Debata začala aktuálním tématem vývoje situace v Pásmu Gazy. Nezávislá vyšetřovací komise OSN v úterý konstatovala, že Izrael páchá v Gaze genocidu. Izrael také zahájil rozšířenou operaci ve městě Gaza s cílem zničit vojenskou infrastrukturu teroristického hnutí Hamás.
„Situace v Gaze určitě není černobílá,“ míní Pivoňka Vaňková za STAN. Česko podle ní Izrael coby suverénní zemi podporuje, ale to, co se v Gaze děje, by dle ní mělo odpovídat mezinárodním principům. „Je třeba tlačit na to, aby se ta situace co nejdřív vyřešila a konflikt skončil,“ dodala.
Juchelka vyjádřil přesvědčení, že by do Pásma Gazy měla k tamním lidem ve větší míře proudit humanitární pomoc. „Izrael má právo se bránit teroristické, zločinecké organizaci Hamás,“ prohlásil také kandidát za hnutí ANO s tím, že Hamás usiluje o zničení židovského státu.
Podle Richterové je pro Piráty „naprosto zřejmé“, že konflikt musí skončit. „Umírají tam děti, civilisté, je to strašné,“ uvedla. Sama se na věc prý dívá podobně jako prezident Petr Pavel – myslí si, že jde donutit Hamás k vyklizení pozic v Gaze i jinak než masivní vojenskou operací.
„Izrael byl napaden a od té doby se brání a dělá kroky pro to, aby zajistil bezpečnost svých občanů,“ zmínil Jurečka kandidující za SPOLU. Uvedl také, že česká vláda bude i nadále lidem v Gaze pomáhat. Ale nemůže prý na druhou stranu přehlížet, že se Hamás schovává za školy či zdravotnická zařízení.
Šafránková za SPD si myslí, že Izrael má právo na sebeobranu. „Genocida je ten největší zločin, o kterém by však neměla rozhodovat OSN, ale nejvyšší mezinárodní soud v Haagu, který by to potom měl řádně vyšetřit,“ řekla. Zároveň má za nepřijatelné, pokud se do Gazy nedostává pomoc.
„Já se za českou vládu stydím,“ prohlásila ostře Maláčová. To, že ke genocidě v Gaze dochází, říkalo prý hnutí Stačilo! od začátku. Podle ní se na tamní civilisty uplatňuje kolektivní vina. Vláda se jen „schovává za fráze“ a svým chováním vyčlenila tuzemsko z civilizovaných zemí, dodala.
Krňanský za Motoristy prohlásil, že Česko za židovským státem dlouhodobě stojí, ale že Izrael „už chodí po velmi tenkém ledě“. „Ta genocida je asi nezpochybnitelná, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že to opravdu není černobílé a že Hamás je teroristické hnutí,“ uvedl host předvolební debaty.
Zimola sdělil, že Přísaha Izrael podporuje. „To ale neznamená, že bychom slepě podporovali veškeré kroky premiéra (Benjamina) Netanjahua,“ dodal. „Určitě bychom si všichni přáli, aby situace neeskalovala,“ doplnil. Zpochybnil také, že je vyšetřovací komise OSN zcela nezávislá.
Situace v sociálních službách
Druhá část debaty se týkala kapacit sociálních služeb. Za deset let má být o polovinu více osmdesátníků než nyní. Míst v domovech seniorů je přitom málo.
Podle Jurečky ze SPOLU přijde největší nápor na sociální systém v příštích sedmi letech. „Za současné sněmovny jsme i s podporou opozice zvýšili příspěvek na péči ve čtvrtém stupni, který vzrostl na více než 27 tisíc korun,“ uvedl ministr. Každý rok se dle něj financování sociálních služeb zvyšuje. Je prý ale třeba také podpořit rodinné pečující, aby byli například uvolněni ze zaměstnání. Ideální je podle něj „odcházet“ v kruhu svých nejbližších.
Juchelka z ANO tvrdí, že je třeba sáhnout do zákona o sociálních službách. Změnit se prý musí příspěvek na péči a posudková služba o něm musí rozhodovat rychleji. Stárnutí obyvatelstva je problém v celé Evropě, zdůraznil. Peníze z evropských fondů by prý ANO využilo na stavbu pobytových zařízení, zároveň chce navýšit rozpočty na terénní služby. „Drtivá většina lidí chce žít v domácím prostředí až do konce života,“ podotkl.
Podle Pivoňka Vaňkové za STAN je podpora terénních pečovatelských služeb za této vlády masivní. Měly by se podle ní zvyšovat kapacity pobytových zařízení, ale právě i terénní služby. „Do roku 2050 budeme potřebovat až čtyřicet tisíc nových lůžek,“ sdělila s tím, že kapacity by se měly navyšovat tam, kde mají senioři kořeny a mohou tam dožít. V tomto ohledu by se dle ní měly posilovat pravomoci obcí.
Maláčová (Stačilo!) tvrdí, že navyšovat příspěvek na péči je důležité, současná vláda to prý ale udělala na poslední chvíli. Kromě navýšení kapacit je podle ní třeba navýšit v sociálních službách platy a mzdy. „V Praze má pečovatelka 33 tisíc hrubého. (…) Pokud nastoupíme do odpovědnosti, tak pečovatelkám okamžitě navýšíme platy a mzdy minimálně na 40 tisíc měsíčně, jinak nám z těch služeb všichni utečou,“ prohlásila.
Podle Zimoly (Přísaha) by se měly masivně podpořit terénní služby, které například vozí seniorům nákupy nebo jim uklízí. „Vy hrajete na to, o kolik jste zvýšili příspěvek na péči, to není tak podstatné. Nejsou kapacity,“ obrátil se k ostatním hostům debaty. Města prý sociální služby dotují ze svého. Kultura národa se pozná dle toho, jak se chová se ke svým seniorům, doplnil.
Richterová z Pirátů by uvítala více informací pro rodiny, které se dostanou do tíživé životní situace. „Když jsou rodiny hozené do situace, že se chtějí starat, pomáhat a začínají zjišťovat (informace), tak málokterá obec je tak odpovědná a osvícená, aby poskytla průvodcování systémem,“ míní. Když rodina o někoho pečuje, měla by dle Richterové mít možnost najít odlehčovací službu, která se o seniora postará třeba o víkendu.
Krňanský z Motoristů prohlásil, že potíž vidí v dlouhém schvalování příspěvku. Někdy se toho prý ani senior nedožije. „To je ohromný problém. My máme v programu, že ten příspěvek bude přidělen do tří měsíců. Pokud ne, tak bude přiznán v nejvyšší možné výši,“ popsal. Do výstavby příslušných zařízení by se podle něj měl zapojit i soukromý sektor, který podle něj umí „stavět efektivně“.
Podle Šafránkové z SPD je ale potřeba zajistit lidem důstojné stáří, na kapacity v mnohdy drahých privátních zařízeních dle ní prý nedosáhnou. Chybí podle ní pracovníci terénních a pobytových služeb, zmínila i problém nízkých mezd. „Musíme apelovat na to, abychom měli dostatek míst na středních školách, které budou připravovat budoucí absolventy jak na práci zdravotních sester, tak zároveň pečovatelek a sociálních pracovníků,“ vyjmenovala.
Debata o důchodech
Hosté debaty se dále zabývali mimo jiné věkem odchodu do penze.
Podle Jurečky dostává český důchodce v současnosti vyšší penzi než lidé v mnoha jiných zemích, třeba v Polsku či Maďarsku. Hájil tak důchodovou reformu současné vlády, která zvýšila věk odchodu do penze na 67 let. „Díky této změně bude na důstojné penze pro současné i budoucí důchodce,“ prohlásil kandidát za SPOLU. Uznal, že reforma je nepopulární, ale prý coby ministr práce a sociálních věcí odmítal „strkat hlavu do písku“. „Dvacet let to všichni odkládali, nikdo do toho nebyl ochoten jít. (…) Mrzí mě, že to neudělaly předchozí vlády,“ podotkl.
Maláčová prohlásila, že podle ní zvyšování věku odchodu do důchodu není žádná reforma. „Je to cílená redukce počtu lidí, kteří na důchod dosáhnou,“ myslí si. Pokud bude Stačilo! ve vládě, chce dle ní prosazovat strop pro odchod do důchodu 63 let, což údajně hodlá financovat například zdaněním nadnárodních korporací. Maláčová rovněž zmínila, že podle ní stejně trh práce v příštích letech silně promění umělá inteligence. „Tím pádem budou lidé masově o práci přicházet,“ což si prý nejvíce „odnesou“ právě starší lidé, dodala.
Podle Juchelky by ANO věk odchodu do důchodu zastropovalo na 65 letech, pokud usedne v příští vládě. „Nad pětašedesát let už opravdu pracovat nemůžete,“ je přesvědčený. Také si myslí, že časem hrozí výrazné rozevírání příjmových nůžek mezi seniory a ekonomicky aktivními. „To znamená, že nám začnou, pokud nebudou mít vyšší valorizace, padat do státní sociální podpory a my jim to budeme vydávat z jiných sociálních účtů,“ sdělil. Dodal, že pro mladou generaci je dnes obtížné si odkládat na stáří, pokud čelí třeba vysokým cenám bydlení.
Krňanský má taktéž pochybnosti, že sedmašedesátiletý člověk je v tuzemsku stále schopný pracovat. Cestou k plnění důchodového účtu je podle něj zejména hospodářský růst. „Zároveň je potřeba už jednou provždy zakomponovat do důchodového systému i dlouhodobý investiční produkt,“ podotkl s tím, že peníze z něj by se mohly investovat do infrastruktury či zdravotnických zařízení. Podle něj je také třeba vrátit lidem víru, že se budou mít v Česku dobře. „Kde je ta motivace pro mladé rodiny?“ otázal se kandidát Motoristů sobě.
Zimola podotkl, že zažil už spoustu vlád, které penzijní reformu slibovaly. „Žádná neudělala nic,“ prohlásil a konkrétně zmínil Maláčovou, která byla ministryní práce a sociálních věcí v předchozí vládě Andreje Babiše (ANO). Pochválil pak současný kabinet, že důchodovou reformu dotáhl do konce, i když je prý navržená „úplně špatně“. Podle něj je třeba mít ve společnosti konsensus, že jsou důchody prioritou, a najít na ně v rozpočtu peníze i na úkor jiných oblastí. „A máte důchodovou reformu,“ míní kandidát za Přísahu.
Pivoňka Vaňková zdůraznila, že si STAN váží práce seniorů, kteří celý život pracovali a zaslouží si podporu. „Taky ale musíme myslet na budoucí generace, na naše děti, na nás, kteří do důchodového systému budeme vstupovat,“ prohlásila. „My přece od odborníků a demografů napříč spektrem víme, že ta důchodová reforma byla potřeba,“ zdůraznila s tím, že současná vláda je první, která reálně „něco udělala“. Pokud bude hnutí STAN opět ve vládě, chce pokračovat v posilování prvního i třetího důchodového pilíře, avizovala.
Důvodem, proč vyšší věk odchodu do důchodu v tuzemsku na rozdíl od jiných zemí, jako je Dánsko či Švédsko, nemůže fungovat, je podle Šafránkové fakt, že má Česko jednu z nejvíce průmyslově orientovaných ekonomik v Evropské unii. „Máme tady spoustu manuálních profesí a zkrátka není možné, aby tito naši lidé pracovali ještě déle,“ míní. Hnutí SPD by proto zastropovalo odchod do penze na 65 letech, dodala. „Důchodovou reformu skutečně potřebujeme, ale takovou, která bude mít shodu napříč politickým spektrem,“ uznala.
Podle Richterové Piráti věděli, že penzijní reforma nebude „příjemná“, přesto se na ní ještě jako vládní strana podíleli. „Je to jako návštěva zubaře: když k němu nechodíte, tak je to pak ještě horší,“ použila příměr. „Odborníci o tom zhruba patnáct let mluví, že s tím jako země musíme něco rozumného udělat,“ podotkla. Nutné je prý přijít na to, jak udržet Čechy zdravé i ve vyšším věku, a zároveň podpořit fyzicky náročné profese. Dodala, že jako velký problém vnímá i velmi vysoké správní poplatky u penzijních fondů.
Téma nezaměstnanosti či cizinců
Debata se dotkla i nezaměstnanosti nebo situace cizinců, kteří v tuzemsku žijí a pracují.
Zimola z Přísahy nechce nikomu upírat právo na ekonomickou migraci, Česko by ale prý mělo mít zájem o vysoce kvalifikované dělníky. Přísaha dle něj říká, že je potřeba, aby vždy byla důsledná kontrola lidí, kteří do tuzemska přicházejí.
Podle Maláčové kandidující za Stačilo! jsou v tuzemsku tak nízké mzdy, že když zaměstnavatelé shánějí cizince, tak je nemohou sehnat a musí jezdit například až na Filipíny. Ve mzdách nás podle ní předhání Polsko. Tvrdí, že polovina tarifů ve veřejné sféře začíná pod minimální mzdou.
Ve chvíli, kdy na dané místo není možné sehnat českého nebo moravského pracovníka, je podle Šafránkové z SPD možné na nezbytně nutnou dobu zaměstnat někoho ze zahraničí. Je ale dle ní třeba kontrolovat například pracovní agentury.
Pivoňka Vaňková ze STAN míní, že je třeba odlišovat pracovní pozice, na nichž už tuzemští občané pracovat nechtějí a místa, v nichž by bylo možné zapojit lidi, kteří jsou mimo pracovní trh. V této souvislosti zmínila například problematiku práce načerno.
Jurečka ze SPOLU reagoval na dřívější slova předsedy ANO Andreje Babiše, podle nichž přímo Jurečka přichází s rodičovskou pro Ukrajinky. Ministr to označil za manipulaci, ukrajinští občané dle něj nevstupují do standardního sociálního systému. Máme jednu z nejpřísnějších podpor uprchlíků s dočasnou ochranou, zdůraznil.
Juchelka z ANO Jurečkovi oponoval a připomněl, že opoziční hnutí podpořilo všechna opatření pro Ukrajince v rámci takzvaných lex Ukrajina. Babiš podle něj také říká, že bez ukrajinské diaspory bychom se v tuto chvíli v rámci hospodářství neobešli.
Krňanský z Motoristů se vyjádřil k otázce nezaměstnanosti. Podle něj se Evropská unie “střílí do nohy” svými nařízeními, v nejistotě podle něj žije třeba automobilový průmysl. Jde dle něj o záležitosti, které se budou výrazně propisovat do nezaměstnanosti.
Ke stejnému tématu hovořila i Richterová z Pirátů, podle níž je důležité navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících, aby se lidé nebáli zaměstnání měnit a najít si to nejlepší. Dnes prý totiž často sáhnou po první možnosti.
