Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
„Myslím, že je naprosto evidentní, že schodek bude vyšší než 286 miliard korun,“ domnívá se Vašek. Jeho odhady naznačují sumu mezi 350 až 370 miliardami korun, ale zdůrazňuje, že zatím není znám konkrétní způsob, jak Babišův kabinet přistoupí k rozpočtování.
Novým vládním politikům vadí absence peněz napříč sektory. Například na ministerstvu práce údajně chybí až 26 miliard korun, ačkoli odhad bývalého ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) hovoří spíše o 14 miliardách. Největší problém je na dopravě, kde samotný Státní fond dopravní infrastruktury postrádá 37 miliard korun. Bývalí a noví vládní politici se však neshodnou na „správné“ výši výdajů.
Hradil doporučuje opírat se o nezávislé instituce. „Nejlepší je v tomto ohledu věřit Národní rozpočtové radě. Ona v tom nemá žádný zájem, její odhad je nejblíž k nezaujatému názoru,“ uvedl. Podle něj nechybějí peníze na mandatorní výdaje a případné omezení schodku by se týkalo především investic, nikoli běžného chodu státu.
Hradil si myslí, že přepracovaný rozpočet ekonomice moc nepomůže. „Nemám nic proti tomu, že se rozdají dárečky nějakým skupinám lidí. Ale velká část opatření míří do spotřeby, to nejsou investiční záležitosti,“ uvedl. Takový rozpočet by podle něj dával smysl v recesi, kdy se snižuje poptávka. To ale není případ Česka.
Chybí větší konsolidační snaha
Státní rozpočet se dostal do hlubokých deficitů také kvůli zrušení superhrubé mzdy od roku 2021, což vyřadilo zhruba 120 miliard korun z příjmů. Fialova vláda se sice pokusila najít nové příjmy, ale daň z nadměrných zisků jí pomohla jen dočasně. „Končící vládě Petra Fialy to úplně nevyšlo. Potřebovala se vejít do 286 miliard a některé věci jí tam začaly přebývat,“ říká Vašek ke stále ještě aktuálnímu návrhu.
Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně deklaroval zájem o škrtání ve státní správě, ale k tomu podle Vaška nedošlo. Fialova vláda sice prosadila konsolidační balíček, což však byl konec reformních snah o nápravu tuzemských financí. Vašek také poukazuje na nepříliš transparentní způsob tvorby rozpočtu na rok 2026, kdy ho Fialova vláda „tajila“ až do konce srpna.
Hradil si myslí, že se nová vláda příliš spoléhá na ekonomický růst, boj proti šedé ekonomice a propuštění „mytických“ zbytečných úředníků, což jí má pomoci s deficitem. „Představa, že přijde ministr a dostane od náměstka seznam zbytečných agend za desítky miliard, (…) které pak škrtne, je samozřejmě pohádka,“ říká Hradil.
Centrální vláda v minusu versus samosprávy v plusu
Státní rozpočet je součástí veřejných financí, které zahrnují také hospodaření samospráv. Rozpočtové provizorium na ně může dopadnout, pokud by trvalo delší dobu. „V případě, že by bylo delší, (…) může být ochromena investiční aktivita obcí,“ vysvětlila výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Starostové by však přivítali větší předvídatelnost, zejména v oblasti dotačních titulů a financování nepedagogických pracovníků škol. Aktuální politická nestabilita budí u obcí nejistotu.
Vladyková se také pozastavila nad postojem některých představitelů ministerstva financí, kteří neoficiálně dávají najevo pochyby o projektech samospráv. Všechny velké projekty už podle nich proběhly. Vladyková ale nesouhlasí, podle ní je před obcemi stále velké množství práce. „Multiplikační efekt je u obecních rozpočtů vyšší než u státního, protože investujeme menší částky, u kterých mnohdy není odliv do zahraničí a zůstávají v lokální ekonomice,“ brání Vladyková investiční aktivity obcí.
Samosprávy už vesměs mají na konci roku schválené svoje rozpočty, na rozdíl od centrální vlády. Poslední roky ukazují velký nepoměr mezi stavem financí schodkově hospodařící vlády a obcí, které mají velké volné prostředky na svých účtech. „Nepoměr, kdy je státní rozpočet v chronickém deficitu a u samospráv naopak, bije do očí,“ říká Hradil.
Vašek poukazuje na nesprávně nastavený systém, ke kterému došlo právě zrušením superhrubé mzdy. „Když se rušila superhrubá mzda, tak to stát celé zaplatil z rozpočtového určení daní, obce se na tom nijak nepodílely,“ vysvětluje.
Přebytky volných peněz samospráv jsou podle Vaška také důkazem, že systém není správně nastaven. Obce jsou přeplácené na úkor státu, míní. Například Praha podle něj neumí investovat, a proto jí leží na účtech volné peníze v objemu kolem 1,5 procenta HDP.











