Mrazivé počasí a ledovka na chodnících zvyšují počet úrazů napříč republikou. Rizikové jsou i přechody pro chodce. Záchranáři i nemocnice hlásí desítky pádů se zlomeninami, nejčastěji u seniorů. Například pražští záchranáři vyjeli od začátku ledna už ke třem desítkám takových případů. Traumatologové ve zlínské nemocnici ošetřili od víkendu oproti běžným dnům zhruba o 25 procent více lidí.

Pracovníci pražské Technické správy komunikací se celkem starají o 1700 kilometrů chodníků. Do ulic osmé městské části se sypači vydali naposledy o víkendu na podnět starosty. Stav chodníků, které jsou první v pořadí – tedy těch, které jsou v mapě údržby vyznačené modře, je podle něj ideální. U zeleně označených úseků ale shledává nedostatky.

„Dal by se zlepšit posyp. Požádal jsem i o to, aby byla použita sůl, protože se dalo předpokládat, že v těch mrazech, které měly přijít, bude problém pouze s inertními posypy, a to se i ukázalo,“ řekl starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS).

V podobném stavu jako v pražské Libni jsou chodníky také na Žižkově. I proto si někteří obyvatelé domů začali vchody sypat pískem sami. „Já jsem ani raději nevycházela z domu, protože jsem po úrazu ruky, tak abych někde znovu neupadla,“ řekla další obyvatelka Prahy.

Zraněnými se v posledních dnech plní i pohotovosti. Od začátku ledna jich jen pražští záchranáři ošetřili 26, nejvíce právě seniorů. „Doporučuji vycházet z domova v pozdějších hodinách, kdy už jsou ulice prohrnuté. Na francouzských holích a berlích nemít gumové konce, ale hroty, případně použít nesmeky na boty,“ uvedl mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Karel Kirs.

Také traumatologové Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně ošetřili od víkendu oproti běžným dnům zhruba o 25 procent více lidí. „Nejčastěji řešíme nezávažná zranění, jako jsou podvrtnutí, poranění kolen, naražení zad nebo hlavy. A pak také zlomeniny – nejvíce kotníků, bérců, občas i žeber,“ popsal primář urgentního příjmu KNTB Michal Pisár.

Kdo odpovídá za údržbu chodníků?

Chodník, silnici nebo jinou komunikaci by měl v bezpečném stavu udržovat podle takzvané chodníkové novely z roku 2009 majitel. Tím je většinou město nebo obec. Majitelé nemovitostí už sice nejsou primárně odpovědní za údržbu chodníku před domem, zůstávají ale odpovědní za nebezpečí plynoucí přímo z jejich nemovitosti, například za padající sníh či rampouchy ze střechy.

Pokud se lidé zraní kvůli sněhu nebo ledu na chodníku, mohou se s žádostí o finanční kompenzaci obrátit právě na obecní nebo městský úřad.

Jiná situace platí pro chodníky vedené jako účelová komunikace. Může jít například o chodníček spojující různé nemovitosti. V takovém případě je za údržbu zodpovědná konkrétní fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem pozemku. Případné škody na zdraví se pak řeší podle občanského zákoníku.

Šanci na úspěch zvyšují důkazy. Lidé by si místo pádu měli ideálně hned vyfotit nebo natočit a zapsat si kontakty na případné svědky. Právníci také doporučují zavolat obecní policii a při ošetření požádat lékaře, aby do zprávy zaznamenal příčinu zranění. „Pokud se ovšem budeme na chodníku pohybovat neopatrně, například budeme poskakovat nebo chodit v nevhodné obuvi, je možné, že náhrada bude ponížena,“ upozornila vedoucí právní poradny dTestu Lenka Zdráhalová.

Obce mohou vymezit úseky, které se v zimě neudržují, musí to ale jasně označit. „Varující cedule mají vliv na případné plnění ze strany města, obce nebo správce komunikace, ale nemohou je zbavit odpovědnosti ve sto procentech,“ doplnil advokát a předseda Sdružení obrany spotřebitelů Ondřej Zelenka.

Share.
Exit mobile version