Reportéři ČT natočili, jak predátoři zneužívají podnikatelské úvěry a dostávají lidi v nouzi do exekucí. Stačí, aby se lidé třeba jen jednou zpozdili s platbou, přijdou obří úroky, pokuty a pak i exekuce. Běžné spotřebitelské úvěry už kvůli přísným pravidlům takto zneužívat nelze. A proto predátoři nabízející nebankovní půjčky začali lidi v nouzi přesvědčovat, aby si zařídili živnostenský list. Pak jim dají podnikatelský úvěr. Na ten se ale přísná pravidla nevztahují. A tak lidé mohou kvůli vypůjčeným pár desítkám tisíc přijít i o střechu nad hlavou. Natáčel o tom Jan Moláček.
Paní Hana žije s manželem a dcerou v malé obci ve středních Čechách. Vzali si hypotéku, koupili a opravili domek. Jenže před dvěma lety onemocněla a dostala se do finanční nouze. Vyplnila proto formulář na internetu a ozvala se jí firma Venerati Group, která ji nabídla podnikatelský úvěr. Jenže ona nepodnikala, ani to neplánovala. Pracuje jako ošetřovatelka skotu.
Hana tvrdí, že si dle firmy musela založit IČO. „Přišla jsem na živnostenský úřad a ani jsem nevěděla, co jim tam mám vykládat. Prostě jsem řekla, že občas doma žehlím,“ popsala.
Zdánlivě to nedává smysl. Proč by někdo nabízel ošetřovatelce skotu podnikatelský úvěr? Jenže přesně to je v posledních letech běžná praxe predátorských firem. Důvod je velmi prostý.
„Podnikatelské úvěry se staly nástrojem lichvářů poté, co se podařilo udělat poměrně dobrou regulaci spotřebitelských úvěrů, kdy se velmi výrazně zredukovalo množství firem, které poskytují spotřebitelské úvěry, a poměrně výrazně se zredukovaly sankce a jiné nekalé praktiky. Některé společnosti se s tím nehodlaly smířit a přesunuly se do podnikatelských úvěrů,“ vysvětluje ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Podle Hany se zmíněná firma nezajímala, zda peníze využije na podnikání. „Ani jsem to neměla nikde vylepené, protože jsem to nedělala. Pak jsem se začala bát, aby mi sem nezačali jezdit lidi, že chtějí něco vyžehlit,“ říká Hana.
Podobnou zkušenost má i rodina, která chtěla zůstat v anonymitě. Dospělá dcera měla řadu půjček, které nezvládala platit. Matka, aby jí pomohla, si vzala rovněž podnikatelský úvěr od Venerati Group. Ani ona nikdy nepodnikala a neplánovala začít. „Byla tam podmínka, že si musím udělat živnost,“ sdělila.
Venerati Group odmítá, že by nabádala ke zřizování živnosti
Se společností Venerati Group se Reportéři ČT snažili spojit. V minulosti vzbudila pozornost médií především tím, že s ní dříve spolupracovala advokátní kancelář spoluvlastněná poslancem ANO Radkem Vondráčkem. Nakonec Reportéři ČT dostali alespoň písemné odpovědi. V nich mimo jiné firma odmítla, že by klientům zřizování fiktivní živnosti doporučovala.
„Kategoricky odmítáme, že by naše společnost nebo kdokoli, kdo s námi spolupracuje, nabádal klienty k tomu, aby si zřizovali živnostenské oprávnění pro získání úvěru,“ napsal jednatel Venerati Group Lukáš Dědic.
Drsné podmínky
Odborníci na tuto praxi ale u různých poskytovatelů narážejí opakovaně. „Často vidíme i ve smlouvách, že datum založení živnosti a datum poskytnutí úvěru je v ten samý den nebo v ten samý týden. Takže je vidět, že to bylo velmi účelově založeno jen proto, aby si člověk mohl půjčit a dostal se k peněžním prostředkům,“ říká Hábl.
Podnikatelské úvěry na rozdíl od spotřebitelských nepodléhají regulaci. Predátoři tak například nemusejí prověřovat, zda je klient schopen splácet, a mohou si stanovit velmi drsné podmínky, tedy vysoké odměny, pokuty i za krátké prodlevy se splácením, rychlé zesplatnění úvěru včetně úroků při sebemenším porušení podmínek, a exekuci na nemovitost, kterou klient ručí.
Institut prevence a řešení předlužení se zabýval třeba případem, kde výše původní jistiny byla 460 tisíc, ale klientovi firma reálně poskytla jen tři sta tisíc. „Těch 160 tisíc bylo započteno na zprostředkovatelské provize, různé poplatky na začátku. Smlouva byla uzavřena 20. července 2023, zesplatnění bylo o dva měsíce později, takže na konci září 2023. O týden později byla zahájena exekuce a celková částka, která byla vymáhána v exekuci, už byla 1 500 000,“ sděluje Hábl.
Uvedený příklad se týká jiné společnosti, praxe je ale u všech podobná. Paní Hana si půjčila pouhých padesát tisíc, ale záhy zjistila, že i tato zdánlivě nízká suma ji jen dostane do ještě horších problémů. Každý čtvrtek musela poslat osm stovek.
„Odeslala jsem to vždy, když jsem si na to vzpomněla. (…) Když jim to nedorazilo ve čtvrtek, jak měli ve smlouvě, tak přišel hned v sobotu e-mail, že jsem nedodržela splátkový kalendář a že je sankce za nedodržení 1500,“ říká Hana.
„Peníze vyndal z kapsy a hodil na stůl“
V džungli takzvaných podnikatelských úvěrů není snadné se orientovat. Nabízí je řada firem, často propojených. Webových stránek, které na ně lákají, jsou desítky. Mnohdy jich patří několik stejnému poskytovateli, nebo je naopak provozují pouzí zprostředkovatelé, kteří hledají klienty pro více firem.
V minulosti vyvolaly podnikatelské úvěry pozornost také nestandardními podmínkami při samotném podpisu smlouvy. Ten se konal často v autě nebo na poště, kde klient dostal smlouvu poprvé do ruky. Deník N loni upozornil na to, že kvůli těmto praktikám potrestala notářská komora notářského kandidáta, s nímž spolupracovala mimo jiné společnost Venerati Group. Právě s ním podepsala smlouvu také paní Hana.
„Zavolal, že mám přijet na druhou hodinu do Rokycan, do kovohutí. Tam byla místnost, kde byl jenom jeden stůl a dvě židle. Žádný počítač, nic. Tam mi dal na stůl smlouvu, že už máme zpoždění a že pospíchá, že už za chvíli má být někde v Plzni,“ vzpomíná Hana. Prý neměla čas si smlouvu pročíst, muž pak prý padesát tisíc korun „vyndal z kapsy a hodil na stůl“.
Reportéři ČT se jeli podívat na adresu na okraji Rokycan, kde toto před dvěma lety proběhlo. Jak se ale dozvěděli na recepci, firma si už nějakou dobu prostory nepronajímá.
„Odmítáme, že by kdokoliv z našich klientů nebyl seznámen s obsahem smlouvy,“ napsal Dědic z Venerati Group.
Reportéři ČT vyplnili poptávku na několika webech, které podnikatelské úvěry nabízejí. Zaznamenali následnou komunikaci se dvěma poskytovateli. Jedním byla firma Venerati Group, druhým skupina firem kolem webové stránky OPS finance, která jako kontaktní osobu uvádí podnikatele Martina Smrže. Ten figuruje a figuroval v několika firmách zabývajících se podnikatelskými úvěry.
Reportéři využili figuranta
Reportéři ČT museli využít figuranta s reálnou nemovitostí zapsanou na jeho jméno v katastru.
Daleko víc, než zda žadatel skutečně podniká, zajímá poskytovatele takzvaných podnikatelských úvěrů jiná věc, totiž jeho nemovitost. Tu si detailně prověřují, protože o tu ve skutečnosti jde. U Venerati Group došlo i ke schůzce, na níž měla být smlouva podepsána. Tu Reportéři ČT zaznamenali skrytou kamerou. U OPS finance ke schůzce nedošlo. Zástupce, který s figurantem jednal, totiž vypracování smlouvy podmiňoval předběžným formálním souhlasem. Figurant do e-mailu dostal jen vzorové smlouvy a zaznamenal telefonáty.
V obou případech by se podpis uskutečnil v některé notářské kanceláři v Praze. Zástupce OSP finance figurantovi po telefonu přímo řekl, že společnost od podepisování smluv na poštách a jinde ustoupila kvůli tomu, že tím někteří klienti později argumentovali u soudu.
„Jde o to, že někteří klienti se do budoucna soudí, že to bylo podepisované pod nátlakem na poště, takže z toho důvodu se snažíme, aby to bylo u notáře,“ sdělil po telefonu zprostředkovatel OPS finance.
Smlouvu s Venerati Group figurant dostal do ruky až v notářské kanceláři na pražském Smíchově, kde mělo dojít k podpisu. Tam dění snímal skrytou kamerou. Zástupce firmy řekl, že smlouvu prý bylo možné dostat na vyžádání předem e-mailem, na podpisu netrval. Zaměstnankyně kanceláře nicméně varovala, že pokud ji figurant nepodepíše ani příště, bude notářka požadovat poplatek.
„Ve smlouvě je něco jiného“
A jak proběhlo v obou případech ověřování, zda se peníze skutečně použijí na podnikání? Zástupce Venerati Group pouze upozornil, že jsou na to z jejich strany určené. Zprostředkovatel OPS Finance dokonce prohlásil, že peníze lze použít na cokoliv.
„Samozřejmě, smlouvy máme nastavené tak, že vám budou říkat, že je to na podnikání, ale to jsou vaše peníze, a s těmi penězi už si můžete dělat, co chcete,“ sdělil po telefonu zprostředkovatel OPS finance.
Oba poskytovatele Reportéři ČT kontaktovali. Společnost Venerati Group na e-mail nejprve neodpověděla, novináři se proto vydali do jejího sídla na pražské Výtoni. Pracovnice firmy, která v domě nabízí virtuální kanceláře, potvrdila, že firma Venerati Group ta má jen zapsané sídlo, ale žádné prostory si nepronajímá. Po telefonické urgenci firma odpověděla písemně.
„Každý klient je upozorněn, že se jedná o podnikatelský úvěr, prověřujeme, že má živnostenské, či jiné oprávnění k podnikání. Od všech klientů máme doložen účel použití finančních prostředků pro podnikatelské účely, sami sdělují, k čemu budou prostředky užity. Prosím, berte na vědomí, že naopak klient nese odpovědnost, a to i trestní, za to, že použije úvěr v rozporu s účelem, který byl sjednán,“ napsal jednatel Venerati Group Dědic.
Podle Hábla z Institutu prevence a řešení předlužení se lidé spolehnou na to, co jim zástupci těchto firem řeknou do telefonu. „Ale ve smlouvě je potom něco jiného. Oni vás na tom potom nachytají a řeknou: tady jste porušili smlouvu, porušili jste zákon. My vám zesplatňujeme. A protože tady máme notářský zápis nebo zajištění nemovitostí, tak okamžitě jdeme do exekuce a vy přijdete o barák,“ popisuje.
Podle advokátky Kristýny Dolejšové Kabelové jsou žadatelé často ve finanční tísni, nebo se jedná o seniory. „Často se setkáváme s lidmi, kteří mají nějaké psychiatrické onemocnění. Jsou to opravdu oslabení jedinci, určitě tomu nerozumí a nemají rozlišovací schopnost, o jaký typ úvěru si žádají,“ popisuje.
„Naše smlouvy jsou transparentní“
Reportéři ČT se pokoušeli kontaktovat také OPS Finance. I tato skupina má ale na brněnské adrese, kterou udává na webu, jen formální sídlo. Novináři se ale dovolali podnikateli Martinu Smržovi, který je na webu uvedený jako kontaktní osoba.
Když ho reportéři upozornili, že zprostředkovatel OPS finance tvrdil, že peníze lze použít na cokoliv, odpověděl, že zprostředkovatel „jedná sám za sebe“. „Pokud něco takového máte, tak určitě udělám nějaké kroky, aby zprostředkovatel byl vyhozen,“ sdělil po telefonu Smrž.
E-mailem pak přišlo krátké vyjádření. „Žadatelé o podnikatelský úvěr nám obvykle předkládají minimálně popis svého podnikatelského záměru a doklad o aktivním živnostenském podnikání. Veškeré smluvní podmínky úvěru jsou uvedeny ve smluvní dokumentaci, kterou zájemce o úvěr obdrží předem e-mailem k prostudování,“ uvedl Smrž.
Reportéři ČT zavolali také obchodnímu zástupci, který podmínky úvěru domlouval. Ten se odmítl vyjádřit. Ani jeden poskytovatel neprověřoval, zda byl figurant schopen úvěr splácet. Smlouvy obsahovaly vysoké odměny, sankce a rychlé zesplatnění úvěru. To jsou právě rizika, která u spotřebitelského úvěru zákon omezuje.
Figurantovi Venerati Group tvrdila, že když zaplatí například později, firma má v tomto případě „automatický systém“. „Jde vám SMSka, jde vám e-mail o tom, že jste v prodlení a máte čas to samozřejmě doplatit. Když budete komunikovat,“ sdělil zástupce Venerati Group.
„Co tam budete číst ty pokuty, tak to je jen tehdy, když člověk nezaplatí. Ale dokud klient v pořádku zaplatí splátky, není vůbec žádný důvod k obavám,“ sdělil figurantovi do telefonu zástupce OPS finance.
„Naše smlouvy jsou zcela transparentní, je zřejmé, jaké úroky a případné sankce je klient povinen platit. Není v nich nic skrytého a podle našeho názoru je každému zřejmé, co ze smlouvy vyplývá. Nic netajíme,“ dodal Dědic.
Jenže řada klientů, kteří obdobnou smlouvu podepsali, skončila v exekuci. Obě rodiny, s nimiž Reportéři ČT natáčeli, se snaží zachránit alespoň střechu nad hlavou. V obou případech byl na začátku podnikatelský úvěr od Venerati Group, který se později pokusili uhradit podobnými úvěry od dalších poskytovatelů. V obou případech jim odborníci doporučili osobní insolvenci a oddlužení.
V případě problémů by si měl člověk vzít podle Hábla advokáta a dát návrh na zastavení exekuce. „V tu chvíli se může bránit a může poukazovat na to, že nešlo o skutečný podnikatelský úvěr, ale šlo o spotřebitelský úvěr,“ říká ředitel Institutu prevence a řešení předlužení.
Dohled České národní banky
V řadě případů už daly soudy klientům za pravdu. „V podstatě vychází z toho, že postavení spotřebitele se posuzuje objektivně a že profesionál má povinnost posoudit, jestli se jednalo skutečně o spotřebitele, nebo o podnikatele,“ sděluje advokátka Dolejšová Kabelová.
Podle Hábla by se měl zvýšit dohled dohledového orgánu České národní banky. „Která sice nedohlíží na podnikatelské úvěry, ale měla by se trošku více zaměřit na ty úvěry, které jsou fakticky spotřebitelské,“ podotýká.
„Česká národní banka je aktivním orgánem dohledu a v případě, že se k ní dostanou nějaké podněty od veřejnosti nebo od institucí, tak se všemi těmito podněty zabývá. Nezáleží na tom, jaký je název na první stránce úvěru, smlouvy. Ale vždy záleží na jejím účelu,“ sdělila mluvčí ČNB Petra Vlčková s tím, že už nějaké podněty šetřili.
„Splatit to musím, to je jasný. Jednou jsem si to vzala, tak to musím nějakým způsobem doplatit. Ale nechtěla bych přijít o ten dům. To asi je to, co mě trápí nejvíc,“ poznamenává paní Hana.
