Probíhá proces sestavování nové vlády a na stole zůstává i otázka možného střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, po kterém prezident Petr Pavel chce, aby veřejně sdělil, jak hodlá situaci řešit. Podle člena poslaneckého klubu SPD Jindřicha Rajchla (PRO) ale Babiš žádný střet zájmů nemá. Naopak poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) je přesvědčen, že prezident „koná správně“ a Babiš musí svůj střet vyjasnit už nyní. Oba to řekli v Duelu ČT24 moderovaném Janou Peroutkovou.
V úvodu debaty se oba poslanci střetli v názoru na to, zda prezident Petr Pavel postupuje správně, když podmínil jmenování premiéra veřejným vysvětlením Babišova možného střetu zájmů. Bartošek prezidenta hájil s tím, že chrání důvěru veřejnosti a jedná v souladu s ústavní rolí hlavy státu.
„V okamžiku, kdy se Babiš stane premiérem, tak v ten moment musí vypořádat do třiceti dnů svůj střet zájmů. Jediné, co on (Pavel) chce, aby vysvětlil, jakým způsobem se to stane,“ uvedl. Podle něj je Babiš ve střetu už jako poslanec, protože jako veřejný funkcionář má přístup ke strategickým informacím.
Rajchl prezidentův postup odmítl a řekl, že podle něj tím prezident zdržuje proces sestavování nové vlády. Rajchl tvrdí, že zákon o střetu zájmů na Babiše nedopadá. „Ten zákon předpokládá, že člen vlády tu majetkovou účast může mít (…), sdělil Rajchl s tím, že „prezident zcela jednoznačně překračuje své kompetence a nerespektuje tento zákon.“
Podle něj zákon mluví „jednoznačně“. „Pokud se Andrej Babiš stane členem vlády, Agrofert nemůže dostat ani korunu ze státního rozpočtu, Agrofert se nemůže zúčastnit žádného veřejného výběrového řízení. Nic dalšího k tomu není potřeba říkat,“ uvedl Rajchl.
Střet zájmů chce řešit i sněmovna
Střet zájmů chce řešit i končící vláda na čtvrteční mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Bartošek ji považuje za nezbytnou, protože „Babiš opakovaně odmítá chodit do jakýchkoliv médií, odmítá odpovídat na dotazy novinářů a veškerá svoje veřejná vyjádření dělá pouze přes sociální sítě“, popsal Bartošek.
Rajchl naopak schůzi označil za „estrádu“, která podle něj nic nevyřeší, a označil ji za „promrhaný čas“. „Všichni víme, že ta mimořádná schůze nevyřeší vůbec nic, že ji jenom zneužíváte k tomu, abyste tam mohli exhibovat,“ dodal na adresu končící vlády.
Debata se dotkla i sestavování kabinetu a možného jmenování kandidáta motoristů Filipa Turka na post ministra zahraničí. Rajchl trval na tom, že prezident je podle ústavy povinen jmenovat všechny ministry, které mu premiér navrhne. „Tam není žádná jiná možnost,” řekl.
Bartošek ale uvedl, že prezident má právo nominaci odmítnout, zvlášť pokud by podle něj kandidát poškozoval mezinárodní reputaci země. Připomněl kontroverzní výroky a incidenty spojené s Turkem.
Mírový plán pro Ukrajinu
V další části pořadu se politici věnovali mírovým jednáním a americkému návrhu na ukončení ruské invaze na Ukrajině.
Bartošek varoval před podmínkami, které podle něj „vypadají, že je napsali sami Rusové“. Smír za cenu územních ústupků by podle něj ohrozil bezpečnost v Evropě. „V okamžiku, kdy světu ukáže, že agrese se vyplatí, že lidi, kteří páchají válečné zločiny, nejdou před soud, že vlastně ten, kdo je větší a mocnější, si může zabrat kus území a nic se mu nestane? Tak v ten moment je to skvělá zpráva pro všechny diktátory na celé zeměkouli,“ uvedl.
Rajchl naopak mírový plán označil za realistickou cestu k ukončení bojů. Řekl, že Západ nedokázal Ukrajině zajistit vojenskou převahu a pokračování války by znamenalo další ztráty. „Otázka je teď jenom jediná, jak dlouho ještě budeme to krveprolití prodlužovat,“ řekl. „Pokud se o tomhle plánu budeme bavit za tři roky, tak vám garantuji, že v tu chvíli už nebudeme řešit, jestli si Rusko nechá kus Chersonské a kus Záporožské oblasti. Čím déle budeme jednat, tím hůř to bude pro Ukrajinu,“ dodal.








