168 hodin: Úředník versus náměstek (zdroj: ČT24)
Aféra kolem ředitele insolvenčního odboru na resortu spravedlnosti končí. V listopadu podal Jan Benýšek protikorupční podnět, ve kterém už podruhé upozornil na manipulace se zkouškami insolvenčních správců. Ty se děly před osmi lety na odboru vedeném Antonínem Stanislavem, kterého si současný ministr Pavel Blažek (ODS) přivedl s sebou jako náměstka. Den poté, co úředník podnět podal, mu na resortu zrušili místo. Všem dnům ale není konec — náměstek po sérii afér náhle mizí a úředník se na ministerstvo vrací. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a Jakub Hříbek.
„Spousta lidí se mě ptá, jak se cítím. Ostatně si z toho spousta lidí nějakým způsobem dělá srandu, že jsem teď mediální hvězda, vítěz a tak dále. To je přesně to, jak se necítím,“ poznamenal Benýšek.
Od pátku je ředitelem nově vzniklého insolvenčního odboru na ministerstvu spravedlnosti. O místo před dvěma měsíci přišel. Původní odbor, kterému Benýšek šéfoval, zrušili a on byl zařazen mimo výkon služby „do takzvaného bazénu“, jak uvádí jeho advokát Kristián Léko.
V takzvaném bazénu pobírá úředník sníženou mzdu, „plavat“ v něm může maximálně šest měsíců, poté o práci definitivně přijde. „Přirovnával jsem to trochu jako k vazbě. Ne ve smyslu toho, že jste zavřený, ale nevíte, co dalšího vás čeká. Nejhorší je pocit nejistoty. Nevíte, co se stane dále,“ popsal Benýšek.
Na manipulace Benýšek upozornil už v roce 2016
Jan Benýšek loni v listopadu na ministerstvu podal protikorupční podnět na Antonína Stanislava, náměstka ministra Pavla Blažka. Poprvé na něj však upozornil už v roce 2016. „Jako řadový referent jsem oznámil vedení ministerstva skutečnosti, které důvodně nasvědčovaly tomu, že v odboru, do kterého jsem byl zařazen, docházelo k manipulaci u zkoušek insolvenčních správců. Odbor v té době řídil pan Stanislav,“ ujasnil Benýšek.
„Věděl jsem, že pan náměstek na ministerstvu už působil, že odešel. Já jsem si myslel, že to bylo z politických důvodů, to byla jiná vláda, že odešel jako člen ODS. Nikdo nevyprávěl, že byl nějaký problém,“ okomentoval situaci sám ministr Blažek. Stanislava si za náměstka vybral údajně proto, že šlo o stranickou nominaci.
„Pavel Blažek si Antonína Stanislava do funkce vybral navzdory tomu, že byl varován svými spolupracovníky, že jde o problematickou osobu, což se pak ukázalo. A Pavel Blažek za ním stál také od první chvíle, co jsme začali insolvenční aféru na ministerstvu popisovat,“ poznamenal investigativní novinář Seznam Zpráv Lukáš Valášek.
Oficiálním důvodem byly úspory
Jan Benýšek se naopak den poté, co v listopadu podal na Blažkova náměstka podnět, stal obětí takzvané systemizace schválené vládou. Jeho místo zničehonic zaniklo. „Dva odbory současně pod jedním šéfem nefungovaly dobře, což netvrdím, že je vina pana Benýška, který je vedl. Nedalo se to zvládat, došlo k obyčejnému rozdělení jednoho odboru na dva,“ vysvětloval svůj tehdejší tah Blažek.
Oficiálním důvodem pro rozdělení odborů ovšem byly podle ministerstva úspory. „Doteď se nezdůvodnilo, proč pod praporem úspor de facto rozdělili jednu pozici na dvě. To dosud nevíme a samozřejmě to stále vzbuzuje dojem účelovosti,“ podotkl novinář Valášek.
To ostatně potvrdili i ministerští úředníci a odbory. „Nelze dojít k jinému závěru, než že technické řešení v podobě zrušení celého odboru včetně místa ředitele je namířeno, mimo jiné, právě proti osobě současného představeného,“ píše se v návrhu vypořádání připomínek k organizačnímu řádu ministerstva spravedlnosti. Oním představeným byl právě Benýšek.
Odborová organizace Platforma zase uvedla, že plánovaná organizační změna nebyla podpořena žádnými relevantními argumenty. „Celou změnu považujeme za nekoncepční i z důvodu, že oba dotčené útvary byly několik posledních let stabilizované a dobře fungovaly,“ uvedla ve vyjádření.
„Za odvetné opatření to nepovažuji, i proto, že se nemám panu Benýškovi vůbec za co mstít, mně nic neudělal,“ tvrdí Blažek.
Finální zlom
Benýškovi dalo nakonec v jeho stížnosti ministerstvo za pravdu. „Oznámení z mého pohledu bylo důvodné. Zákon mi pro tyto případy ukládá povinnost navrhnout dotyčné osobě nápravná opatření, která by měla přispět k tomu, aby k podobným protiprávním jednáním do budoucna nedocházelo. A to jsem učinil,“ uvedl ředitel odboru střetu zájmů a boje proti korupci resortu spravedlnosti Jiří Kapras.
Finální zlom pak nastal před několika týdny. Blažkův nástupce Stanislav po kupících se skandálech skončil na několikaměsíčním neplaceném volnu. „V domově důchodců v Tmavém dole značně podezřele rozděloval zakázky, porcoval je na menší a ty tekly k jeho blízkým nebo sponzorům ODS. Stalo se to (neplacené volno) samozřejmě poté, co skandály Stanislava začaly výrazně komplikovat politický život i Pavlu Blažkovi,“ popsal Valášek.
„Vzal si neplacené volno, což beru jako dobré rozhodnutí, myslím, že to nějak dopadne,“ okomentoval Blažek.
A Jan Benýšek vyhrál výběrové řízení na ředitele insolvenčního odboru. „Chtěl bych zdůraznit, že jsem to nedělal primárně kvůli své osobě, ale kvůli kontinuitě agendy,“ podotkl.
Osudy dalších českých whistleblowerů
Co pro Jana Benýška dopadlo dobře, pro jiné české whistleblowery ne. Třeba když Libor Michálek v roce 2010 upozornil na manipulaci s veřejnými zakázkami na Státním fondu životního prostředí, tehdejší ministr Pavel Drobil z ODS jej odvolal a ten poté nemohl sehnat práci.
Ve stejném roce zase rozkryl podezřelé smlouvy na resortu vnitra za ministra Radka Johna Ondřej Závodský. „S výjimkou mých dvou nejbližších kolegů se se mnou nebavila ani klika na záchodě,“ poznamenal Závodský. Whistleblower Leo Stainer zase v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš (ANO), upozornil na nedodržování zákona o střetu zájmů při udělování dotací pro holding Agrofert. Hrozila mu kárná žaloba.
Šťastného konce se tak prozatím dočkal pouze Benýšek. „Je to určitě vynikající výsledek, na druhou stranu situace dlouho nevypadala dobře. Vypadalo to, že klient bude bez práce, ostatně v lednu a únoru byl od své agendy na ministerstvu odstřižen. Další měsíce ukáží, jakým způsobem se k němu ministerstvo postaví,“ sdělil Léko.