Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
Negativní zprávy vyvolávají stres a ovlivňují kvalitu života. Podle nedávného průzkumu společnosti PAQ Research až osmnáct procent dospělých hlásí projevy přinejmenším středně těžké deprese nebo úzkosti.
Odříznout se zcela od informací ale není ideální způsob, jak se se situací vyrovnat, upozornila Slezáčková, která je zástupkyní přednosty Ústavu psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Je důležité vědět, co se děje, ale když dovolíme zprávám, aby nás neustále bombardovaly, když jim věnujeme obrovské množství své pozornosti, tak dochází k nerovnováze mezi tím, jak vnímáme svět a jak se v něm potom cítíme,“ uvedla psycholožka.
Nesledovat zprávy pořád
Podle ní je třeba správně vybalancovat míru informací a zároveň si uchovat své duševní zdraví. „Jedno doporučení z toho vyplývá – nesledovat zprávy pořád. Ráno se podívat, co se událo, odpoledne nebo k večeru, ale pocit zahlcování, že se neustále něco děje, může vést k tomu, že naše úzkost a stres se zvyšuje, ztrácíme pocit kontroly. U některých lidí to skutečně může vést k úzkosti, depresi. Že už je těžko oč se opřít,“ potvrdila Slezáčková.
Klíčové je podle ní vybalancovat příjem informací, snažit se jim dobře rozumět, hledat dobré zdroje, vnímat je v širším kontextu a nenechat se zahltit, radí expertka. V této souvislosti zmínila pojem mediální dieta, kdy si člověk informace cíleně vybírá.
„Znamená to zůstat ve spojení, vědět v základě, co se děje ve světě, ale nenechat se zahltit tím, co v nás zvyšuje stres a nepohodu. Z médií, kterým se lze těžko vyhnout, je třeba si vybírat také něco, co nás povzbudí, potěší, podpoří, inspiruje a zvýší naši naději, že ve světě je stále i mnoho dobrého,“ konstatovala psycholožka.
Výlet do reálného světa
Mladí lidé jsou přitom v současnosti neustále on-line. „Je tam riziko, že člověk má pocit, že je v neustálém proudu informací, často velmi emočně zabarvených, mohou mít i prvek dezinformací,“ upozornila Slezáčková.
Mladá generace by se podle ní měla naučit pracovat s médii cíleně a kontrolovaně. „Aby se pokusili dostat pod kontrolu nekonečné scrollování na displeji a byli v informacích výběroví, dokázali občas mobily odložit a vyšli do off-line světa, který nám mnohdy může dát zprávu, že zdaleka není vše tak špatné, jak nám média mohou nabízet,“ radí psycholožka.
Že jsou dospělí ve stresu a nejistotě, vnímají přitom podle Slezáčkové i malé děti. Správnou cestou ale není říkat jim, že to nemají řešit nebo že jsou na to ještě malé, že se jich to netýká a situaci tak bagatelizovat. „Pokud bychom jim dávali chlácholivou odpověď a z nás samotných přitom vyzařovala úzkost a stres, tak by to nebylo dobré,“ varovala.
„Dětem je třeba dávkovat informace přiměřeně jejich věku, hovořit s nimi o těchto tématech a zároveň jim ponechat naději, že ve světě sice není vše ideální a dějí se i špatné věci, ale zároveň je tu řada lidí, kteří se starají o to, aby se situace zlepšila, abychom my byli v bezpečí a měli dostatek,“ popsala Slezáčková.
Podle ní je klíčové rozvíjet základní pocit důvěry a bezpečí. „Ten je nesmírně důležitý pro rozvoj psychické odolnosti, protože vždy bude nějaká problémová situace, výzva, je dobré být na to připraveni, ale zároveň vidět, že v tom nejsme sami a stále je, oč se opřít,“ dodala psycholožka.
