Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.

Vedoucí odboru památkové péče plzeňského magistrátu Karel Zoch prochází kolem prázdného pozemku. „Tady stávala vila Valentina Čočka, významného zahradního architekta města Plzně, který zde působil od roku 1919. Vila byla velmi úzce zakomponovaná do promyšleného parku,“ podotkl.

Návrhem na prohlášení za kulturní památku se resort kultury v době zahájení demolice vily zabýval už více než dva roky. „Problém je v tom, že je podána celá řada návrhů na prohlášení věci za kulturní památku a tyto procesy jsou často velmi zdlouhavé,“ poznamenal památkář plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu Karel Foud.

Majitel pozemku se k věci nechtěl vyjadřovat. Podle prohlášení ministerstva se měl o řízení dozvědět od předchozího vlastníka. „Informace o probíhajícím řízení bývá obvykle uvedena v kupní smlouvě, protože jde o zásadní omezení nakládání s nemovitostí. Pokud je tato informace zamlčena, může to mít i právní následky, včetně možnosti zpochybnění platnosti smlouvy,“ uvedla mluvčí resortu kultury Barbora Šťastná.

Památkáři doporučují uvádět informaci v katastru nemovitostí

Případem se zabýval i ombudsman Stanislav Křeček, ten ve zprávě uvedl, že v postupu stavebního úřadu ani orgánů památkové péče neshledal pochybení. Připustil však, že zejména u déletrvajících řízení nemusí kupec o probíhajícím památkovém řízení vůbec vědět.

„V rámci šetření, které vedl ombudsman, jsme doporučili zvážit, zda by nebylo možné tuto informaci uvádět také v katastru nemovitostí. Pro všechny kupující i pro stavební úřady by to bylo jednodušší,“ řekl Zoch.

Prvorepubliková vila z roku 1930 byla postavena pro Valentina Čočka stavitelem Václavem Rádlem podle návrhu architekta Františka Fíny. Její součástí byla rozsáhlá zahrada, která ale byla v osmdesátých letech dvacátého století výrazně zredukována, protože musela ustoupit výstavbě několika bytových domů. Postupem času vila začala chátrat. V dubnu 2024 dům koupila společnost TPB Real, za půl roku nechala na černo odstranit střechu i s krovem, údajně kvůli havarijnímu stavu. V říjnu 2025 nechala dům zbourat. 

Zdroj: Plzeňský architektonický manuál (PAM)

Zbouraný dvůr v Planinách

Podobně dopadl i chlév a bývalá fořtovna z bílých režných cihel s vyřezávaným štítem a zdobně skládanou fasádou v Planinách na jižním Plzeňsku. Majitel je nechal vyklidit a zbourat v srpnu 2024.

„Měli jsme zájem dvůr u Planin prohlásit za kulturní památku. Nicméně v době, kdy se to začalo řešit, už byl na stavbu vydán demoliční výměr. Připravoval se návrh, ale mezitím byl dvůr zbořen,“ uvedl Foud.

Podle památkářů je šance na záchranu hodnotných staveb závislá především na zájmu samotného majitele o to, aby byla jeho nemovitost památkově chráněna.

Share.
Exit mobile version