Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
„Známe Slánského proces jako největší proces s největším počtem rozsudků smrti. Tady je sice více procesů za sebou, ale celkově se nakonec dobereme k jedenácti mrtvým,“ poznamenal historik Michal Stehlík.
Podle brněnského biskupa Pavla Konzbula patří blahořečení Jana Buly a Václava Drboly k nejvýznamnějším událostem v dějinách diecéze. „Jsou to vlastně první mučedníci moderní doby, kteří jsou v České republice beatifikováni,“ řekl Konzbul.
„Když se něco takového stane, není možné zapomenout,“ uvedl synovec popraveného Václava Drboly Josef Holacký.
Komunistická propaganda se z obou kněží snažila udělat iniciátory vraždy tří funkcionářů z roku 1951 v Babicích na Třebíčsku. Věnoval se jim i propagandistický seriál Třicet případů majora Zemana, a to hned ve dvou epizodách.
Papež Lev XIV. loni v říjnu schválil Bulovo a Drbolovo blahořečení, což je první krok ke svatořečení.
Kdo byl Ladislav Malý
Jan Bula a Václav Drbola byli popraveni v rámci monstrprocesů, které následovaly po vraždě tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Vraždy měl na svědomí bývalý úředník Ladislav Malý. „Byl to člověk, který uprchl do zahraničí, pobýval v Rakousku a v Německu, kde se dostal do služeb americké kontrarozvědky CIC. Vykonával tam v podstatě administrativní funkci, zpronevěřil při tom nějaké peníze a poté se vrátil do Československa,“ popsal historik Jan Růžička.
„Byl to vlastně dobrodruh v době, která dobrodruhům přála. Mladí kluci odcházejí do lesa dělat takzvané partyzány, a nakonec všechny vtáhl do naprosto smrtícího soukolí,“ doplnil Stehlík.
Malý se nejprve s žádostí o pomoc obrátil na Jana Bulu, který sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. „Jan Bula ho znal z let na gymnáziu, kde spolu čtyři roky studovali na nižším stupni gymnázia v Moravských Budějovicích,“ uvedl Růžička. Poté oslovil i Václava Drbolu, kněze v nedalekých Babicích. Oběma namluvil, že se mu podařilo z komunistické internace osvobodit pražského arcibiskupa Josefa Berana. Toho komunisté ve stejném roce internovali poté, co odmítl podřídit církev jejich moci.
„Ladislav Malý vždy s pomocníky, s mladými kluky, vpadne k místnímu funkcionáři, ohrožuje ho zbraní, vyhrožuje mu, aby nezakládal JZD, sebere všechno od alkoholu po peníze a zase odejde,“ popsal Stehlík.
Vraždy v babické škole
„Celé to vyvrcholilo v létě, respektive na začátku července roku 1951, vraždou v babické škole, kde zasedali funkcionáři místního národního výboru,“ doplnil Růžička. Tři zavražděné funkcionáře – Tomáše Kuchtíka, Bohumíra Netoličku a Josefa Roupce – dodnes v Babicích připomíná pomník vybudovaný na počátku 70. let. Pomník Václava Drboly se nachází nedaleko, u obecního úřadu.
Skupina se poté ukryla v poli u nedalekých Bolíkovic. Tam je obklíčili příslušníci StB a Lidové milice a došlo k přestřelce. „Ladislav Malý po střelbě umírá, má asi pět průstřelů. Umírá i mladší Antonín Plichta a těžce zraněn je Stanislav Plichta,“ uvedl Stehlík.
Mučení a vykonstruovaný proces
„Jan Bula byl zatčen už 30. dubna. Václav Drbola v polovině června a k vraždě došlo až na začátku července. Bylo tedy absurdní, k čemu se měli doznat. Václav Drbola měl být tím, kdo naváděl k činu, který se stal až po jeho zatčení, a o kterém se dozvěděl až ve vězení. Jan Bula měl být označen za vedoucího odbojové skupiny,“ vysvětlil Růžička.
„Můj strýc byl vystaven obrovskému tlaku. Jak ho lynčovali, kopali… měli nějaké kleště, kterými mu tlačili přirození. Byla to hrozná bolest,“ popsal synovec Václava Drboly.
„Deset dní po vraždě se koná první velký proces se čtrnácti obžalovanými. Jedním z nich byl Václav Drbola, který byl odsouzen k trestu smrti,“ uvedl Růžička.
„To se špatně i vyslovuje. Pod šibenici ho doslova táhli, nebyl schopen tam dojít. Slyšel jsem to od svědků. Pomáhali mu, aby se postavil, jak byl zubožený,“ doplnil synovec.
„Jan Bula měl původně být součástí stejného procesu, ale bylo rozhodnuto, že jeho proces proběhne později. Odehrál se až v listopadu a i on byl odsouzen k trestu smrti,“ dodal Růžička.
Převrácení reality
„Komunistický režim se nechtěl jen zbavit nepohodlných kněží a zdiskreditovat církev. Zároveň se chtěl zbavit i sedláků, kteří odmítali násilnou kolektivizaci a nechtěli odevzdat poctivě získaný majetek do zakládaných družstev,“ uvedla v pamětní síni pátera Jana Buly v Lukově Marie Václavková.
Případ tendenčně zobrazuje díl Vrah se skrývá v poli ze seriálu Třicet případů majora Zemana. „Největší převrácení reality spočívá v tom, že lidé, kteří jdou proti režimu, jsou líčeni jako bývalí kolaboranti s nacisty. Přitom značná část těch, kteří skončili u soudu nebo na popravišti, byli spolupracovníci západního paravýsadku Spelter z let 1944 až 1945 – byli to odbojáři,“ vysvětlil Stehlík.
Dlouhá cesta k blahořečení
„Proces blahořečení je velmi složitý a musí být pečlivý. Církev chce mít jistotu. Pracujeme na tom od roku 2004. A v Římě nám dokonce řekli, že jsme byli poměrně rychlí. Znamenalo to systematickou a dlouhodobou práci,“ uvedl soudní vikář brněnské diecéze Karel Orlita.
„Oni vlastně stáli podruhé před soudem. Poprvé byli podezřelí z odboje a podruhé z toho, že by mohli být v nebi. Blahořečení či svatořečení říká: Věříme, že tito lidé jsou v nebi a že vydali svědectví víry až k hranici smrti, že zůstali věrní své službě,“ vysvětlil Růžička.
„Náš syn se narodil přesně sto let po narození pátera Drboly, tedy 16. října 2012. Otce Jana Bulu i otce Václava Drbolu vnímáme jako velké přímluvce v nebi,“ uvedla Václavková.
„To, co na něj všechno nastrčili, nebyla pravda. A já jsem slíbil, řekl jsem to nahlas, že to komunistům nikdy neodpustím,“ uzavřel synovec popraveného Václava Drboly Josef Holacký.
