Závěť má sepsanou každý desátý Čech nad padesát let. Častěji lidé, kteří nemají dobré vztahy v rodině. Třetina oslovených v aktuálním průzkumu STEM/MARK plánuje poslední vůli zřídit. Notáři sledují v posledních letech rostoucí zájem – lidé ji ale sepisují i bez nich, což podle notářské komory může vést k chybám.

Notáři loni zaevidovali třicet tisíc posledních vůlí. Nejčastěji je lidé podle výzkumné agentury sepisují ve věku 62 let. „Jsme schopni závěti natextovat tak, aby obsahovaly různé alternativy – dokud nemám děti, dědí moji rodiče, můj bratr,“ vysvětluje prezident Notářské komory České republiky Radim Neubauer.

Platnou závěť mohou lidé napsat sami – nejlépe rukou. V případě textu z počítače je potřeba ho ručně podepsat a připojit i podpis dvou svědků. Třetí formou je notářský zápis. U vlastnoručně sepsané závěti musejí dát lidé pozor na formulaci. Správná je „za dědice povolávám“, případně „zůstavuji“. Naopak chybou může být použití výrazu „odkazuji“.

„Příkladem odkazu je nějaké dílo – obraz, který chce člověk odkázat galerii, instituci. Výhoda odkazu je taková, že příjemce, takzvaný odkazovník, neodpovídá za případné dluhy,“ podotýká Neubauer.

Lidé často také řeší vydědění potomka, k čemuž je potřeba zákonný důvod. „Nejčastější důvod k vydědění je ten, že potomek neprojevoval o svého rodiče takový zájem, jaký by projevovat měl. Ale judikatura vyžaduje, aby zájem o kontakt byl oboustranný,“ popisuje Neubauer.

Pro charitativní organizace

Lidé, kteří naopak dědice nemají, stále častěji majetek věnují charitativním organizacím. Třeba v případě dětského fondu UNICEF je to přibližně polovina dárců. „Za posledních pět let jsme takto získali dary v hodnotě jedenácti milionů korun,“ podotýká ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

V závěti na tuto charitu častěji myslí muži. Mezi dárci převládají ze šedesáti procent. „Lidé nevědí o tom, že pokud třeba nemají nějaké rodinné příslušníky, kteří se stanou dědici ze zákona, tak majetek připadá státu,“ dodává Gomba.

Loni stát takto získal majetek za téměř 300 milionů korun. Předloni se hodnota přiblížila půl miliardě. „Aktuálně máme čísla za sedm měsíců tohoto roku, kdy náš úřad řešil celkem 1003 případů odúmrtí, z nichž státu připadl majetek v účetní hodnotě kolem 396 milionů korun,“ přiblížila mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaela Tesařová.

Nejčastěji se jedná o vybavení domácnosti. Jsou to ale třeba i umělecké předměty, které získají muzea nebo hrady a zámky.

Zájem o poslední vůle se nejvíce zvedl v roce 2019, kdy jich meziročně přibyly tři tisíce. Nejčastějším důvodem pořízení poslední vůle je podle dotázaných rozdělení majetku podle vlastního uvážení. Víc než čtvrtina lidí má za to, že tak předejde konfliktům v rodině.

Závěť naopak neplánuje sepsat více než polovina oslovených – často uváděli, že teď je to pro ně předčasné. Ženy častěji než muži to vnímají jako nepříjemné téma, na které nechtějí myslet.

Co peníze z pojištění nebo z bankovních účtů?

Pořízením závěti mohou lidé zabránit třeba tomu, že peníze z životního pojištění nebo bankovních účtů zůstanou daným institucím, protože o ně pozůstalí nepožádali. Pojišťovny ale budou od příštího roku muset oznámit lidem nebo organizacím, že na vyplacení peněz z pojistného mají nárok.

Formulář na webových stránkách asociace pojišťoven už nyní umožňuje dohledat, zda neměl zemřelý životní pojistku. Na informaci má nárok ale pouze ten, kdo je ve smlouvě jako takzvaná obmyšlená osoba. Často lidé uvedli pouze obecně – manžel, děti, a to nestačí.

„Máme v podstatě dvě možnosti. Buďto obmyšleným sdělit, že na smlouvě jsou a ať si to případně pohlídají. Nebo druhá možnost je v pojišťovně sdělit identifikační údaje. Pojišťovna nemá v tuto chvíli možnost jiným způsobem údaje o těch obmyšlených zjistit,“ míní zástupkyně výkonného ředitele České asociace pojišťoven Helena Kutílek Zavázalová.

Notáři dále upozorňují, že nemají přístup do centrální evidence účtů a je komplikované zjistit zůstatky po zemřelém v bankách, pokud o nich pozůstalí nevědí. I to by se mohlo změnit.

„Probíhá příprava příslušných zákonů, která povede i k úpravě centrální evidence účtů. Zástupci Notářské komory jsou zároveň členy pracovní skupiny, která se touto problematikou zabývá, a mají možnost uplatňovat své připomínky,“ podotýká Gabriela Krušinová z odboru vnějších vztahů a komunikace na ministerstvu financí.

„Na nás se notáři zcela běžně již mnoho let obracejí s žádostí o informaci, zda konkrétní zesnulá fyzická osoba má účet, a protože notáři patří podle zákona mezi oprávněné osoby, tuto informaci jim zcela standardně poskytujeme,“ podotýká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Pokud pozůstalí vědí, kde měl zemřelý účty, banky jsou připravené poskytnout informace o dalším postupu. „Běžné účty, které jsou takovou alfou omegou rodinného rozpočtu, fungují dál, my je držíme ve zvláštním režimu až do konce toho dědického řízení, kdy pozůstalí neplatí žádné poplatky,“ vysvětluje také mluvčí ČSOB Monika Hořínková. Naopak ale ruší přístupy do elektronického bankovnictví nebo platební karty, aby je nikdo nezneužil.

Podíl.