Taneční inscenace Your Ghosts, My Shadows, uváděná v pražském divadle Komedie, ohledává prostor mezi minulostí a přítomností. Připravil ji v mezinárodní spolupráci soubor Lenka Vagnerová & Company.

Inscenaci pro šest tanečníků vytvořili choreografové Emilie Lericheová a Pascal Marty, s hudebním přispěním skladatele Wolffa Bergena. Zabývají se emocemi spojenými s odloučením a návratem a přechodem mezi tím, co bylo, a tím, co by mohlo být. „Ten příběh je o odchodech, o aktivním odcházení nebo aktivním zůstávání a jejich vlivu na lidi. A také o příbězích, které se mezi to propletly,“ upřesnilo choreografické duo tvůrců.

Jedna verze vyprávění se odehrává v minulosti, zatímco ta druhá v přítomnosti. Každý z choreografů se ujal jedné z časových linek. „Naše choreografické hlasy jsou poněkud odlišné. Můj svět v tomto kuse je rozhodně více abstraktní, což bych řekla, že je i minulost. I ta v naší hlavě získává neustále abstraktnější podobu,“ doplnila Lericheová.

Podstatné pro autory byla i práce s nasvícením. „Pocit z minulosti v sobě má hodně sépiových tónů, jsou to teplé barvy, nostalgické. Zatímco přítomnost je mnohem studenější. Velmi brutálním, krutá,“ vysvětlují.

Formující minulost

Na jeviště Divadla Komedie choreografie převedl soubor Lenka Vagnerová & Company. „Člověk by neměl žít v minulosti, ale ta minulost je velmi zásadní a kolikrát lidi formuje. Rozhodnutí a činy vidíme jenom jako výsledek, ale nevíme, co k nim lidi vedlo, proč řekli to, co řekli, nebo proč odešli,“ podotýká k inscenaci tanečník Adam Sojka.

Opouštění a zůstávání je podle tvůrců s přibývajícím věkem stále častějším tématem. „Když je vám čerstvě dvacet, je to docela zábava, je to něco riskantního a tyto volby jsou jednoduché. Ale čím jste starší, tím více je v sázce,“ míní. Někdy je přitom těžší zůstat než odejít, protože odcházení zároveň často znamená, že někdo zůstane opuštěný. Všechny tyto emoce se inscenace Your Ghosts, My Shadows snaží zprostředkovat.

Podíl.
Exit mobile version