Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.

Výsledky monitorování kvality vzduchu zveřejnila švýcarská společnost IQAir, která se tomuto oboru dlouhodobě věnuje. Výsledky jsou varovné: jen třinácti zemím se podařilo udržet průměrné koncentrace jemných částic PM2,5 pod hranicí stanovenou WHO. Pozitivní je, že se jejich počet zvýšil – ještě roku 2024 jich bylo jen sedm.

Výsledky vycházejí z měření, která společnost prováděla v 9446 městech ve 143 zemích, regionech a územích. Celkově 130 ze 143 sledovaných zemí a území nesplnilo normu WHO, která pro zdravou kvalitu ovzduší stanoví průměrnou hodnotu PM2,5 na maximálně pět mikrogramů na metr krychlový. Úroveň PM2,5 v Pákistánu byla 67,3 mikrogramů. I tam se ale situace zlepšila, protože ještě před rokem to bylo 73,7 mikrogramů.

Česko se nachází přibližně v průměru, v žebříčku se umístilo na 77. místě, těsně pod Guatemalou a přímo nad Slovenskem, které má kvalitu ovzduší nepatrně nižší. Velmi podobně jsou na tom i další okolní země, včetně Německa, Rakouska a Maďarska – roli hraje nejen podobná úroveň průmyslu a energetiky, ale také kontinentální rozptylové podmínky.

Asie a Afrika trpí

Z předchozí grafiky jasně vyplývá, že největší problémy se znečištěním mají africké a asijské země. Bangladéš a Tádžikistán se v žebříčku nejznečištěnějších zemí podle IQAir umístily na druhém a třetím místě, na čtvrtém místě skončil Čad. Ten si ale současně oproti předchozímu roku nejvíc polepšil, protože roku 2024 byl tou úplně nejznečištěnější zemí právě on.

Horší zprávou je, že to možná není pravda, protože v březnu loňského roku hlásila tato severoafrická země podezřele nízké znečištění, takže může jít jen o výpadek dat. Podobné zkreslení našli vědci u více zemí, některé dokonce museli kvůli nedostatku informací úplně vyřadit.

To se stalo Burundi, Turkmenistánu a Togu. Tyto státy byly s měřením odkázané na údaje ze stanic umístěných na amerických ambasádách. Jenže USA tento program loni s příchodem administrativy Donalda Trumpa ukončily, takže trojice zemí už nemá nyní vůbec žádná spolehlivá data.

Mezi třinácti zeměmi, které loni splnily směrnice WHO, byly například Austrálie, Island, Estonsko nebo Panama.

Data na úrovni měst

Vědci byli schopni filtrovat data i na úrovni měst. Stejně jako před rokem se indické město Loni stalo „vítězem“ s průměrným znečištěním PM2,5 ve výši 112,5 mikrogramu na metr krychlový. Hotan v severozápadní čínské oblasti Sin-ťiang se umístil na druhém místě s koncentrací 109,6 mikrogramu.

Všech 25 nejznečištěnějších měst na světě se nacházelo v Číně, Indii a Pákistánu. Celosvětově splňovalo v roce 2025 standardy kvality ovzduší WHO pouze čtrnáct procent měst, což je pokles oproti sedmnácti procentům o rok dříve.

Zdravotní rizika

Právě znečištění drobnými částicemi PM2,5 se pokládá za hlavní příčinu předčasných porodů, dlouhodobé vystavení tomuto znečištění je také spojené s řadou dalších vážných zdravotních problémů, jako jsou například neurodegenerativní onemocnění, včetně demence, Parkinsonovy choroby a Alzheimerovy choroby.

Klíčovým faktorem zhoršujícího se stavu globální kvality ovzduší byly podle vědců lesní požáry, které uvolnily do vzduchu obrovské množství uhlíku. Jen v Evropě a Kanadě se z nich do vzduchu dostalo přibližně 1380 megatun uhlíku.

Share.
Exit mobile version