Přístup ke strojům, 3D tiskárně, ale i specifickému nářadí patří mezi důvody, proč lidé čím dál častěji přicházejí do komunitních dílen. Tam si mohou opravit běžné přístroje nebo věci z domácnosti. Se složitější technikou se ale také mohou naučit zacházet. Jak ČT potvrdilo pět oslovených dílen, zájemců je tolik, že dílny často nestíhají vyhovět všem.
V komunitních dílnách si lidé mohou opravit rozbitý přístroj, vyrobit si vlastní nábytek nebo si vytisknout návrh na 3D tiskárně. Nabízejí široké spektrum aktivit a příležitostí k vlastní tvorbě s možností pomoci místních lektorů. Tyto dílny vznikají především ve velkých městech. Podle provozovatelů se jim v metropolích daří hlavně proto, že zde lidé nemají možnost mít vlastní dílnu nebo ateliér.
„Rád renovuji nábytek a práce rukama mě baví. Sdílená dílna je příjemná, líbí se mi přístup k nářadí a strojům. Kupovat si třeba cirkulárku na jedno použití by se nevyplatilo. Do bytu by se nám ani podobné věci nevešly. Kromě toho se mi líbí také komunita kolem dílny,“ popsal Michael Rosa, který pravidelně navštěvuje pražskou sdílenou dílnu ve Skautském institutu v Rybárně.
„Zvýšenou poptávku pozorujeme v posledních třech letech. Velký nárůst byl hlavně po covidu,“ potvrdil zakladatel pražské dílny Opravárna Jan Charvát. Zatímco dříve podle něj lidé přicházeli z ekologických důvodů, nyní možnost využívají například i ti, kteří nemají peníze na nový výrobek.
Také ostravská Fajna dílna podle jejího výkonného ředitele Gabriela Dudy registruje celoročně vysoký zájem. Tuto dílnu provozuje Řemeslný inkubátor Ostrava založený z iniciativy města. „Návštěvnost neustále roste, každý rok asi o patnáct procent. Na začátku ledna vždy rozesíláme nabídky workshopů pro školy na celý rok a do dvou měsíců jsou všechny rozebrané. V dílnách neopravujeme jen elektronické přístroje, ale také nábytek, například židle,“ nastínil Duda.
Problém vyhovět všem zájemcům má také pražská dílna HW Lab určená především mladým lidem, která otevřela loni v červnu. Pořádá takzvané Repair Café jednou týdně. „Zájem je určitě stále větší. Nejvíc nás limituje prostor, potřebovali bychom větší dílnu, jinak bychom kapacitu navýšili. Velkou motivací je volný vstup a přístup ke strojům, které lidé doma nemají,“ zmínil zakladatel projektu Patrik Seidl.
Řada dílen se rozšiřuje
Olomoucká dílna si s velkým náporem návštěvníků poradila změnou prostor. „Kvůli kapacitě jsme se museli přestěhovat. Chodí k nám desítky lidí,“ popsal zakladatel Olomoucké dílny Vojtěch Bekárek.
„Kvůli velkému zájmu jsme prošli velkým upgradem. Máme tu několik samoobslužných dílen, ale například v kutilské dílně máme stroje, které mohou být nebezpečné. K jejich obsluze je třeba projít školením, poskytujeme ho jednou týdně,“ okomentoval situaci pražské dílny v Rybárně Ondřej Homolka. Největší nápor nových návštěvníků tam čekají na jaře.
Řada z dílen má rezervační systémy na konkrétní činnosti, v jiných návštěvníci platí hodinovou sazbu. V Brně mají nastavený systém členství. „Myslím, že důvod, proč lidé vyhledávají komunitní dílny, je jasný. Ne každý může mít vybavení doma v bytě, na rozdíl od obyvatel vesnic nebo periferií. Lidé zkrátka rádi vyrábějí věci rukama, hledají kreativní vyžití a odpočinek od psychicky náročné práce,“ vysvětlil Homolka.