednání tehdy země schválily předsednictví Malty pro letošní rok. Původně ho mělo převzít Estonsko, ale Rusko, které má právo veta, tento krok zablokovalo. Nástup neutrální Malty do vedení nakonec ministři vyjednali na poslední chvíli.
OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. V současnosti má 57 členských států včetně Ruska. Cílem organizace je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu. Ukrajina se ruské ozbrojené agresi brání už třetím rokem.
