Velká většina politických stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, slibuje, že nebude zvyšovat žádné přímé daně ani další přímé odvody. Vyplývá to z jejich odpovědí pro ČT. Výjimkou je hnutí STAN, které plánuje zvýšit daně bohatším lidem a zároveň je snížit těm chudším. Co se daně z přidané hodnoty týče, zvyšování neplánuje nikdo. Část uskupení ale připouští růst nebo zavedení některých spotřebních daní – třeba z tichého vína.
ANO
Hnutí ANO chce po volbách znovu zavést EET a díky tomu plánuje vybrat do rozpočtu miliardy navíc, ze kterých by pak částečně financovalo snižování některých daní – třeba daně z příjmu firem z 21 na 19 procent nebo snížení DPH na nealko nápoje v restauracích. Zavést hodlá i některé daňové výjimky.
„Například školkovné, slevu na studenta, vrátíme na úroveň slevu na spolupracujícího manžela, manželku. Co se týče odvodů u živnostníků, zastavit jejich prostě absolutně skokové navyšování,“ informovala o plánovaných krocích místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
SPOLU
Koalice SPOLU snižování daní ani jiných odvodů neplánuje. Zároveň ale nechce žádné daně ani zvyšovat. Podle ní je teď důležité, aby zůstal daňový systém příští volební období stabilní.
„My jsme provedli poměrně razantní změny k 1. 1. 2024, jenom připomenu, že jsme ze tří sazeb DPH udělali dvě, zrušili jsme 22 daňových výjimek a podobně a myslíme, že ty změny mají fungovat pět šest let bez toho, aby se do nich zasahovalo,“ sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
STAN
Naopak hnutí STAN hodlá zvýšit příjmy rozpočtu díky zdanění bohatších lidí, přičemž pro ty chudší plánuje daňové slevy. Zavést chce i nové spotřební daně – třeba z tichého vína nebo slazených limonád.
„Primárně ten systém je třeba zjednodušit. Zrušit některé nerovnosti, jako je třeba otázka nerovného zdanění alkoholu a nebo třeba otázka spotřebních daní u tak zvaných neřestí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Piráti
To plánují i Piráti. Hlavním bodem jejich daňového programu je zvýšení slev na poplatníka a na děti. Peníze na to chtějí částečně vzít třeba díky důslednějšímu výběru daní od velkých firem nebo legalizací a zdaněním konopí.
„Prosazujeme valorizaci bonusu na první dítě, chceme, aby každá rodina s dětmi dostala sedm tisíc korun ročně navíc, potom pravidelné zvyšování slevy na poplatníka,“ uvedl ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
SPD
Vyšší slevy na dani pro rodiny s dětmi má v programu i SPD. Jinak ale daně a odvody po volbách příliš měnit nechce.
„My nechceme zvyšovat daně, dokonce to naše volební téma se jmenuje konec zvyšování daní, ani neuvažujeme o snižování daní, protože český rozpočet je v katastrofickém stavu,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Stačilo!
Měnit daň z příjmu lidí neplánuje ani hnutí Stačilo!. Slibuje snížení DPH na základní potraviny a zaplatit to chce třeba zavedením sektorové daně pro zbrojařské firmy či banky.
„Opravdu si naivně nemyslíme, že utečou, protože upřímně nemají kam, ani že to přenesou na občany. To znamená, my se chceme bavit u daně z aktiv u bank,“ informovala lídryně hnutí Stačilo! a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.
Motoristé
Motoristé by pak v prvním roce odpustili daně o odvody začínajícím podnikatelům. „My si myslíme, že není problém na straně odvodů a daní, naopak problém je, co se týče výdajů,“ ekonomický expert Motoristů Vladimír Pikora (Motoristé).
Jednu z největších daňových změn v české historii schválili poslanci ve sněmovně před necelými pěti lety. S platností od 1. ledna 2021 zrušili superhrubou mzdu, a snížili tak daň z příjmu lidí o víc než sto miliard ročně. O stejnou částku ale zároveň každý rok přicházejí veřejné rozpočty.
