„Jde pouze o návrh rozpočtu a budeme o tom jednat ještě zhruba tři týdny,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že o něm ještě nehlasují a komentáře by si tedy nechal, až se schválí. Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun, přičemž na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.

Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmy 2,094 bilionu korun, meziročně vzrostou o 0,4 procenta. Výdaje se ve srovnání s letošním rokem zvýší o 2,3 procenta a dosáhnou 2,38 bilionu korun.

Moderátorka upozornila, že například resort dopravy by měl mít v příštím roce o 33 miliard méně oproti letošnímu roku. Stanjura v této souvislosti zmínil, že z 33 miliard jsou více než dvě třetiny evropských peněz, z národních zdrojů je tam proti loňskému roku zatím o deset miliard méně.

„Já myslím, že resort dopravy si určitě polepší – mezi tím návrhem a konečným návrhem státního rozpočtu, který pošleme do Poslanecké sněmovny. O to bych se vůbec nebál,“ podotkl. Na otázku, zda se mění priority, Stanjura řekl, že nikoliv.

„Priorita číslo jedna je bezpečnost – vnější i vnitřní. Druhá priorita je energetická bezpečnost a soběstačnost. Poprvé máme významnou částku na výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech. Třetí priorita – vysoké investice státu, což je skoro 250 miliard,“ dodal Stanjura s tím, že jde o proinvestiční rozpočet.

Také na platy státních zaměstnanců je podle Stanjury v návrhu zatím skoro o dvacet miliard navíc oproti letošnímu roku v celkovém objemu. „Znamená to nárůst zhruba o necelých pět procent, tedy o necelých pět procent roste objem platů pro všechny, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu,“ dodal.

Výše schodku je obhajitelná, míní ministr

V souvislosti se schodkem, který činí 286 miliard, řekl, že je to podle něj obhajitelné. „Je nutné se podívat na to, s jakým deficitem jsme vstupovali do našeho volebního období, kdy byl deficit veřejných financí minus pět procent,“ poukázal s tím, že letos a příští rok to bude minus 1,9 procenta. „My jsme zpřísnili zákon o rozpočtové odpovědnosti, příští rok musí být strukturální saldo minus 1,75 procenta HDP, což je osmá nebo devátá nejlepší pozice v EU,“ podotkl.

Česko podle něj v těchto letech hospodaří lépe než všichni jeho sousedi včetně Německa a vláda konsolidovala. Na otázku moderátorky, zda nechybí návaznosti, které vláda slibovala po konsolidačním balíčku, kdy se zvýšily daně a poté už nenavázaly úspory, řekl, že není pravda, že vláda nic neudělala.

Zmínil, že jen v resortu financí kabinet například zrušil více než dva tisíce pracovních míst a podobně se tak stalo v resortu práce a sociálních věcí. „Omezili jsme počet národních dotací, ne tolik, kolik bych si přál, ale omezili. Snížili jsme výrazně provozní výdaje státu za čtyři roky. Každý, kdo chce, tak si to v těch kapitolách najde a spočítá,“ uvedl.

V souvislosti se zvyšováním daní řekl, že šlo o koaliční kompromis. „Předtím jsme v roce 2022 snížili daně zhruba ve stejném objemu, sice jiné a jinými nástroji, takže složená daňová kvóta je vlastně v roce 2025 nižší, než když jsme nastupovali.“

Otázka vyšších daní

Na otázku, zda bude potřeba do budoucna zvyšovat daně, řekl, že to žádná z politických stran v současné sněmovně neměla a nemá v programu. „Voliči to nechtějí. A kde je ta většina v Poslanecké sněmovně, která by pro to byla? Já pro to nejsem,“ podotkl a dodal, že celé čtyři roky upozorňoval na vládě a ve sněmovně, aby nezaváděli mandatorní výdaje, protože tím sníží manévrovací prostor pro jakoukoliv příští vládu. „Mnohdy jsem úspěšný nebyl,“ dodal.

Důležitý je podle něj mezinárodní kontext. „Někdy debatu v Česku vnímám, jako bychom byli na ostrově a nevnímali, co se děje kolem nás. V těchto letech mnohem hůř hospodaří Polsko, Maďarsko, Rakousko, Slovensko a dnes už i Německo. Není to tak, že všichni hospodaří skvěle, a my ne,“ míní. Vláda podle něj mohla konsolidovat rychleji, ale v okamžiku, kdy vládla pětikoalice, tak to nebylo jednoduché.

Ministr se vyjádřil i případnému rozpočtovému provizoriu i k stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu, který uvedl, že k plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly i některé nesystémové kroky. Celé video můžete zhlédnout v úvodu článku.

Podíl.