Panelový dům v Chomutově, který lidé museli náhle opustit minulý týden kvůli narušené statice, zůstává neobyvatelný. Ukázalo to šetření statiků, kteří stavbu, její podloží a také okolí tento týden zkoumali. Během pátečního odpoledne si lidé mohli alespoň ze svých bytů vzít to, co považují za nejnutnější.
Dům se podle statiků stále hýbe a není bezpečný. Jeho obyvatelé nyní dostali patnáct minut, aby se do svých bytů vrátili pro to, co považují za nejnutnější.
„Budete na to mít patnáct minut. Neberte žádný nábytek, vezměte si opravdu ty nejdůležitější věci, co potřebujete,“ vyzývala obyvatele domu předsedkyně společenství vlastníků jednotek Hana Karasová.
Na chodbách domu to podle jeho obyvatel vypadá jako „při závodech“, kamera dovnitř kvůli bezpečnosti nesměla. Většina evakuovaných si odnášela oblečení a zbavovala se jídla. „Aby se to dalo vypnout a lednička nespotřebovávala zbytečně proud, když tam nikdo nebude,“ řekl jeden z majitelů bytu.
Jaroslava Krejzová si z bytu vzala víno. „Já to tady nenechám,“ uvedla s tím, že ho bude potřebovat na nervy.
Aby lidé vůbec směli dovnitř, museli statici budovu v mezipatře podepřít. Nadále pak pokračují ve sledování budovy. V okolí domu pak ve čtvrtek začali geotechnici s průzkumnými vrty, pomáhá jim s tím sonická vrtací souprava. „Vrtů se bude provádět šest, dva už jsou hotové. A následně by se měl kontrolovat pohyb toho svahu,“ řekl ve čtvrtek operátor vrtací soupravy Jakub Voveš.
Záleží na kvalitě betonu i místa, kde domy stojí
Životnost budov záleží na kvalitě materiálu – betonu – i na podloží, na kterých stojí. Každá zemina má jiné vlastnosti a jinak reaguje například na vodu. Proto se základy panelových domů vždy projektovaly a stavěly individuálně pro konkrétní místo.
Panelové domy se v Česku stavěly od 50. let, tehdy jako revoluční, rychlejší a levnější způsob výstavby. Dohromady se jich v Česku postavilo zhruba osmdesát tisíc. Podle odhadů žije v paneláku každý třetí Čech, tedy přes tři miliony lidí.