Platy politiků mají s příštím rokem vzrůst o pět procent, výdělky soudců a státních zástupců dokonce o více než třináct. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Řadovému poslanci tak například vzroste od ledna základní měsíční plat o pět a půl tisíce, a to bez náhrad a příplatků. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování prezidentova veta. ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

Platy politiků, soudců či státních zástupců se od ledna mají zvednout automaticky podle předem známého vzorce. Ten uvádí, že výdělky politiků už nikdy nemohou z roku na rok růst o více než pět procent.

„Je to důsledek legislativní změny, která vychází z nálezu Ústavního soudu, to je pro příští rok, v případě platů politiků bude nárůst limitován (…), to znamená, že platy politiků nemohou vzrůst o více než pět procent,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Soudcům a státním zástupcům se platy budou zvedat zhruba o třináct procent, pokud bychom neprosadili nějakou vrchní hranici i pro ostatní ústavní činitele, tak by to bylo i pro ně. Ale pro ostatní ústavní činitele, poslance, senátory, prezidenta a tak dále je to pět procent podle zákona,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Základní plat poslance bude 115 tisíc

Pro představu – řadový poslanec bude od ledna nově pobírat základní plat 115 tisíc měsíčně, tedy o pět a půl tisíce více než letos. Předseda sněmovního a senátního výboru či komise si polepší o více než sedm a půl tisíce bezmála na 162 tisíc.

Ministr financí pětiprocentní zvýšení hájí. „Obhajitelné to je, protože když si vezmeme vývoj platů ústavních činitelů a úředníků, tak je to velmi podobné,“ řekl Stanjura.

Ještě více si polepší politici ve vysokých funkcích. Základní měsíční plat ministra nebo místopředsedy parlamentní komory vzroste o více než deset tisíc na 219 300 a plat premiéra či šéfa komory poskočí bezmála o patnáct tisíc téměř na 309 tisíc. Nejvíc přidá stát prezidentovi – z letošních 365 tisíc na více než 383 tisíc.

ANO a SPD už při loňském a letošním projednávání platové novely ve sněmovně navrhovaly platy politiků zmrazit. SPD by ale nyní zmrazení časově omezila. „To klidně může být omezeno i třeba ekonomickým růstem nebo některými dalšími věcmi, aby politici byli motivováni dělat svou práci co nejlépe,“ nastínil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

ANO by v případě volebního úspěchu chtělo stihnout zmrazení platů politiků ještě do konce roku, a pokud by to poslanci do 1. ledna nestihli, zmrazení by přišlo až v roce 2027. „Politici musí být v souladu s tím, co činí vůči třeba obyvatelům, firmám a tak dále. Takže jestliže utahují kohouty, tak není možné, že by si sami povolovali,“ míní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN) se zmrazováním nesouhlasí. „Pokud se podíváte na poměr k průměrnému platu třeba před dvaceti lety, tak my jsme už dneska o třicet procent níž,“ argumentuje.

Kromě platů mají poslancům, senátorům a dalším ústavním činitelům vzrůst od ledna o pět procent i jejich finanční náhrady – třeba ty na reprezentaci nebo na dopravu.

Platy v justici

Mužům a ženám v talárech dal loni Ústavní soud zapravdu, když řekl, že základna pro výpočet jejich výdělků nemá klesnout pod trojnásobek průměrné mzdy. Teď nejvyšší instance řeší otázku znovu – u Ústavního soudu si totiž stěžují, že jim platy rostly málo, podle špatné základny. Otázkou je, jestli si tedy činitelé v justici nepolepší už letos o dalších sedm procent.

Příští rok se ale na ÚS soudci už pravděpodobně neobrátí. Od ledna bude stát jejich platy vypočítávat podle trojnásobku průměrné mzdy automaticky.

„Já jsem původně navrhoval, aby se stanovil strop na to, o kolik procent může v jednom roce narůst plat u politiků, ale i u soudců. A bohužel byl schválen návrh, který tam to zastropování má pouze ve vztahu k politikům,“ kritizoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

A jak konkrétně se projeví plánovaný třináctiprocentní růst platů v justici? Soudci okresního soudu s patnáctiletou praxí poskočí výdělek z letošních 158 tisíc korun bezmála na 180 tisíc. A například soudce vrchního soudu s praxí 25 let si měsíčně polepší o 28 tisíc. Měsíční plat mu vzroste skoro na čtvrt milionu.

Pro rozpočet to navíc představuje výraznější výdaj. Soudců jsou totiž tři tisíce, tedy desetkrát více než politiků. A přes tisíc je i státních zástupců, kteří dostávají devadesát procent platu soudce.

Žalobci z okresního státního zastupitelství s patnáctiletou praxí má plat příští rok vzrůst o 19 tisíc na více než 161 tisíc korun. Soudcům by mohl vzrůst plat zhruba o sedm procent už letos, pokud se svými žalobami uspějí u Ústavního soudu. Požadují dorovnání platů podle trojnásobku průměrné mzdy.

„Není zvláštní důvod projednávat to přednostně, takže znovu se o tom na plénu Ústavního soudu pobavíme, protože některé věci už jsme mezitím projednali, je tam jakýsi prostor rozhodovat to. Bude to někdy ve druhé polovině roku, ale nemůžu teď přesněji říci, kdy,“ prohlásil v červnu předseda Ústavního soudu Josef Baxa.

Podíl.
Exit mobile version