Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
Vlakové nádraží je místem, kterému se obyvatelé Zlína spíše vyhýbají. „Do dnešní doby je to stále nádraží z doby kolem roku 1900. Už v roce 1935 se přitom psalo, že je pro Zlín nedůstojné a mělo by vzniknout nové,“ přiblížila kurátorka výstavy z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně Ladislava Horňáková.
Plány na dopravní terminál ale zhatil příchod druhé světové války. Stejně dopadly i další prvorepublikové vize. Výstava představuje pět desítek návrhů rozdělených do pěti tematických okruhů: urbanistické studie pro firmu Baťa, náměstí Práce, nové budovy na náměstí Práce, sakrální stavby a památníky a veřejné stavby v meziválečném Zlíně.
GALERIE
Neuskutečněné vize firmy Baťa
Náměstí Práce mělo být uzavřeným centrem
Podle plánů se mělo náměstí Práce stát centrálním zlínským náměstím. Prostor měl být uzavřený, což se ale dodnes nepodařilo. „Měl tu být dům absolventů Baťovy školy práce, různé úřední budovy, velké kino a divadlo,“ vyjmenovala Horňáková.
Na podobě Zlína se v době rozmachu Baťových závodů podílela řada významných architektů. „Prezentace seznámí s návrhy architektů Františka Lýdie Gahury, Vladimíra Karfíka, Miroslava Lorence, Josefa Gočára, Jana Víška, Otto Rothmayera, Josefa Havlíčka či Bohuslava Fuchse,“ doplnila Horňáková.
Odkaz starého Zlína současnému
Návrhy přibližují aktivity firmy Baťa v meziválečné architektuře i vizionářské představy o dalším rozvoji zlínské aglomerace, které však kvůli válečným a poválečným událostem nebyly naplněny. „Vždy byl kladen důraz nejen na kvantitativní rozvíjení města, ale stejnou měrou také na kvalitu prostředí. To považuji za podstatný odkaz starého Zlína pro Zlín současný,“ řekl šéf Kanceláře architekta města Zlína Jindřich Nový.
S dostavbou řady projektů se po konci války počítalo, přesto ve městě dodnes chybějí. „Těch věcí, které na nás dnes dopadají, je víc. Je mnoho toho, co je potřeba rekonstruovat a obnovovat,“ poznamenal primátor Zlína Jiří Korec (ANO). Město se například chystá na obnovu už zmíněného vlakového nádraží. Práce by měly začít příští rok.
