Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.

Hnutí SPD spustilo petici proti pořádání sjezdu sudetských Němců v Česku. Akce se má konat na konci května v Brně. SPD proti sjezdu chystá protestní mítink a plánuje také pietní pochod za oběti druhé světové války. Sudetské Němce do Brna pozvali zástupci festivalu Meeting Brno.

Podle Kotase je pořádání sjezdu sudetských Němců v Brně necitlivé, neetické a až nemorální vůči obětem protektorátu. „Neustále zde žijí potomci obětí i pamětníci a Brno bylo centrem protektorátní zvůle. Umíraly tady tisíce lidí, jsou zde místa, která jsou celostátně známá bestialitou režimu Třetí říše – Kounicovy koleje, Sušilovy koleje, právnická fakulta. Od těchto skutečností se nemůžeme oprostit, protože jsou symbolem utrpení českých vlastenců i prostých lidí,“ uvedl Kotas.

Pieta obětem holocaustu i pouť smíření

Spoluzakladatel festivalu Meeting Brno David Macek naopak tvrdí, že se organizátorům v poslední době dostává výrazné podpory právě od pozůstalých. „První, co sudetští Němci, naši krajané, v Brně udělají, až v květnu přijedou, bude pieta obětem holocaustu. Následovat bude mimo jiné pouť smíření a celý program vyvrcholí pietním gestem, které už po léta konáme společně právě v Kounicových kolejích,“ poznamenal Macek.

Za druhé světové války nacisté německé národnosti v Brně mučili české obyvatelstvo. Podle Macka je ale zároveň nutné připomenout, že od května do září 1945 zde probíhala velmi krvavá vendeta proti německy mluvícím Brňanům, a to bez soudů, často za použití stejných metod. „Těchto míst, která jsou symbolem rozdělení a utrpení, se společně dotýkáme už od roku 2015, tedy od brněnského Roku smíření,“ řekl.

Sudetoněmecký landsmanšaft až do roku 2015 zpochybňoval majetkové uspořádání po druhé světové válce i Benešovy dekrety. Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernd Posselt však podle Macka dřívější radikální proudy vytlačil na okraj. „Dnes jsou to lidé, se kterými se můžeme bez problémů přátelit. To, co zaznívá na jejich setkáních, je starost o budoucnost Evropy, podpora prohlubování evropské integrace a opakovaně se také otevřeně kají za zločiny nacistů během druhé světové války,“ upozornil Macek.

Kotas: Osobní tragédie neodčiní pieta ani pochod

Kotas je přesvědčen, že smíření s utrpením, a to jak z české strany, tak ze strany odsunutých sudetských Němců, je výhradně intimní záležitostí jednotlivců a rodin. „Jsou to osobní tragédie. Ty nemohou být odčiněny ani uzavřeny nějakou kolektivní seancí či pochodem. Jsou to politické akce politických neziskových organizací,“ míní.

Podle Macka si Sudetoněmecké dny v Brně hradí stejně jako v minulých letech sudetoněmecké krajanské sdružení. „Naší rolí je, že jim pomáháme logisticky, protože se v Brně vyznáme. Za těch deset, jedenáct let jsme se stali osobními přáteli a těšíme se, že se znovu setkáme,“ uvedl.

„Poté, co se potvrdilo, že naši krajané do Brna skutečně přijedou, dostáváme téměř denně příběhy lidí z celé republiky i ze zahraničí. Ukazuje se, že se dotýkáme velmi citlivého tématu, které si zaslouží pozornost a které jsou lidé ochotni sdílet,“ dodal Macek.

Festival Meeting Brno si podle něj velmi váží finanční podpory Jihomoravského kraje i města Brna, díky níž může vykonávat takzvanou veřejnou diplomacii. „Ujišťuji vás, že pověst, kterou si Brno a Jihomoravský kraj v německy mluvících zemích díky těmto aktivitám získaly, je mimořádná. Na setkání, která naši krajané připravují, se chystají špičky bavorské vlády i podnikatelé. Jsou to investice, které se vracejí jako takové přátelství mezi národy,“ uzavřel Macek.

Share.
Exit mobile version