▶ Komora kvůli ubývajícím venkovským lékárnám žádá systémovou změnu — ČT24 — Česká televize

Z menších měst a obcí dál mizí lékárny, jejichž provoz je kvůli nastaveným podmínkám stále obtížnější. Ve velkých městech naopak přibývají především pobočky velkých řetězců. Hluk na Uherskohradišťsku je jednou z mála výjimek – po roce tam lékárnu znovu otevřeli. Česká lékárnická komora proto žádá systémové změny, díky kterým by se provoz lékáren vyplatil i v menších obcích. Podle ministerstva zdravotnictví se od příštího roku změní způsob bonifikací tak, aby lékárenská péče nebyla hrazena pouze podle ceny vydaných léků.

V už zmíněném Hluku původní provozovatelé lékárny odešli do důchodu a čtyřtisícové město tak zůstalo bez možnosti výdeje léků. Obyvatelé proto museli jezdit do okolních obcí. To se nyní mění. „Určitě je to velké plus pro všechny. Byl to problém, já mám třeba dvě malé děti a dostat se někam do lékárny pro léky nebylo vždy jednoduché,“ popsala obyvatelka města Martina Juřičková.

Nového provozovatele hledala radnice celý rok. „Občané se mě často ptali, kdy už lékárna bude,“ popsal starosta Hluku David Hájek (nestr.). Město nakonec vybíralo ze dvou finálních zájemců.

Venkov lékárny ztrácí, ve městech přibývají

Hluk je však výjimkou. Z venkova lékárny dlouhodobě spíše mizí, zatímco ve velkých městech počet provozoven roste – a to především těch patřících do velkých řetězců.

„Jedním z hlavních důvodů je způsob financování lékárenské péče v Česku. Ten je vůči menším subjektům velmi nespravedlivý,“ tvrdí prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. V tuzemsku je v současnosti registrováno 2697 lékáren, tedy jedna na zhruba 4045 obyvatel.

Lékárna ve Frymburku u Lipna funguje přes rok, aby ale mohla být provozována jako lékárna a ne jen výdejna, musela obec zajistit vedoucí lékárnici. „Jsme široko daleko jediná lékárna. Není v Horní Plané, v Černé v Pošumaví ani v Lipně nad Vltavou. To znamená, že by lidé museli jezdit až do Loučovic, Vyššího Brodu nebo Krumlova,“ vyjmenoval místostarosta Frymburku Antonín Labaj (nestr.).

V Nových Hradech je lékárna zavřená už tři roky. „Podmínky velkých řetězců tlačí malé lékárny ke zdi. Není to jen o tom, jestli najdeme magistru nebo magistra,“ zdůraznil starosta města Vladimír Hokr (nestr.). Obec proto seniorům zajišťuje takzvaný lékobus, který je vozí do patnáct kilometrů vzdálených Trhových Svinů.

Nedostatek personálu i kvůli horší mzdě

V příhraničí a na venkově je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných lékárníků, a to i kvůli nižším platům. „V okamžiku, kdy za stejnou práci můžete mít třeba padesát až šedesát procent republikového průměru v našem segmentu, je velmi složité někoho do takové lékárny získat,“ doplnil Krebs.

Většina příjmů za poskytnutou zdravotní péči ze zdravotního pojištění je podle Krebse vázána na cenu léčivých přípravků, které jsou vydány v lékárně. „V těch na venkově se vydávají především levnější přípravky. Plyne to mimo jiné z toho, že tam praktičtí lékaři předepisují levnější generika. Pak je ta odměna za poskytnutou péči ze zdravotního pojištění výrazně nižší, než je republikový průměr,“ vysvětlil Krebs.

Jestli má zůstat péče dostupná i pro pacienty v periferních oblastech, menších obcích a městech, měl by stát podle něj nastavit takové podmínky, aby mělo smysl tam lékárenskou péči poskytovat „Systémově se musí změnit odměňování lékárenské péče. Musí být více zohledněna práce, poskytování péče fixní platbou. Neměla by být tak zdůrazněna platba za tu cenu těch vydaných léků, protože to je ten hlavní problém,“ řekl šéf oborové komory.

Novinka v bonifikacích

Zdravotní pojišťovny po dohodě se zástupci poskytovatelů lékárenské péče bonifikují její poskytovatele v oblastech potenciálně ohrožených nedostupností této péče. Bonifikace jsou podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba poskytovány už řadu let a bude tomu tak i příští rok.

„Novinkou však je, že bonifikace bude automaticky bez žádosti nabídnuta všem poskytovatelům lékárenské péče v dotčených oblastech, pokud splní stanovené podmínky. Tímto krokem tedy dochází k dílčímu odklonu od úhrady lékárenské péče pouze na základě ceny vydaných léků,“ vysvětlil a dodal, že probíhají i diskuse o zvýšení kompetencí lékárníků v poskytování dalších zdravotních služeb.

Podpora krajů a obcí

Dostupnost lékárenské péče, ale i jiných zdravotních služeb ve vybraných regionech je podle resortu zdravotnictví součástí širšího problému s dostupností i jakýchkoliv jiných služeb v regionech s nižší příjmovou hladinou. „Zdravotní pojišťovny svými bonifikačními pobídkami působí na poskytovatele zdravotních služeb. Stejně tak mohou podpořit dostupnost zdravotních služeb i obce nebo kraje,“ podotkl Jakob.

„Některé obce lékárny podporují tím, že jim například umožňují fungovat v obecních prostorách nebo za symbolický nájem, za to jim patří velké poděkování. Každopádně ani to není systémové opatření,“ poznamenal Krebs.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje chtělo loni navrhnout změnu zákona o léčivech, která by umožnila sdílení vedoucího lékárníka mezi více provozovnami. Nakonec však zákonodárnou iniciativu nevyužilo.

Podle České lékárnické komory ale řešení nedostupnosti lékárenské péče nespočívá v rozvolnění pravidel či snižování nároků na kvalitu a odborné vedení, ale v systémových změnách s dlouhodobou perspektivou, o kterých chce stavovská organizace diskutovat i s novým vedením ministerstva zdravotnictví.

Share.