Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
„Tady tento výpočet důchodů necháme v platnosti od 1. ledna 2026 a budeme ho kompenzovat právě tím, že budeme navyšovat řádné valorizace o polovinu reálných mezd a o inflaci. A taktéž budeme mít věkově podmíněné valorizace,“ popsal Juchelka.
Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připomínal dřívější výroky nynějších vládních politiků. „Já jsem v minulosti poslouchal celou řadu výroků dnešních vládních politiků, kteří říkali: vrátíme vám, co vám vláda Petra Fialy vzala… Dneska u celé řady těchto věcí je ticho po pěšině. Nic takového v návrhu nemají,“ uvedl.
Dopad změny je už patrný, důchodci, kteří odcházejí do penze od ledna, dostávají při stejných předchozích příjmech zhruba o dvě stě korun méně než ti, kteří odešli do konce roku. Zpomalování růstu nových penzí má podobným tempem pokračovat každoročně až do roku 2035. V roce 2050 by podle resortu práce mohlo krácení nových důchodů oproti roku 2025 ušetřit až 1,2 procenta HDP, což je v dnešních cenách přes sto miliard korun ročně.
Reformu v minulém období dnešní vládní strany kritizovaly
Důchodová reforma patřila mezi nejkonfliktnější zákony minulého volebního období. Projednávání ve sněmovně tehdy zabralo přes 73 hodin a hnutí ANO i SPD opatření ostře kritizovaly. V říjnu 2024 tehdejší místopředseda sněmovny Juchelka k návrhu uvedl, že „je to opět jeden z pilířů, jakým způsobem snížit příjem u seniorů, a s tím já mám zásadní problém“. Nyní už v roli ministra ale říká, že kabinet kritizovaný krok rušit nebude.
„My tady tento parametr rušit nebudeme, budeme naopak motivovat většími finančními prostředky, aby pracující mohli být v důchodu co nejdéle i po 65. roce dobrovolně, pokud chtějí,“ řekl Juchelka.
Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) uvedla, že SPD „tuto věc dlouhodobě kritizovala“. Nicméně, když se tvořilo vládní programové prohlášení, tak bylo pro hnutí nejprioritnější zastropovat věk odchodu do důchodu na úrovni 65 let, dodala.
Předseda ODS Martin Kupka rozhodnutí parametr ponechat vítá. Uvedl, že doufá v udržení i dalších částí reformy. Podle něj šlo o to, aby stát s ohledem na prodlužování střední délky dožití dokázal zajistit důstojné penze, byť část změn není pro veřejnost populární.
Vláda chce odchod do penze zastropovat na 65 letech
Zpomalení růstu nových důchodů ukazuje i modelový příklad, zatímco lidem se současnou průměrnou mzdou 45 tisíc korun by stát ještě loni po 45 letech pojištění vypočítal penzi na 23 146 korun, letos už by to bylo 22 943 korun a například za tři roky 22 342 korun. Pokles nově vypočítaných důchodů má pokračovat až do roku 2035, kdy by noví penzisté při stejné mzdě dostali důchod 21 163 korun.
Právě růst věku odchodu do penze až na 67 let pro dnešní sedmatřicátníky a mladší chce nynější koalice naopak zrušit. Strop by zůstal na 65 letech a týkal by se lidí, kterým je dnes šedesát a méně let.
„My se na to ještě společně podíváme, ale věřím, že návrhy, náměty ministra Juchelky mají svůj smysl,“ uvedl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Důchodové změny chce Juchelka předložit vládě na jaře.
