Plán vznikající koalice předestřený v programovém prohlášení je nevyrovnaný v otázce výdajů a příjmů, shodli se hosté pořadu Otázky Václava Moravce. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je příjmová stránka popsána velmi vágně a nejasně, a to v situaci, kdy by se veřejné finance měly konsolidovat. Hosté debatovali i o konkrétních návrzích vznikající koalice; se zestátněním ČEZu nesouhlasí kromě Hampla a Kalouska ani poslanec Jan Skopeček (ODS) či šéf odborářů Josef Středula. Představitelé hnutí ANO pozvání do pořadu nepřijali.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Středuly vychází programové prohlášení jen z programu hnutí ANO a priority jiných stran se v něm neobjevují. „Očekával bych, že se tam objeví zmínka o sociálním dialogu a jeho významu,“ uvedl. Ocenil by také, aby se otevřelo téma daní, jinak se podle něj česká ekonomika nedostane z deficitů.
Pro Kalouska priority stanovené v programovém prohlášení nejsou překvapením, ale zaráží ho rozpor mezi příjmy a plánovanými výdaji. Za takových podmínek nelze udržet rozpočtovou odpovědnost, míní. Již v příštím roce by měla vláda udělat zásadní konsolidační opatření, aby byla dodržena rozpočtová odpovědnost a došlo ke snižování strukturálního deficitu. „Rozpor mezi sliby a zdroji je obrovský,“ prohlásil někdejší ministr financí. „Vláda by si měla ujasnit priority a financovat jen ty, na které má,“ dodal.
„V programovém prohlášení je poměrně detailně a technicky popsáno, kde by měly růst výdaje a velmi vágně a nejasně uvedeno, z čeho se to bude platit“ uvedl k tématu Hampl. V posledních týdnech se podle něj hlasitě řeší procedurální otázky, které nejsou příliš významné, řekl s odkazem na nepředložení návrhu rozpočtu nové sněmovně odcházející vládou. Ale když se řeší, jak se vše bude financovat, zástupci vznikající vlády i končícího kabinetu chybí, dodal v narážce na obsazení pořadu.
Zrušení důchodové reformy by mělo zásadní dopad
Skopeček byl překvapen, že hnutí ANO převálcovalo menší strany. Očekával, že pravicové strany jako Svobodní nebo Motoristé sobě, kteří se zaštiťovali fiskální disciplínou, ji do programového prohlášení prosadí. Bude ho mrzet, pokud nová vláda některá konsolidační opatření odcházející vlády zruší. V této souvislosti zmiňoval zejména penzijní reformu.
Kalousek míní, že by zrušení nových parametrů v penzijní reformě mělo z dlouhodobého hlediska významný dopad, zejména po roce 2030.
I Národní rozpočtová rada by byla velmi nerada, kdyby se zásadní parametrické změny v důchodovém systému zrušily, podotkl Hampl. Řada politiků podle něj neví, že většina změn začne platit od roku 2030, tedy až po konci mandátu vznikající vlády, a ruší je jen proto, že se bojí toho, že jsou nepopulární.
Zestátní ČEZu
„Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ,“ uvedla budoucí vládní koalice v návrhu prohlášení. Stávající kabinet tento plán dlouhodobě kritizuje.
Podle Hampla je zestátnění ČEZu „drahý, zbytečný nesmysl“, který bude mít dramaticky negativní dopad na kapitálový trh. Navíc to bez dalších opatření nesníží cenu silové složky elektřiny, míní. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Podle Kalouska je vykupování ČEZu extrémně nákladné. Stát se tak bude muset také rozloučit s „tučnými dividendami“ společnosti. Podle Kalouska je za tím chuť ovládat ČEZ stoprocentně. I když má podle svých slov málo podkladů k tomu, aby záměr zestátnit ČEZ stoprocentně odmítl, rozhodně není v situaci, kdy by ho doporučoval.
Podle Skopečka by dávalo smysl, aby stát ČEZ odkoupil, když byla energetická krize. I on si myslí, že to nebude mít vliv na ceny energií.
Středula míní, že nová vláda nakonec ČEZ nevykoupí. Míní, že hlavní témata nové vlády budou jinde.
EET a šedá ekonomika
Středula míní, že znovuzavedení EET je dobrým krokem. „Je po tom i společenská poptávka podnikatelů,“ uvedl. Jako problém vidí i nezdaněnou práci, působení pracovních agentur a šedé ekonomiky jako celku. Podle Středuly se s šedou ekonomikou musí pracovat, aby se přivedlo více peněz do státního rozpočtu.
Zavedení EET a boj proti šedé ekonomice má podle vlády vynést třicet miliard. Podle Středuly to zřejmě bude méně, ale záleží to na tom, koho se bude EET týkat, zda se vrátí k původním kategoriím. Neví však, jaké budou parametry znovuzavedení systému elektronické evidence tržeb.
Podle Kalouska se nastupující vládě nepodaří vytěžit z šedé ekonomiky více než deset miliard korun. „Neříkám, že EET bude mít nulový efekt, ale příjmy budou v jednotkách miliard,“ konstatoval. Míní, že EET je efektivně kontrolovatelné za velkých nákladů jen v maloobchodě a gastronomii. Vadí mu tak, že v části ekonomiky je systém kontrolovatelný a v části není. Například ve službách nebo ve stavebnictví jsou daňové úniky podle něj mnohem vyšší a systém jim efektivně nezabrání. On by aplikoval jiné instrumenty.
Hampla překvapilo, že se názorově různý NERV (Národní ekonomická rada vlády) shodl na tom, že zrušení EET poté, co bylo zavedeno, bylo velkou chybou. „Bolest naší politiky je, že nákladně zavádíme nějaký systém, který se zruší a pak se zase vracíme k tomu, že bychom to zaváděli,“ řekl Hampl. Podobné je to podle předsedy Národní rozpočtové rady i u reformy penzí. Za „halucinaci“ však označil to, že by znovuzavedení ETT pokrylo výdaje, které nová vláda slibuje.
Skopeček řekl, že odcházející vláda EET zrušila, jelikož to byl drahý nástroj, který nevedl k předpokládaným výsledkům. „Ta debata se začínala na tom, že to bude 12 miliard do rozpočtu, poté se mluvilo o dvaceti miliardách…, ta čísla ale nejsou jasná,“ upozornil. „Navíc účinnost EET bude klesat kvůli tomu, že výrazně rostou bezhotovostní platby, které jsou automaticky zaevidované a snižuje se tak prostor pro vyhýbání se daňové povinnosti,“ podotkl poslanec za ODS. Budoucí výnos EET se tak podle něj bude snižovat.
