Češi ohledně očkování podléhají emocím, nedají tolik na racionální rozhodování, řekl v Hyde Parku Civilizace přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Problém podle něj je v tom, že samotní lékaři nedokáží smysl očkování dobře komunikovat. Ideální by podle něj bylo spolupracovat s experty z humanitních studií.
„Dělali jsme třeba studii, kde jsme se ptali lidí, jestli vědí, že existuje očkování proti chřipce, a jestli by se byli ochotni nechat naočkovat. Odpověď byla jasná: Češi naprosto jednoznačně vědí, že proti chřipce se dá očkovat,“ nastínil Trojánek. „Vědí, že nemoc existuje, ale nemají zájem se očkovat, protože chřipku považují za velmi banální onemocnění – prostě rýmu nebo kašel,“ popsal.
„Ale když my lékaři pak vidíme ty komplikace nebo nárůst příjmů do nemocnice právě v době chřipkové epidemie, tak sledujeme třeba dopady na zhoršená chronická onemocnění. Důvodem hospitalizací vlastně není často samotné onemocnění, ale až ty následné komplikace, které onemocnění vyvolá,“ vysvětluje Trojánek.
Když se ale lidem tato další rizika dobře vysvětlí, tak jsou i k očkování ochotnější, poznamenává. Podle Trojánka například existují důkazy o tom, že lidé očkovaní proti chřipce mají výrazně nižší riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. „Kdyby lidé věděli, že je toto očkování chrání nejen proti infarktu myokardu, tak by ho zvážili více, než kdyby věděli jenom, že je to očkování proti chřipce,“ míní.
Skutečných odmítačů očkování je málo, říká Trojánek
Už v minulosti, roku 2019, Trojánek řekl: „Podle mě se vyspělá společnost pozná tak, že přijme na sebe tuto roli: Tedy to, že se nechávám očkovat, aby to chránilo ostatní a díky očkování svých dětí do jisté míry chráním i jedince, kteří by jinak chráněni být nemohli.“
Dnes, pět let po covidové pandemii, podle něj výsledky nejsou špatné. „Myslím si, že když se podíváme napříč Evropou, tak určitě nepatříme k té východní části, což je pro nás optimistické. Ale je zajímavé, že opravdu čím více na východ, tak tím více ti lidé mají nedůvěru v základní systém zdravotnictví, v očkování a podobně,“ uvedl.
Trojan je optimista v tom, že zpochybňování těch nejdůležitějších vakcín už není takové téma, jako třeba bylo v době před covidem. „Zásadní je dobrá komunikace a vysvětlení. Vysvětlování toho, proč to má očkování význam, které poskytne lidem argumenty a důvody, proč je očkování důležité,“ konstatuje infektolog.
„Pravých“ odmítačů očkování, kteří by opravdu řekli vakcínám ne, je podle něj v Česku jen málo. „Více je lidí, kteří potřebují další data, chtějí nějaké dovysvětlení, anebo třeba úpravu očkovacího kalendáře a podobně. Protože mít obavu o své děti je normální,“ dodává s tím, že lékaři by s tím měli pracovat a lépe komunikovat v ordinacích.
Celý rozhovor, kde se Milan Trojánek věnoval také současné aktivitě žloutenky, odolnosti bakterií proti antibiotikům a řadě dalších témat, si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.
