Spotřeba alkoholu na Slovensku klesá. Pokračující trend, který začal během pandemie covidu-19, navíc posiluje zdražování a inflace. Statistiky sice ukazují, že přibývá lidí, kteří si dají lihové nápoje alespoň občas, celková spotřeba je ale i tak na historickém minimu.
V jednom ze slovenských barů dříve obsluhovaly dvě servírky naráz, teď i během pátečního večera stačí jedna. Hostů totiž nechodí tolik jako dřív. „Když přijdou, tak si to pivo dají. Možná nepřijdou třikrát za měsíc, ale jednou nebo dvakrát a nebo nepřijdou třikrát za týden, ale jen jednou,“ popsal trend provozovatel podniku Martin Jidaščík.
Za menší spotřebou mohou být důsledky pandemie i změna životního stylu, zejména u mladších ročníků. Alkohol navíc nezatěžuje jen tělo, ale čím dál víc také peněženky. I vyšší spotřební daň nebo inflace mohou být pro část Slováků důvodem, proč v restauracích pijí méně.
Slováci preferují destiláty
Klesající trend potvrzují i data. Zatímco před deseti lety Slováci vypili v průměru třináct litrů čistého alkoholu za rok, loni to bylo 10,5 litru. Na rozdíl od Slovenska se spotřeba v tuzemsku v průběhu let výrazněji nemění.
„Zatímco v Česku je nejsilnější preference piva, tak na Slovensku nejvíc lidí, 41 procent z těch, kteří pijí alkohol, preferuje destiláty,“ uvedla klinická psycholožka z Centra pro léčbu drogových závislostí Zuzana Kamendy.
Ačkoli roste počet Slováků, kteří se alkoholu alespoň někdy napijí, celková spotřeba dál klesá. Podle expertů je to pozitivní trend, k ideálu má ale daleko. Celková čísla navíc zkreslují abstinenti i ženy, které obecně pijí méně. Každý mužský konzument vypije na Slovensku v průměru přes dvacet litrů čistého lihu za rok, což odpovídá zhruba čtyřem malým pivům denně.
