Vláda chce zavést přísnější tresty pro neplatiče alimentů a častěji je posílat do vězení. Příslušný zákon se přitom měnil naposledy v lednu a naopak trestní stíhání za zanedbání povinné výživy v řadě případů ukončil. Lidé, kteří byli odsouzeni jen za neplacení výživného, byli automaticky propuštěni na svobodu. Trestné jsou nyní jen případy vystavení dítěte nebezpečí nouze. Podle připravované novely by mohl soud za úmyslné neplacení poslat člověka do vězení až na rok.

„Bývalý nehradí už čtyři měsíce. Z toho ještě dva měsíce jsou, kdy mi dluží určitou částku, a plus má ještě dluh nějakých 136 tisíc korun,“ sdělila samoživitelka Kristýna. Na výchovu tří dětí je sama. Alimenty na nejstarší dvě jí bývalý partner přestal posílat.

Snažila se s ním domluvit, ale marně. V rodinném rozpočtu jí tak chybí odhadem přes dvě stě tisíc korun. Bez pomoci druhých by finanční situaci zřejmě nezvládla.

„Musela jsem si sehnat nadaci na obědy, protože bez toho bychom to vůbec nezvládli. Obědy by mě stály se školkovným a s družinou tak kolem šesti tisíc měsíčně, což je velká částka pro samoživitelku,“ dodala Kristýna. S neplacením výživného se podle organizací, které pomáhají samoživitelům, potýkají tisíce rodin. Jen loni se na ně obrátilo zhruba deset tisíc rodičů.

„Poslední dobou, hlavně teď v roce 2026, máme nárůst počtu klientů a počtu konzultací jenom po telefonu, kdy měsíčně se na nás obrací přes 300 klientů, kteří přímo potřebují pomoct řešit dluh na výživném,“ sdělila Iveta Novotná z Asociace neúplných rodin.

Resort spravedlnosti chce zájem dětí na prvním místě

V Česku žije podle odhadu v neúplných rodinách čtyři sta tisíc dětí. Průměrné výživné na jedno dítě je zhruba 3400 korun měsíčně. Za neplacení chce nový ministr přísnější postihy.

„Budeme trestat neplacení u výživného, které je úmyslné. Zájem dětí má být na prvním místě a pokud někdo neplatí na své děti, tak musí čelit i těm nejvážnějším následkům,“ prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).

„Výkon trestu odnětí svobody většinou nevede ke zvýšení platební morálky daného rodiče a samozřejmě dochází k navyšování dluhu,“ poznamenala místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix.

Advokát a odborník na trestní právo Lukáš Duffek zásadní změnu v praxi neočekává. „Dramatická většina těchto trestných činů byla páchána výlučně úmyslně,“ dodal. Podle odborníků by měl rodič začít dluh vymáhat co nejdřív, třeba i exekucí.

Neplatiči alimentů ve vězení

Za neplacení výživného je teď ve vězení 425 odsouzených. Po novele platné od ledna se k sobotě dostalo na svobodu 325 osob.

Počet případů neplacení alimentů, které stíhala policie, od roku 2020 postupně klesá. Třeba v roce 2025 jich kriminalisté řešili necelých 3700. To je skoro o polovinu méně než v roce 2021.

Podle Institutu pro kriminologii a sociální prevenci nahrává poklesu lepší životní situace lidí a pomoc sociálního systému.

Na neplatiče výživného mohou soudy nařídit taky exekuci. Nejvíce jich bylo v letech 2022 a 2023. Jednalo se o 4200 případů v každém roce. Nejméně exekucí soudy uvalily v roce 2020, šlo o skoro 2400 případů.

Kdo se bude o dítě starat?

Kromě výživného soudy po rozchodu rodičů určují taky to, kdo se bude o dítě starat. Novela, která platí od ledna, odstranila označení jako střídavá nebo společná péče. Zákon teď výslovně říká, že rodiče mají nárok na rovnocenný přístup k dítěti. Část právníků i psychologů to kritizuje s tím, že ne vždy je péče obou rodičů to nejlepší. I v tom chce ministr změny.

Podle místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Petry Fischerové je rozhodování o rodinách po rozpadu hledáním té nejlepší ze špatných variant. Ve verdiktech je nově neoznačuje jako střídavou nebo třeba výlučnou péči. Novela, která platí od ledna, to zakazuje. A naopak výslovně stanovuje, že otec i matka mají nárok na rovnocennou péči o jejich společného potomka.

„Rovnocenná péče neznamená časově rovnoměrnou péči. Je opravdu potřeba vždy zhodnotit nejlepší zájem dítěte,“ řekla Fischerová.

Počet dní, které má rodič podle verdiktu s dítětem strávit, neměl vliv na možnost rozhodovat o potomkovi ani před změnou paragrafů. Ta ale podle advokátky Lucie Strakové odstranila jednu z častých příčin sporů.

„Mnohdy ten největší konflikt byl v tom, jak se péče bude jmenovat. Rodiče byli schopni se domluvit na tom, že například budou mít poměr dní u dítěte devět ku pěti, ale jeden rodič zkrátka trval na výlučné péči, druhý na střídavé péči,“ přiblížila Straková.

Chybí nástroje k rozhodnutí, míní advokátka

Advokátka Markéta Chudáčková upozorňuje na to, že v zákoně nyní chybí kritéria, podle kterých mají soudy rozhodovat o tom, kolik času má dítě s rodiči trávit. „Díky tomu, že vymizela kritéria, tak vymizely věci jako věk dítěte, ochrana a bezpečí, tam není násilí. Soud nemá nástroje, jak korigovat nárok rodičů na rovnocennou péči,“ dodala.

Pokud jeden rodič brání tomu druhému ve styku s dítětem, může dostat pokutu. Ta hrozí i v případě, kdy kontakt s matkou nebo otcem odmítá jejich potomek.

„To už je za mě institucionální násilí, když to trvá dva, tři, čtyři roky, kdy ten rodič je trestně stíhán za to, že dostatečně nepřipraví dítě ke styku. Jak ho má připravit, když dítě odmítá?“ uvedla Chudáčková.

Podle ministra Tejce zákon nedostatečně řeší právě konflikty mezi rodiči. Novelu chce mít hotovou do června. Platit by pak mohla od příštího roku.

Share.
Exit mobile version