Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
„Náš cíl je obrana Američanů zlikvidováním bezprostřední hrozby ze strany íránského režimu,“ řekl před měsícem Trump. K veřejně stanoveným záměrům operace po jejím začátku Bílý dům přidal další. Obranu států Perského zálivu před íránskou odvetou a snahu prolomit blokádu Hormuzského průlivu.
„Největší experti nečekali, že (Íránci) tato místa zasáhnou,“ prohlásil později Trump. Americké tajné služby právě před touto hrozbou varovaly. Protichůdné výroky Donalda Trumpa a zpravodajců jsou jedním z argumentů kritiků, kteří tvrdí, že operace nejde podle plánu.
„Režim v Íránu se zdá být nedotčený, je ale výrazně omezený kvůli útokům na své vedení a vojenské schopnosti,“ uvedla ředitelka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová.
Po měsíci od zahájení kritizují bombardování Íránu z opozičních řad demokraté, jednotlivci mezi vládními republikány a podle průzkumů taky většina americké veřejnosti. Ta konflikt vnímá hlavně skrze zvyšující se ceny pohonných hmot.
V Izraeli dočasně zmizely politické spory
Na rozdíl od Američanů Izraelci až tolik nesledují cenovky na čerpacích stanicích jako spíš oblohu. Tím hlavním projevem války jsou totiž raketové útoky z Íránu.
Desítky let Izraelci poslouchali, jak se v Teheránu skandují hesla o zničení židovského státu. I proto většina z nich válku podpořila. I za cenu, že část jejich životů se přesunula do krytů. „Víte, ve světě se lidi bojí všech těch zpráv. Ale v Izraeli to tak není. Lidé jsou v pohodě, klidní,“ uvedl obyvatel Izraele.
Dočasně zmizely i politické spory. „Stojíme jednotně proti íránskému režimu, proti této existenční hrozbě,“ uvedl lídr opozice Jair Lapid.
Mezi židovskými Izraelci zpočátku podpora války přesahovala devadesát procent. Teď toto číslo kleslo na necelých osmdesát procent. U izraelských Arabů je podpora jen pětinová. Část opozice varuje před válkou bez konce a kritizuje vládu, že ani nyní nezastavila své polarizující legislativní návrhy.
