Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.
Úder podle médií zasáhl bývalou školu, ve které se ukrývaly desítky vysídlených rodin. Izraelské síly údajně také ostřelovaly okolí budovy, a to záchranářům komplikovalo evakuaci zraněných. Podle lokálních tiskových agentur se na místě konala svatební oslava.
„Seděl jsem se svým vnukem. První granát to tu zasáhl a sutiny spadly na nás. Dusil jsem se a přitom se snažil zachránit chlapce, byl zraněný na hlavě,“ popsal situaci Ismáíl al-Burš.
Zasažená oblast patří mezi místa, ze kterých se izraelská armáda stáhla v rámci dohody o příměří platné v Pásmu Gazy od 10. října, píše agentura Anadolu (AA). Palestinci podle AA obviňují Izrael z opakovaného porušování příměří, které ukončilo dvouletou válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
Izrael uvádí, že útoky provádí v reakci na porušování příměří Hamásem a že cílí na ozbrojence tohoto hnutí. Nejmenovaný izraelský představitel AP sdělil, že armáda si je ovšem vědoma řady případů, kdy při útocích zahynuli civilisté, včetně malých dětí či rodin cestujících v autech. Někteří Palestinci tvrdí, že civilisté jsou často zabíjeni kvůli špatně vyznačené linii příměří.
„V posledních dnech naši vojáci nadále vyhledávají zbraně patřící Hamásu, ničí teroristickou infrastrukturu a likvidují teroristy. Každý týden teroristé překročí žlutou linii a přibližují se k našim jednotkám. Izrael bude i nadále jednat v souladu s dohodou o příměří a eliminovat bezprostřední hrozby,“ uvedla mluvčí kanceláře premiéra Benjamina Netanjahua Soš Bedrosianová.
V současné době se projednává další fáze mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Již v lednu by měly být do Pásma Gazy vyslány Mezinárodní stabilizační síly (ISF) s úkolem dohlížet na křehký klid zbraní. Spojené státy ale jen těžko hledají země, které by byly ochotné poslat své jednotky do Gazy. Podle amerického ministra zahraniční Marca Rubia navíc mír nenastane, dokud Hamás nepřestane ohrožovat Izrael.
„Každý chce mír. Nikdo nechce návrat války. Pokud se Hamás v budoucnu dostane do pozice, kdy bude moci ohrozit nebo napadnout Izrael, mír nebude, jasné? Nikdo nebude investovat peníze do Gazy, pokud se bude domnívat, že za dva nebo tři roky vypukne další válka,“ uvedl Rubio.
Humanitární situace zůstává kritická
Kritická zatím zůstává humanitární situace, přestože se podle expertní zprávy o potravinové bezpečnosti podařilo v posledních týdnech zabránit šíření hladomoru.
„Pokrok je ale až nebezpečně křehký. Přes půldruhého milionu lidí v Gaze, tedy více než 75 procent populace, bude pravděpodobně čelit v extrémní míře akutnímu nedostatku potravin a kritickému riziku podvýživy,“ uvedl Generální tajemník OSN António Guterres
Izrael zprávy o hladomoru odmítl a premiér Benjamin Netanjahu je označil za lživé. Podle OSN a nevládních organizací ale přísun pomoci vázne a místo nejméně 600 nákladních aut s pomocí denně se jich do pásma dostává 100 až 300. Zbytek tvoří převážně komerční zásilky, přičemž takové zboží je pro obyvatele pásma Gazy nedostupné kvůli příliš vysokým cenám.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá Hamás, zabila přes 70 100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů.
