Protirežimní protesty v Íránu si od přelomu roku vyžádaly už nejméně 45 obětí, informovala agentura AFP s odvoláním na organizaci Iran Human Rights (IHR). Aktivisté podle agentury AP uvedli, že protesty se rozšířily do všech provincií země. Lidé po výzvě opozičníka Rezy Pahlavího vyjadřovali nesouhlas křikem z oken a masově demonstrovali v ulicích. Íránský prezident Masúd Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. Podle agentury Reuters celou zemi zasáhly výpadky internetu.
Protesty pokračovaly napříč celou zemí. Syn bývalého šáha a zástupce opozice v exilu Pahlaví vybídl odpůrce režimu, aby svou nespokojenost projevili ve čtvrtek a v pátek ve 20:00 místního času (17:30 SEČ). Podle AP lidé v různých čtvrtích Teheránu skandovali ze svých oken hesla jako „Smrt diktátorovi“ a „Smrt islamistické republice“.
Večer se v ulicích metropole i dalších měst objevily davy lidí, AP označila čtvrteční protesty za další eskalaci hnutí. Část významného bulváru v severozápadní části Teheránu zaplavil dav demonstrantů, které troubením podporovali i řidiči aut. Na sociálních sítích se objevily také záběry z rozsáhlých protestů například ve městě Tabríz na severu země či Mašhad na východě.
„Určitě je to nejintenzivnější a nejmasovější protest, který jsme za posledních dvanáct, třináct dní – od 28. prosince mohli zaznamenat,“ popsal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Zdůraznil, že demonstrace mohly být zaznamenány „jen díky tomu, že lidé, kteří jsou na těch protestech, uploadují svá videa a fotografie přes nejrůznější zařízení na nejrůznější sociální sítě“.
V Teheránu a dalších velkých městech po celé zemi je jinak vypnutý internet, vypnuté je také pevní telefonní připojení. Demonstruje se dle něj ve více než íránských 111 městech, což je o zhruba dvě desítky více, než tomu bylo ve středu.
Po výzvě íránské kurdské opozice sídlící v Iráku zahájili majitelé obchodů v íránském Kurdistánu a dalších městech stávku. Podle íránské exilové organizace na ochranu lidských práv Hengaw se sídlem v Norsku se k této výzvě připojili lidé přibližně ve třiceti městech a vesnicích. Organizace publikovala snímky uzavřených obchodů v provinciích Ílám, Kermánšáh a Lúrestán.
Prezident Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. „Je třeba se vyvarovat jakéhokoli násilí nebo donucování,“ uvedl v prohlášení zveřejněném na svých internetových stránkách a vyzval k dialogu a k naslouchání požadavkům lidu. Reuters s odvoláním na skupinu pro monitoring internetu NetBlocks uvedl, že Teherán i zbytek země postihly bezprostředně po začátku protestů výpadky internetu, před čímž dříve Pahlaví varoval. Íránské bezpečnostní složky zadržely za dvanáct dnů trvání protestů přes 2270 lidí.
Největší protesty za tři roky
Protesty, které jsou největší za tři roky, zahájili 28. prosince v Teheránu obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a demonstrace získaly politický ráz. Demonstranti podle AFP skandují slogany jako „Toto je poslední bitva, Pahlaví se vrátí“, čímž odkazují na dynastii svrženou islámskou revolucí v roce 1979. Volají také po odstoupení íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Šéf německé diplomacie Johann Wadephul odsoudil spolu s mezinárodními organizacemi nadměrné použití síly ze strany íránských úřadů proti demonstrantům. „Vyzývám představitele Íránu, aby dodržovali mezinárodní závazky,“ doplnil německý ministr zahraničí na síti X. Organizace Amnesty International uvedla, že íránské síly zabily demonstranty i svědky protestů. Bezpečnostní složky viní také z provádění razií v nemocnicích s cílem zatknout zraněné účastníky protestního hnutí.
K pokračujícím protestům se znovu vyjádřil také americký prezident Donald Trump. „Informoval jsem je, že pokud začnou zabíjet protestující, což mají ve zvyku dělat během nepokojů, kterých mají hodně, udeříme velmi tvrdě,“ uvedl podle AFP v rozhovoru s konzervativním rozhlasovým moderátorem Hughem Hewittem.
Chybějící vůdce a Trumpova varování
„Lidé jsou naštvaní. Nemají žádné vyhlídky do budoucnosti a každodenní život se pro ně stává daleko složitější,“ komentovala protesty v Íránu pro server BBC ředitelka programu Blízkého východu a Severní Afriky v expertní organizaci Chatham House Sanam Vakilová.
K pokračování demonstrací přispěl také zástupce opozice v exilu Pahlaví. Podle expertů je ale nejasné, jak bude ovlivňovat protesty v dalších dnech, a současné íránské opoziční hnutí zůstává bez jasného vůdce. „Nedostatek reálné alternativy už v minulosti podryl důvěru v protesty v Íránu,“ řekl agentuře AP Nate Swanson ze think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council).
„Možná existuje tisíc íránských disidentů a aktivistů, kteří by se při vhodné příležitosti mohli stát respektovanými státníky, podobně jako odborový předák Lech Walesa v Polsku na konci studené války. Dosud však íránské bezpečnostní složky zatkly, pronásledovaly a vyhnaly ze země všechny potenciální vůdce, kteří by mohli přinést změnu,“ míní expert.
Íránská politická expertka Jásamín Máserová uvedla, že vláda se na rozdíl od předchozích protestů nesnažila jejich existenci zatajit. „Myslím, že se částečně poučila z předchozích protestů a uvědomila si, že lidé čtou a vidí videa na sociálních sítích a sledují zahraniční televizní stanice,“ uvedla.
Máserová také popsala rozpor v přístupu íránské vlády k současným demonstracím. „Na jedné straně uvádí, že jsou to legitimní protesty, a snaží se vyjednávat a mluvit s lidmi. Na druhé straně ale velmi tvrdě zasahují proti účastníkům pochodů, kteří na útoky policie následně odpovídají. Kvůli tomu se nelze vyhnout cyklu násilí,“ doplnila pro server televize Sky News.
Podle profesora politologie Sádeka Zíbákaláma z Teheránské univerzity je možné, že íránské úřady zatím protesty jasně a plně nepotlačily kvůli varováním amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Někteří íránští vůdci jsou možná více opatrní a tentokrát nespěchají s potlačením protestů, protože se obávají, že by to mohlo vést k americkému zákroku,“ sdělil Zíbákalám BBC.
