Výrobci pardubického perníku se potýkají s vysokými cenami energií i nedostatkem pracovníků. Jeden ze tří hlavních producentů letos skončil. Tradiční medová pochoutka s evropskou ochranou původu ale z Pardubic podle zástupců města nezmizí.
Barevně zdobená perníková srdce nebo podkovy jsou symbolem Pardubic. Městem perníku jsou už od devatenáctého století. V posledních letech ale perníkáři čelí výrazným komplikacím. Pro firmu Jiřiny Janurové bylo zlomové období covidové pandemie.
„Odešlo mnoho zaměstnanců, protože jsme museli naši výrobu přerušit. Z dvaatřiceti zaměstnanců jich zůstalo sedm,“ uvedla majitelka společnosti JaJa Pardubický perník Jiřina Janurová.
Sezonní výroba i nové produkty
Zdobené perníky jsou především sezonním zbožím. Hlavní část roku tvoří výroba vánočních motivů, na které nyní plynule navázaly velikonoční výrobky.
Aby si firma zajistila odbyt i mimo hlavní sezonu, zaměřila se i na méně tradiční sortiment. „Zkoušeli jsme všechno možné, abychom dali lidem práci a získali to, co jsme potřebovali. Proto i dezerty a minidezerty,“ řekla Janurová. Perníkové dezerty vyrábějí v řadě variant s různými náplněmi i polevami. Miniverze připomínají belgické pralinky, jejich korpus ale tvoří perník.
Druhým licencovaným výrobcem pardubického perníku je Pavel Janoš. Třetí, Petr Novotný, s výrobou skončil.
Tradice výroby sahá až do šestnáctého století, právo vyrábět perník potvrdila v roce 1756 Marie Terezie. Příprava oblíbené pochoutky se ale ve velkém rozběhla až ve dvacátém století. Pardubičtí perníkáři používají speciální ingredience, které zůstávají přísně utajené. Původní receptura se skládala z medu, mouky a pepře. Poslední přísada dala výrobku také název – peprník, později perník. Ochranná známka zaručuje perníku exkluzivitu, nikdo na světě ho nesmí napodobit.
Zdroj: ČT24/Wikipedia
Příležitost pro mladé
Navštívit Pardubice a odjet bez perníku je pro řadu turistů stále nemyslitelné. Podle zástupců města proto tradice nezmizí. „Vnímám to jako příležitost pro mladou generaci. Měl by se toho chopit někdo nový a zkusit podnikat ve výrobě perníku,“ uvedla vedoucí Infocentra Pardubice Miloslava Christová.
Věří tomu i Janurová, která firmu rozjížděla v devadesátých letech doma v kuchyni. I dnes, po osmdesátce, je stále plná nápadů. „Je to důležité pro ty, kteří sem přijedou, aby si odvezli něco mimořádného,“ dodala.
O výjimečnosti receptury pardubického perníku svědčí i evropská ochrana zeměpisného označení, kterou má už od roku 2008. Stejné označení mají v České republice například karlovarský suchar nebo žatecký chmel.


