
Ústavní soud (ÚS) se začal zabývat návrhem skupiny senátorů, kteří napadli systém rozdělování peněz mezi kraje. Některé z nich jsou podle zákonodárců dlouhodobě diskriminovány. Návrhy na úpravu systému leží ve sněmovně. Novela předložená koalicí se nedostala ani za úvodní kolo projednávání. Pokud by senátoři u Ústavního soudu uspěli, změnami už by se zákonodárci zabývat museli.
Návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní předal Ústavnímu soudu zástupce Pardubického kraje. „Soudcem zpravodajem byl určen Jiří Přibáň, který začne shromažďovat podklady, činit procesní úkony a získávat (pro řízení nezbytná) vyjádření účastníků řízení. To vše zabere minimálně několik týdnů, pravděpodobněji ale měsíců,“ nastínil další kroky generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.
Změna kritérií
Některé kraje po změně volají už roky. Většinovou shodu na úpravách ale hejtmani našli až loni v březnu a doufali, že návrh poslanci schválí co nejdřív. To se nestalo. Regiony teď podpořilo dvaatřicet senátorů, kteří se na Ústavní soud obrátili. „Je to snaha donutit stát k tomu, aby skutečně jednal. Protože dvacet let zakonzervované rozpočtové určení daní pro kraje nepřináší nic dobrého, naopak způsobuje a často i prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými regiony,“ kritizuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK).
Na stávající systém si stěžují vedle Pardubického třeba také Středočeský, Jihomoravský a Zlínský kraj. Návrh žádají předkladatelé u soudu projednat přednostně. „Ústavní soud musí aktuálně rozhodnout o necelé tisícovce dalších návrhů (z toho je třicet návrhů plenárních) a řada z projednávaných návrhů také obsahuje žádost o přednostní projednání,“ poznamenal Göttinger.
Dosud se peníze rozdělují podle pevných podílů nastavených před dvaceti lety. Nově to mělo být podle kritérií, která by se rok co rok přepočítávala. Dohoda krajů měla zohledňovat počet obyvatel, délku silnic, rozlohu kraje, množství výjezdních stanic záchranek, počet středoškoláků nebo třeba urgentních příjmů. S předloženou úpravou nesouhlasily Moravskoslezský a Ústecký kraj.
Na kvalitě návrhu se politici neshodnou
„Musíme se vrátit k dohodě, která tady byla. Tu potvrdila většina krajů a to jediné je cesta, jak dosáhnout skutečně narovnání,“ je přesvědčený šéf lidovců Marek Výborný. „Jako hejtman jsem byl jedním z předkladatelů za sedm krajů nového rozpočtového určení daní, které je z pohledu současného stavu výrazně férovější,“ sdělil úřadující ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
„Asociace krajů v novém složení by se měla shodnout na novém návrhu a diskutovat ho s dalšími zájmovými profesními skupinami a samozřejmě s ministerstvem financí,“ míní Alena Schillerová z opozičního ANO. „Systém, který navrhla Asociace krajů, byl naprosto bez vize. To bylo tupé proplácení jakýchsi nákladů a v momentě, kdy by byl takový systém uzákoněn, tak já se ptám, k čemu jsou krajské volby,“ nešetří kritikou předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Úkol pro novou sněmovnu?
Na nutnosti změnit systém se shodují i další strany a hnutí. A vidí v tom úkol pro nově zvolenou sněmovnu.
„Určitě se to změnit mělo, myslím, že to bylo poměrně dobře připravené, moc nechápu, proč se to vládní koalice vlastně nesnažila ani prosadit,“ říká Jan Hrnčíř z SPD. Podobně to vidí i expert Motoristů pro oblast ekonomiky Vladimír Pikora.
„Považuji za chybu, že ten návrh nebyl schválen, protože senátoři mají pravdu. Kraje jsou diskriminovány,“ podotkl. „Krajů by mělo být méně. A další věc – my bychom rádi zavedli dynamické ukazatele. To znamená, že se musí sledovat, kolik lidí v regionu žije, kolik je tam škol, jaké jsou tam silnice,“ přidala svůj pohled Jana Bobošíková (nestr. za Stačilo!).
Poměr, jakým si stát, kraje a obce mezi sebou přerozdělují daňové výnosy, dozná změn od ledna. Podíl samospráv se navýší kvůli tomu, že budou nově platit školníky, kuchařky a další nepedagogické pracovníky škol.