▶ Sokolové bránili svobodu i vlastními životy. Česko si připomnělo jejich oběti — ČT24 — Česká televize

V noci na 8. října 1941 zatklo gestapo zhruba 1500 členů Sokola. Byli mučeni, vězněni nebo deportováni do koncentračních táborů. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich chtěl organizaci za napomáhání odboji zlikvidovat. Oběti sokolů v boji za svobodu, demokracii a samostatnost si při příležitosti Památného dne sokolstva ve středu připomněli lidé po celé zemi.

Antonie Řádková ze Starého Města na Uherskohradišťsku navazuje na rodinnou tradici – sokoly byli už její prarodiče. Za druhé světové války bojovali členové rodiny proti nacismu. „Od mého otce sestra byla provdaná za Jana Pelce, který byl zapojený v odboji, v Obraně národa. Už v roce 1940 v listopadu ho zatkli,“ vypráví.

Sokolská jednota ve Zlíně si stejně jako každý rok připomněla šest tisíc sokolů, kteří zahynuli v rámci protinacistického odboje. „Památku sokolů je důležité připomínat především mladé generaci, která žije ve svobodě a demokracii, již pro ni sokolové vybojovali. Respektive k ní významně přispěli,“ poznamenala jednatelka Sokolské župy Komenského Zlín Sabina Běhůnková.

Za svobodu bojoval i parašutista Bohumír Kobylka, který padl v roce 1943 v Mnichově. Jeho ostatky se do vlasti vrátily letos. Pohřbeny mají být ve Starém Městě, kde byl členem Sokola.

Hana Lipanská má tělocvičnu pražského Sokola spojenou především se svou matkou Jarmilou Šikolovou. „Až do svých čtyřiaosmdesáti let téměř denně cvičila. Pokud byly šibřinky, věnovala se výzdobě, protože byla výtvarnice,“ přiblížila.

Do odboje byli zapojeni i ženini předkové. Dědeček Karel Evald a jeho dva bratři čelili několika zatčením. Karel Evald byl třikrát uvězněn, dvakrát skončil v Terezíně, odkud pokaždé vyvázl. Podruhé byl zatčen právě v noci na 8. října 1941, potřetí z 23. na 24. října 1942. V roce 1943 byl popraven v Berlíně.

Tatínkův odkaz

„Když tatínek naposledy odcházel, řekl mi: Nezapomeň, že jsem z tebe chtěl mít sokolku. Ty víš, co to znamená. Já jsem to jako tehdy čtrnáctileté dítě dobře věděla a snažila jsem se do Sokola vrátit, jakmile to bylo možné,“ vzpomínala před pěti lety teta Hany Lipanské Dagmar Evaldová, která zemřela v dubnu 2022. Spolu se svou sestrou Jarmilou se zapojila do obnovy organizace po pádu komunistického režimu a stála u vzniku společenského sokolského kroje v devadesátých letech.

Obě jejich dcery považují Památný den sokolstva, který si právě 8. října Česko připomíná, za významný. „Zastávali své morální hodnoty ze všech sil, což se projevilo hlavně za německé okupace, kdy byli ochotni nasadit vlastní životy,“ uvedla Lipanská.

Význam sokolského odboje připomněly i vlajky vyvěšené na úřadech, například na pražském magistrátu. Ozdobené vozy hromadné dopravy měly vyjet v Praze, Brně, Liberci, Jihlavě či Plzni. Na prvním nádvoří Pražského hradu v poledne slavnostně nastoupí Hradní a Sokolská stráž.

Památný den sokolstva

Památný den sokolstva je významným dnem od roku 2019. Datum 8. října bylo zvoleno jako připomínka tragických událostí roku 1941, kdy Heydrich nechal rozpustit Českou obec sokolskou a dal zabavit její majetek.

Druhou světovou válku nepřežilo přibližně šest tisíc sokolů, další tisíce se domů vrátily s podlomeným zdravím. „Veškeré režimy, které jsme v minulém století zažili, sokolové v podstatě odmítali. Ať už šlo o protektorát, nebo o komunistický režim,“ připomněl starosta České obce sokolské Martin Chlumský.

Sokolskou organizaci založili v roce 1862 Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Měla zásadní vliv na šíření tělovýchovné činnosti mezi nejširší vrstvy obyvatel. Sokolové stáli u zrodu československých legií i samostatného Československa. Za svobodu bojovali v domácím i zahraničním odboji během druhé světové války i po ní. Po převzetí moci komunisty byl Sokol už potřetí zakázán, činnost obnovil až po roce 1989. V současnosti má organizace přibližně 160 tisíc členů.

Podíl.