Předvolební debata začala aktuálním tématem, které souviselo se čtvrtečním prohlášením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten po jednání takzvané koalice ochotných sdělil, že celkem 26 zemí přislíbilo účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině. Moderátor Daniel Takáč se hostů ptal, zda by se mělo zapojit i Česko.
„Odpověď je svízelná, protože víc o tom nevíme,“ sdělila Dernerová s tím, že v současnosti není schopna říci, zda by to bylo dobré, nebo špatné. „Jednání, která probíhají teď, jsou na začátku,“ dodala.
„Hnutí SPD je zásadně proti tomu, aby se naše vojska vysílala do zahraničí. Naši vojáci mají hlavně bránit naši vlast,“ zdůraznil Síla, podle něhož to znamená, že SPD je rovněž zásadně proti vyslání českých vojáků na Ukrajinu.
„Je dobře, že jednání koalice ochotných pokračuje. Že se deklaruje silná podpora Ukrajiny,“ míní Šebelová, která si umí představit, že po dohodnutí míru se budou čeští vojáci mise na Ukrajině účastnit.
Motoristé sobě podle Šťastného trvají na pevném členství v NATO pod vedením USA. „Nějaká koalice ochotných pro nás není platformou, která by byla rozhodující,“ uvedl s tím, že je třeba vycházet ze závazků NATO.
Podle Štěrby musí být obrana účinná. Dodal, že je nutné jednat kolektivně „Já jsem pro, abychom na Ukrajině měli slovo v zajišťování míru,“ řekl a doplnil, že by ruku pro vyslání českých vojáků na Ukrajinu zvedl.
Podle Vacka jsou rozhodnutí, která ve čtvrtek padala, v tuto chvíli předčasná. „A nebyla projednána na celé úrovni, na které by měla být,“ prohlásil s dodatkem, že by nyní pro účast českých vojáků hlasovat nemohl.
„Já určitě podpořím to, aby čeští vojáci pomohli k tomu, aby byl mír na Ukrajině,“ avizoval za koalici SPOLU Válek, který dodal, že bude jedině rád, pokud se na operaci bude podílet celá Evropa.
Podle Vojtěcha je řešení této otázky předčasné, dokud není dosaženo míru. „A pak se můžeme bavit o nějakých bezpečnostních garancích,“ míní. Jednat by se podle něho mělo na platformě EU a NATO.
Nedostatek praktických lékařů
Jedním z hlavních témat čtvrteční předvolební debaty byl nedostatek praktických lékařů v České republice jako celku či v některých jejích regionech. Pomoct by mohla třeba takzvaná rezidenční místa, tedy dotační peníze na specializační vzdělávání lékařů.
Válek prohlásil, že coby ministr zdravotnictví čtvrtým rokem zvyšuje počet lékařů a také přidává peníze na rezidenční místa a jejich počet. „Z další části je (praktiky) mohou podporovat kraje. Nově jsme do zákona dostali to, že toto již mohou od příštího roku dělat i pojišťovny. Ty zodpovídají za dostupnost péče v jednotlivých regionech,“ řekl. Pojišťovny navíc podle ministra začnou od příštího roku rezidenční místa praktikům platit.
Podle Šťastného je rozdíl mezi tím, zda občan praktika nechce mít, či ho mít nemůže. Podle něj musí pojišťovny v odloučených regionech a jinde, kde praktici nejsou, motivovat lékaře k tomu, aby tam svoji praxi vykonávali. Zmínil také problém nadměrné byrokracie a nutnost nastavit digitalizaci zdravotnictví. „Zrušíme řadu zákonů, které se týkají zdravotnické dokumentace, zjednodušíme tyto věci a zavedeme umělou inteligenci,“ prohlásil kandidát Motoristů.
Šebelová zmínila, že je potřeba navyšovat počty studentů vysokých škol i v regionech, jelikož se tím zvyšuje šance, že tam poté zůstanou. Nestačí však prý lékaře motivovat jen finančně, ale také kvalitou služeb v místě. Část kompetencí lékařů by také převedla na nelékařské zdravotnické pracovníky, jako jsou kompetentní kvalifikované zdravotní sestry. Podle Šebelové chybí i administrativní pracovníci ve zdravotnictví, kvůli čemuž je potřeba dále adekvátně vzdělávat.
Vacek uvedl, že je potřeba využívat praxe mediků, které mají běžně ve fakultních nemocnicích, i v regionech. „Můžou být součástí procesů a možná i ten administrativní pracovník v lékařství se může objevit jako pozitivní, ale také to může být brzda, protože spousta lidí, kteří jsou staří, nebudou schopni přijet daleko ke svému praktikovi, a ještě tam vyplňovat nějaké věci elektronicky,“ reagoval na příspěvek Šebelové.
Síla zmínil, že v současné době je 46 procentům praktiků nad šedesát let. „Příčina (nedostatku praktiků) tkví v tom, že se neustále snižují financování lékařských fakult a za poslední sedm let je neustále absolvuje stejný počet mediků,“ řekl s tím, že se větší počty začaly nabírat díky exministrovi Vojtěchovi. Síla také podotkl, že absolventi z českých medicín často odchází do zahraničí, je podle něho tedy stále potřeba nabírat více studentů medicíny.
Díky tomu, že se za minulé vlády začalo nabírat více studentů a navýšilo se financování lékařských fakultu, budou „vycházet silnější ročníky“, uvedl Vojtěch. „Abychom podpořili specializační vzdělávání praktiků, stát má mít v ruce systém residenčních míst, kdy může dotovat specializační vzdělávání mladých praktických lékařů,“ řekl a tvrdil, že může garantovat, že pokud bude ANO ve vládě, všichni, kteří o rezidenční místa žádají, dotaci od státu dostanou.
Podle Štěrby je jedním z řešení zvyšování kompetencí nelékařského zdravotnického personálu. „Můžeme se inspirovat v zahraničí, kde část kompetencí přechází na lékárny,“ uvedl. Podle něj je problémem také byrokracie, s níž by prý pomohla digitalizace. „Další věc jsou týmové praxe, to znamená, že v rámci nich budou mít praktici sdílenou administrativu,“ řekl. Rezidenční místa jsou podle něj jeden z klíčových a relativně jednoduše proveditelných prvků.
Pozitivně vnímá rezidenční místa i Dernerová. „Chybí některé profese i v nemocnicích, a potom by byla šance, aby i medici chodili na praxe do nemocnic, které jsou periferní,“ dodala. Přenesení kompetence na sestry je podle ní jedna z možností, ovšem neřeší nedostatek lékařů jako takový. „Lékaři tu nejsou, protože bylo období, kdy šlo málo lidí tento obor studovat,“ řekla. Jednou z možností by prý byly mobilní ambulance, které by zajížděly do lokalit, kde lidé praktika nemají.
Zdravotnické poplatky
Debata se dotkla i otázky znovuzavedení poplatků ve zdravotnictví.
Zdravotnické poplatky byly podle Šťastného nesmysl. Motoristé nechtějí rozšiřovat hrazenou či částečně hrazenou péči, ale jsou pro zachování podoby současného nároku pacienta na tu plně hrazenou, uvedl. Strana chce prý zajistit konkurenci pojišťoven či bonusy v systému pojištění těm, kteří se o zdraví starají.
Také Piráti chtějí, aby byla rovná soutěž mezi pojišťovnami, dále požadují jejich odpolitizování. „Ukazuje se, že regulační poplatky mohou ze zdravotní péče vyřadit nejvíce sociálně zranitelné osoby,“ prohlásil Štěrba a doplnil, že jeho strana je proti poplatkům.
Vacek zmínil, že Přísaha je zásadně proti tomu, aby se uplatňovaly „nesmyslné poplatky“. „Měli bychom se zaměřit na dostupnost péče. Systém se bude regulovat tím, když služba bude dostupná,“ řekl. Podle něj je důležité, aby byla „soutěž taková, jaká má být a bude (…) bez korupce“.
Ani Starostové nejsou podle Šebelové pro zavedení regulačních poplatků. „Jsme pro zvýšení přívodu soukromých peněz do systému,“ zmínila kandidátka s tím, že je potřeba připravit možnost pro pacienty si připlácet za nadstandardní péči v českém zdravotnictví.
Příznivcem regulačních poplatků není ani Vojtěch. „Může to být negativní například v případě primární péče, protože my chceme z hlediska organizace péče směřovat pacienta právě k praktikovi, který musí mít kompetence, aby se o něj postaral,“ řekl. Řešením je prý lepší organizace péče.
„Nejsem pro poplatky a na rozdíl od mých předchůdců jsem s tím něco udělal,“ prohlásil Válek s tím, že v Česku je řada poplatků, které jsou v mnoha případech za hranou legálnosti. „Jasně jsme stanovili, za co mohou být poplatky placeny a také pokuty za nelegální poplatky,“ doplnil ministr.
Síla se za SPD nechal slyšet, že hnutí v žádném případě není pro zvyšování regulačních poplatků ve zdravotnictví. „Mohlo by to způsobit nedostupnost zdravotní péče pro méně příjmové občany,“ poznamenal kandidát.
Stačilo! dle Dernerové určitě nebude pro to, aby se poplatky zaváděly. „Jediný poplatek je ten regulační na pohotovosti a pokud jde pacient do nemocnice, kde bude hospitalizován, tak stejně nic neplatí,“ dodala kandidátka s tím, že se tím tedy poplatky neřeší.
Nedostatek sester a motivace k prevenci
Diskutující se věnovali také problematice nedostatku zdravotních sester. Česká asociace sester varuje, že jich do pěti let bude chybět více než dvanáct tisíc. Řeč přišla také na problémy spojené se stárnutím populace a prevencí.
Podle Dernerové by se sestrám mělo finančně přidat. Zmínila ale také to, že musí studovat sedm let. „Možná, že i tohle je skutečnost, proč se třeba tolik nehlásí na povolání zdravotní sestry,“ dodala s tím, že délku studia by bylo vhodné upravit. Finanční motivaci zmínila jako vhodný krok i pro přilákání pacientů k prevenci. „Je to otázka bonifikace jednak lékaře, a potom i nějakým způsobem odměnit pacienta,“ míní. Důležitá je podle ní v tomto ohledu také výchova v rodině. „Každý člověk by měl pečovat o své zdraví,“ dodala.
„Sestry by měly být placeny výrazně nadprůměrným platem,“ řekl Síla, podle něhož je průměrný plat v současnosti zhruba 49 800 korun a zdravotní sestry by měly mít minimálně o dvacet procent více. Za podstatné považuje i zvyšování kompetencí sester. „Tady je zásadní problém, že není legislativa, kdo bude přebírat odpovědnost za ty vyšší kompetence,“ míní. V oblasti prevence pak navrhl vytvořit celonárodní rezervační digitalizovaný systém řízený umělou inteligencí, který by určoval, kdo a kdy má na jakou prohlídku či očkování přijít.
S tím, že by povolání zdravotní sestry mělo být adekvátně ohodnoceno, souhlasila i Šebelová. Důležité je podle ní ovšem rovněž to, že například mladé sestry s dětmi je nemají kam umístit. „To znamená, že cestou může být například zřizování dětských skupin na pracovišti, v konkrétní nemocnici nebo na poliklinice,“ přiblížila. V oblasti prevence je pak i podle Šebelové důležitá digitalizace. „Teď se připravila EZ karta, kde už nějaké funkce jsou. A když se nám podaří dokončit digitalizaci zdravotnictví, tak to může být takový portál pacienta,“ sdělila.
Podle Šťastného je pro navyšování počtu sester potřeba podporovat střední školství i prostupnost kompetencí. „Určitě je potřeba zavádět nové kategorie sester třeba pro zdravotně sociální pomezí,“ dodal. Motoristé podle něho prosazují postupné zrušení tabulkových platů a zavedení klasických smluvních mezd ve zdravotnictví. Mzda sester se pak má odvíjet na základě dohody se zaměstnavatelem v daném zařízení. K účasti na preventivních prohlídkách Motoristé chtějí lidi přesvědčit skrze motivaci s využitím finančních bonusů.
Štěrba míní, že důležitý je růst počtu studentů nelékařských oborů i adekvátní odměňování sester. Podporuje i zvyšování jejich kompetencí, avšak je podle něho třeba zařídit, aby „toho neměly moc“. „Je třeba jim zase některé povinnosti, které dělají, ať už jsou to sanitářské práce nebo byrokracie, ubrat, a to převést zase na jiné nezdravotnické pracovníky,“ upřesnil. V oblasti prevence rovněž zmínil finanční bonifikace pro pacienty, kteří na screeningy a prohlídky chodí. „Může se to projevit například v úhradě zdravotního pojištění,“ uvedl.
Přísaha bude podle Vacka vytvářet takové podmínky, aby sestry neměly zájem odcházet. Toho plánuje dosáhnout třeba pomocí podpory bydlení či adekvátního finančního odměňování. Finance jsou podle něho důležité i jako motivace k prevenci. „My jako Přísaha vidíme coby hlavního partnera zdravotní pojišťovny, které by měl stát motivovat a připravovat na to, aby smysl práce, který dělají, nebyl jen o tom, že se vybere a zaplatí, ale že by to měl být statisticky zpracovaný údaj o tom, jestli ten dotyčný chodí na preventivní prohlídky,“ vysvětlil.
„První krok je jednoznačný, musí se navýšit počet sester, protože daleko více než lékaři stárnou sestry,“ míní Válek, podle něhož je důležité i to, aby sestry neodcházely, což je spojeno se vzděláváním. „My jsme výrazně zjednodušili systém prostupnosti vzdělávání, takže se jim zkrátí,“ dodal. Podle Válka udělala vláda některé kroky i v oblasti prevence. „Po dohodě s Hospodářskou komorou a Svazem podnikatelů jsme zavedli systém bonifikace odpočtu od daní pro ty podnikatele, kteří budou své zaměstnance posílat na preventivní prohlídky,“ sdělil.
„Já jsem pro posílení kompetencí u sester, aby to skutečně bylo atraktivní povolání. Aby sestra nebyla pouze nějaký administrativní pracovník, který dělá papíry, ale aby se třeba skutečně starala o pacienta,“ prohlásil Vojtěch, podle něhož sestry utíkat nebudou, pokud bude jejich práce atraktivní a dobře ohodnocená. V oblasti prevence je podle něho důležitá dostupnost, osvěta i finanční motivace. „Protože má být skutečně diferenciace mezi těmi, kteří chodí na prevenci a dávají tomu svůj čas a těmi, kteří nechodí,“ popsal také.
